Korund a jeho drahokamové odrůdy

Korund je chemicky oxid hlinitý (Al203), ktetrý krystaluje v klencové soustavě. Tvrdost korundu na Mohsově stupnici dosahuje číslo 9. Hustotu má v rozmezí mezi 3,9 g/cm3 a 4,1 g/cm3. Obecný korund jest méně průhledný až neprůhledný, mívá barvu šedou, modrošedou až černavou. Je velmi důležitým nerostem pro použití v praxi, zejména vzhledem ke své vysoké tvrdosti (tvrdší je pouze diamant). Korund se většinou vyskytuje v přeměněných horninách, tedy všude tam, kde se ve vyvřelinách nebo v krystalických vápencích vyskytuje vyšší množství hlinitých příměsí, jejichž přetavením korund vznikl.

Nejčastější tři druhy krystalů korundu:

  1. vřetenovitý s ostrým zakončením
  2. soudkovitý
  3. tabulkovitý 

Korund - krystalové tvary

Na obr.: Krystalové tvary korundu podle Mohse a Haidingera

Kusový, hrubozrnný a též jemnozrnný, korund znečištěný magnetovcem (a jinými příměsemi) tvoří horninu, z níž se vyrábí smirek.

Smirkovitá hornina složená z hercynitu, korundu a granátu.

Na foto: Smirkovitá hornina složená z hercynitu, korundu a granátu. Chlum u Sepekova. Velikost vzorku 8×7 cm. Sbírka J. Jiráska, foto J. Jirásek 2009. (zdroj foto: zde)

Korund je velmi hledaným nerostem, nejvíce ceněné jsou však jeho drahokamové odrůdy.

Drahokamové odrůdy korundu

  • rubín - červený korund
  • leukosafír - korund bezbarvý a čirý
  • safír - ostatní barvy korundu

Další drahokamové odrůdy dostaly název podle jiných, barvou podobných drahokamů, jako

  • žlutý - orientálním topas
  • fialový - orientálním ametyst
  • zelený - orientálním smaragd 

Krystaly korundu byly nalezeny snad ve všech barvách. Zbarvení jednotlivých drahokamových odrůd je způsobeno stopami oxidů kovů. U rubínu je to chromem, u safíru železem a titanem. Žluté zabarvení má na svědomí nikl. Korund bez příměsí je bezbarvý a čirý (leukosafír).

U přírodních krystalů korundu se někdy vyskytuje asterismus a pleochroismus. Pleochroismus u tmavých rubínů a modrých safírů není příliš silný, ale vždy je dobře patrný.

Prodej broušených drahých kamenů pro šperkaře a sběratele.

Umělé, syntetické korundy

(pozn. následující text je přepsán z knihy Mineralogie - Dr. Doh. Ježek - Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší VI)

Umělá výroba drahokamových odrůd korundu (hlavně rubínu a safíru) jest pro kamenářství velmi důležitá a možno říci, že přes 90 % všech rubínů a safírů v obchodě jsou dnes kameny umělé. Umělé korundy možno dnes vyráběti nejen v kusech tak velkých, že jsou podobné v přírodě velkou vzácností, nýbrž i v barvách takových, jaké se ani v přírodě nevyskytují. A při tom jsou barvy umělých namnoze skvělejší, sytější, nežli u přirozených, a výrobce, ovládající přidání barvicí součásti, může dáti svému výrobku odstín jak nejsvětlejší, tak různé přechody až do odstínu nejsytějšího, jak se to děje zejména u umělých rubínů, které mají někdy jen krásně růžovou barvu, jindy jsou sytě rudé, s barvou „holubí krve“.

Tvůrcem dnes používané metody byl A. Verneuil, žák Frémyho, který se touto věcí zabýval sám i se svými žáky po dlouhá léta, až konečně dospěl k výsledku opravdu i technicky znamenitému. Výroba i přístroje jsou poměrně jednoduché a v továrnách obsluhuje dělník 10 - 12 svislých pecí, jež jsou v podstatě velké kyslíko-svítiplynové dmuchavky. Do peci přivádí se z velké bomby kyslík a trubicí svítiplyn. Plamen má teplotu asi 1800 °C. Směs přejemně práškovaného, beztvarého kysličníku hlinitého se součástí barvící (u rubínu málo % kysličníku chromitého) nasype se do nádoby opatřené dole jemným sítem. Tato nádoba otřásá se jemně obyčejně elektromagnetickým přístrojem. Směs vypadává ze sítka a jest unášena proudem kyslíku do plamene. Tam roztápí se v malé kapičky, z nichž některé se zachycují na podložce. Podložku tvoří vypálený hliněný válec nebo kužel. Nové kapičky zvětšují první usazené, spojují se v celek, který nabývá tvaru hruškovité kapky (boule) spojené s podložkou tenkou stopkou a obrácené nahoru tělem hrušky. Tak »krmí« se malé kapičky, za hodinu jich přibude více než 10 karátů a kapka dá se vykrmiti do slušné váhy 100 karátů a i více. Plamen jest chráněn před ztrátou teploty ohnivzdorným obalem, který má slídou opatřené okénko. Podložka dá se přivésti do nejpůsobivější části plamene, dá se zdvihati i centrovati pomocí různě sestrojených zařízení.

Vychladlá kapka jest jednotný krystal kysličníku hlinitého, jemuž však obyčejně schází to co u krystalu je nejnápadnější, totiž rovné a hladké plochy krystalové. Někdy však i ty jsou vyvinuty jako drobné plošky na hruškovitém tvaru kapky. Skoro na každé kapce vidíme nahoře na tlustém jejím konci bělavou nebo žlutavou část, která pod lupou jeví se jako jemné svítivo přímek stýkajících se v úhlech o 120° a má vzhled jakoby utuhlé pěny.

Docela čistý kysličník hlinitý poskytuje čiré umělé leukosafíry, mají-li vznikati rubíny, přidá se podle odstínu, který si výrobce přeje 3-10 dílů kysličníku chromitého, modré safíry vznikají po přidání asi 2 dílů oxidu železnatoželezitého a 1 dílu oxidu titaničitého, žluté vyžadují příměs asi 1/2 dílu kysl. nikelnatého. Jest možno vyráběti také kameny při denním světle zelené, při žlutavém osvětlení červenavě-fialové a podobné tímto zjevem alexandritu, přidá-li se kysličníku vanadičného. Dnes vyrábějí továrny i jiné odstíny, velmi krásné, jakých v přírodě není. Ročně vyrábí se v tomto průmyslu velmi mnoho suroviny, jistě několik tun. (Konec ukázky z knihy Mineralogie - Dr. Doh. Ježek - Velký ilustrovaný přírodopis všech tří říší VI)

Výskyt korundu

Je typickým nerostem asociací se zvýšeným obsahem Al za současného deficitu primárního SiO2. Dále ve vyvřelinách (syenit) a kontaktně metamorfovaných horninách, v krystalických vápencích, pegmatitech, druhotně v aluviálních náplavech.

U nás v sodno-draselných pegmatitech v Pokojovicích u Třebíče a Drahoníně, v Kloubu u Protivína, Čejově a od Humpolce, v Mysliboři u Telče a v Dolních Borech. Na žulových kontaktech u Chlumu u Milevska, v náplavech pyropových štěrků u Měrunic a na Jizerské louce. Na Slovensku u Banské Štiavnice.

Korund

Nejstarší ložiska safíru a jiných odrůd korundu jsou na Srí Lance (Ratnapura), odkud pochází i 19 safírů Svatováclavské koruny. Největší světovou těžbu safírů má dnes Austrálie (50 – 70 % v Queenslandu). Nejlepší rubíny jsou z Barmy (Mogok) a Srí Lanky. Další nálezy korundu jsou v indickém Kašmíru, Nepálu, na Urale, Řecku, Turecku, JAR, Kanadě, USA aj. [1]

Zdroj:

[1] Korund v přehledu minerálů Masarykovi unverzity

Zpět na seznam drahých kamenů a minerálů

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek
opiště kód
antispam
     Více informací
Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace