Meteority na Táborsku

Hromadný pád meteorických kamenů u Strkova a Plané nad Lužnicí dne 3. července 1753 (Soubor zpráv nalezených v archívech a kronikách). Meteority na Táborsku - František Pešta

Místa pádu jsou v blízkosti Sezimova Ústí, a protože František Pešta v místním astronomickém kroužku působil jako vedoucí, dal za úkol najít veškeré dosažitelné záznamy, pojednávající o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova v Táborském okrese od roku 1753.

Nalezené záznamy jsou sepsány v brožuře, která je k prohlédnutí na oficiálních stránkách Hvězdárny Fr.Pešty.

Meteority na Táborsku - František Pešta

  • Formát: A5
  • Rozsah: 26 stran
  • Vazba: V1
  • Barevnost: černobílá

V textu brožury se dozvíte, jak probíhalo pátrání po informacích o hromadném pádu a musím říci, že bylo zajímavé a úspěšné. Najdete zde svědectví očitých svědků a mnoho dobových zápisů. Také popis jednotlivých (dochovaných) meteoritů a místo jejich uložení. Brožura Meteority na Táborsku má 26 stran nabitých informacemi. Doporučujeme soubor otevřít a přečíst, počtení je to opravdu zajímavé.

Zajímavostí např. je, že kameny od Tábora (1753) jsou vůbec první, které se dostaly do vědeckých sbírek.

Přečtěte si závěr brožury: Meteority na Táborsku

Popsaný hromadný pád meteorických kamenů je veden v některých dřívějších pojednáních nebo seznamech podle místa pádu pod názvem Kravín a v dalších pojednáních pod jménem Tábor s bližším určením: Strkov a Planá. V tomto případě byl to starý zvyk udávat místo podle nejblíže ležícího většího města.

Podle výslechu svědků v roce 1804, tedy až po 50-ti letech, zdálo by se, že správný název místa pádu by byl Strkov a Planá (n. Luž.).

V tomto prostoru, mezi Strkovem a Planou, jsou podle výpovědi svědků dva záchytné body, které by mohli udat směr letu meteoritu, než se roztrhl. Jedním z těchto záchytných bodů je fara v Plané nad Lužnicí, na níž spadl jeden meteorický kámen a druhý hráz strkovského rybníka, blízko níž spadl pětilibrový druhý kámen. Spojí-li se tato dvě místa a prodlouží krátce ve směru letu za hráz Strkovského rybníka, potvrdí se výpověď svědka Matěje Vondružky, který viděl, že kameny padaly do obilí za strkovským rybníkem; prodlouží-li se dlouze proti směru letu, dostaneme směr na Radimovice, tj. směr od severozápadu na jihovýchod. Potvrzuje to také výpověď svědka Tomáše Matyáška, který udává směr letu "mezi půlnocí a západem do směru mezi východem a polednem".

Jestliže Tomáš Matyášek udává, že pásl koně mezi Strkovem a Kravínem (tato místa jsou od sebe vzdálena vzdušnou čarou 3,5 km severním směrem), přičemž není určeno přesně záchytné místo, ale udán prostor, na němž kamenné meteority spadly, tj. 1/2 hodiny cesty do délky a čtvrt hodiny do šířky (2km a 1km), dalo by se usuzovat, že místo pastvy koní Tomáše Matyáška, bude blízké spojnici: hráz strkovského rybníka - fara v Plané nad Lužnicí, a to z toho důvodu, že v okolí hráze rybníka spadl pětilibrový kámen, zatímco na faru v Plané spadl kámen menší a tudíž i lehčí. Větší kameny letěly setrvačností dál.

Jinak je to směrem pohybu mraku vytvořeného průletem meteoritu nejhustšími vrstvami atmosféry, hořením a výbuchy v atmosféře.

Mapa pádu meteoritických kamenů

Mapa použita z brožury - Meteority na Táborsku - František Pešta

Výpovědi svědka Tomáše Matyáška, že mrak směřoval na Kravín a Turovec, svědka Lorence Haspela (pozoroval blízko Plané), že se mračno brzo rozptýlilo a směřovalo na Kravín, svědčí o tom, že v těch vzduchových vrstvách, v nichž meteorit třikráte vybuchl a roztrhl se, vanul vítr od jihozápadu k severovýchodu, tj. na Kravín a Turovec. Kouřová stopa byla tímto směrem unášena, než se rozplynula.

Naši nabídku meteoritů a tektitů naleznete ZDE.

Že tento pád meteorických kamenů byl uváděn pod jménem Kravín, možno připisovat i k následujícímu:

Kolem dvora Kravím bývala ves stejného jména. Její obyvatelé ji však v roce 1420 spálili a odstěhovali se na Hradiště hory Tábor, kde se začínalo tvořit husitské hnutí. Po vesnici zůstaly pravděpodobně studny, nebo do země vyhloubené sklepy, které se pak jevily a i dnes se jeví jako kráterovité trychtýře v lese. Tyto jámy mohli svádět k názoru, že vznikly při dopadu meteoritu. V protokole svědků, není ani stopy o tom, že by meteorické kameny padaly u Kravína. Jen Tomáš Matyášek uvedl do protokolu, že padaly kolem něho, když pásl koně mezi Strkovem a Kravínem. Také dvůr Kravín je vzdálen 3,5 km od směru letu meteoritu: Radimovice - Planá - Strkov. U Strkova pravděpodobně dopadli 11 librový kámen, který vlastnil zeměměřič Glocksperger. Přesné místo se však nedalo zjistit, ale hospodářský ředitel z Chýnova Navrátil jej viděl v kanceláři na Strkově před 15. červencem 1753, zatímco menší a malé kameny byly podle kostelníka Semráda donášeny na faru v Plané.

Že bylo slyšet tři rány za sebou, je neklamným důkazem, že meteorit třikrát vybuchl, a že nastaly tři rozptyly jeho úlomků, které pokryly poměrně značnou plochu eliptického tvaru, jak je výše uvedeno a to v prostoru mezi Planou a Strkovem.

Snad tento soubor zpráv, vydaných nebo nalezených, v archívech od roku 1753, oživí a zpřesní naše znalosti o zajímavém přírodním úkazu a stane se podkladem pro další pátrání (konec ukázky).

Celou brožuru v pdf, si můžete prohlédnou i zde: Meteority na Táborsku - František Pešta

Aktuální článek: Meteority na Táborsku
Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace