Aragonit, železný květ
Aragonit je chemicky uhličitan vápenatý, CaCO3. Jeho složení je stejné jako u běžnějšího kalcitu. Kalcit však krystaluje v klencové krystalové soustavě a aragonit v kosočtverečné. Tento jev nazýváme dimorfismus (dvoutvarost).
- Typová lokalita aragonitu
- Aragonit z Hořence
- Odrůdy aragonitu
- Železný květ
- Aragonit-onyx
- Hrachovec
- Prodej aragonitu
- Prodej aragonit-onyxu
Na foto: Aragonitový "ježek" z Maroka
Aragonit krystaluje do tvaru jehlicovitých krystalů, často shloučených do paprsčitých agregátů. Krystaly aragonitu mají vzhled sloupečkovitý až jehlicovitý. U krystalů jsou běžné dvojčetné srůsty, které zdánlivě zvyšují souměrnost jeho krystalů na šesterečnou.
Aragonit zpravidla krystaluje z roztoků teplejších než 350 ºC. Za určitých okolností však může vykrystalovat i z roztoků chladnějších.
Na foto.: Blankytně modrý aragonit o velikosti cca 40 cm, Lavrion, Řecko
Typová lokalita aragonitu
Název aragonit dostal minerál dle provincie Aragon ve Španělsku, kde byl koncem 18. století nalezen. Typovou lokalitou aragonitu je Molina v Aragónii ve Španělsku, odkud pocházejí volné až 7 cm velké šestiboké sloupce šedofialové barvy. Aragonit zde vznikl v solných a sádrovcových jílovcích triasového stáří; podle naleziště v Aragónii byl pojmenován v roce 1797 A. G. Wernerem. [5]
Na foto.: Volné šestiboké sloupce šedofialových krystalů z typové lokality Molina de Aragón, Španělsko. V popředí krystaly 34 x 28 x 21 mm(39g) a 26 x 19 x 16 mm (12 g)
Fialová barva krystalů z lokality Molina de Aragón je koncentrována uprostřed krystalu (z pohledu jeho podélné osy) a směrem ke koncům se mění na šedozelenou.
Nabídka krystalů aragonitu.
Zajímavé naleziště aragonitu u nás - Aragonit z Hořence
"Aragonit byl od dob svého objevu zjištěn a popsán na stovkách dalších lokalit celého světa. Několik dnes již klasických nalezišť se nachází i na území Čech, zvláště pak ve vulkanických horninách Českého středohoří a Doupovských hor. Nejslavnější lokalitou je vrch Číčov u Hořence, který hlavně v 19. století poskytl množství dokonalých sloupcovitých krystalů aragonitu světle až tmavě žluté barvy. Tyto krystaly bývají průhledné a velmi čisté, takže z nich lze úspěšně vyrábět facetované brusy." Autor: Petr Pauliš [1]
Na foto: Ukázka aragonitů - Hořenec, vrch Číčov; velikost největšího kusu 4,0 cm
"Dokonce pro zemi Českou, kde nabídka minerálů s drahokamovou kvalitou je tak chudá, Příroda zkomponovala malý opus, který hraje v podobě, jež se nám gemologům a sběratelům tak pěkně poslouchá: Česko je totiž jedinou zemí na celém světě, kde se Aragonit v drahokamové kvalitě vyskytuje, byť i jen na jednom malém místě, i přes několik jednotlivých drobných výjimek ve světě i u nás. Někteří budete namítat, že jste šperk s Aragonitem jako facetovaným DK ještě neviděli. Máte pravdu, a asi ani neuvidíte. Je natolik měkký a křehký, že toto použití nepřipadá v úvahu. Je ale vynikajícím DK pro sběratele z celého světa, kteří jej stále shánějí a dobře zaplatí. Od objevení minerálu jménem Aragonit a posléze i této naší lokality, zdobí muzejní i soukromé sbírky celého světa skvělé krystaly i výbrusy Aragonitu z Hořence u Bíliny.
Pravdou je i to, že v současných informacích i nabídkách často chybí a není ani zmiňován - lokalita je malá, bodová, navíc pod reservační ochranou a případné jednotlivé nabídky pocházejí ze starších depozitářů. Ve starších pramenech ovšem chybět nemůže, jeho kvalita i poměrná hojnost se přehlédnout nedala." Autor: Karel Mařík [2]
Odrůdy aragonitu
U aragonitu je známa celá řada variet - nejznámější je železný květ, vyznačující se větvičkovitými agregáty, který je růstovým produktem v ložiscích železných rud. Dalšími varietami jsou pisolit, mossottit s příměsí Sr, nicholsonit se zinkem, tarnowicit s olovem, vřídlovec, hrachovec, onyxový mramor (aragonitový onyx) či zeiringit. Pro zajímavost i perleť ve skořápkách mnohých mlžů a v perlách je svým složením také aragonit.
Železný květ
Jednou z nejzajímavějších odrůd aragonitu je tzv. železný květ, nalezený po prvé na neobyčejně bohatém nalezišti železných rud (ocelku) na vrchu Erzbergu u Eisenerzu v severním Štýrsku. Podle dochovaných zpráv byl zde železný květ poprvé objeven asi v 15. století při ražení štoly, jíž mělo býti usnadněno pátrání po žilách zlatých a stříbrných rud. Byl to prý jedinečný pohled, který se tu naskytl horníkům na veliké dutiny, později nazvané „pokladnicemi", jejichž stěny byly shora dolů porostlé nádhernými sněhobílými jemně keříčkovitými trsy železného květu.
Na foto.: Velký železný květ - Rakousko (cca 50 cm).
Neobyčejně křehké, snadno lomivé a delikátní keříky lpěly tak pevně ke svému podkladu, že je nebylo možno bez poškození ani odlomiti. Při pozdější těžbě, která směřovala do větších hloubek, bylo nalezeno více takových dutin, z nichž každá poskytla nádherné ukázky jemně rozvětveného železného květu, pokládaného zprvu za skutečný výkvět železných rud. Teprve proslulý švédský přírodopisec Karel Linné správně rozpoznal jeho příbuznost s mramory.
Světle bílá aragonitová drúza z Columbie - cca 30 cm.
Pozdějšími výzkumy bylo jasně dokázáno, že železný květ je odrůdou aragonitu, která svými tvary napodobuje trsy větevnatých korálů. Železný květ vznikl v poměrně hojných dutinách erzberského ocelku vyluhováním a tvořil se z poměrně chladných roztoků za podpory hořečnatých solí v nich obsažených. Jeho větvičky jsou budovány jemně vláknitým a hedvábně lesklým aragonitem. (Kapitola Železný květ - Zkráceno z knihy Krása nerostů od Karel Tuček, str. 148) [3]
Na foto: Modrý železný květ z Erzbergu u Eisenerzu v severním Štýrsku, výška cca 60 cm
Aragonit - onyx
Zatím co vlastní krystalovaný aragonit nemá praktické upotřebení a zájem o něj plyne spíše jen ze sběratelské vášně, některé jeho celistvé odrůdy dosáhly značné obliby. Jsou známé pod názvy onyxový mramor, aragonit-onyx, pákistanský onyx, nebo prostě onyx či zlatý onyx. Je to ale nepřesné obchodní označení, převzaté z cennější křemenné hmoty, z pravého onyxu. Někdy dokonce nejde ani o aragonit, ale o prostý vápenec pěkné barvy, tvořený převážně kalcitem. Tyto „onyxy" se běžně používají jako ozdobný kámen k výrobě psacích souprav, kalamářů, popelníků, těžítek, podstavců pod sošky nebo plaket.
Na foto.: Aragonit-onyxové koule o průměru 5 cm
Onyxové mramory bývají světle zbarvené a zčásti průsvitné. Barva je od zelené po hnědou. V současné době se nejvíce výrobků z "aragonitu-onyxu" dováží do ČR z Pákistánu. Jedná se o již klasicky vybarvené (zeleno-hnědé) a veřejnosti známé a oblíbené dekorační předměty - koule, pyramidy, figurky, srdce.
Naše nabídka Aragonit - Onyxu z Pákistánu.
Hrachovec a Karlovarský vřídlovec
Na foto.: Hrachovec z Karlových Varů cca 8 cm
Známé odrůdy aragonitu jsou usazeniny z horkého vřídla v Karlových Varech : jemně vrstevnatý, dosti hojně se vyskytující vřídlovec a vzácnější hrachovec. Minerál hrachovec tvarem i barvou napodobující skutečná zrnka hrachu. Vřídlovec vzniká často již před našima očima vylučováním aragonitu z karlovarského Vřídla a za několik hodin povléká předměty do vřídla vložené šedým nebo hnědým povlakem. Tak se uměle vytvářejí známé „karlovarské kytice", jemnou vřídlovcovou vrstvičkou povlečené (papírové) květiny, které si lázeňští hosté často odvážejí na památku.
Vřídlovec je úplnou obdobou v potrubích uměle vznikajícího kotelního kamene. V Karlových Varech buduje nejen velkou klenbu nad samotným vřídlem, vytvořenou během dlouhých dob, nýbrž usazuje se i v potrubích. Vždy je tvořen jemně vláknitým aragonitem s vlákny kolmými k vrstevní ploše. Jednotlivé vrstvičky vřídlovce bývají zpravidla rozmanitě zbarveny, což přispívá nemálo k pěknému vzhledu kamene. Převládá v nich ovšem barva bílá nebo světle hnědá, jindy však i rezavá nebo tmavohnědá. Vrstvičky bývají obyčejně vodorovné, řidčeji také slabě zviněné. Na povrchu vřídlovce pozorujeme někdy jemné vlnění, které vzniklo prouděním vody; jsou to tzv. čeřiny.
Také v dnešních dobách se vyskytuje v Karlových Varech vřídlovec velmi hojně v nejrůznějším zbarvení, zpravidla jemně proužkovaný v různě sytých hnědých odstínech. Vybraných kusů bylo již odedávna používáno k výrobě drobných ozdobných a památkových předmětů, které se těšily čilému zájmu lázeňských hostů z celého světa. Jeho velkou výhodou je snadné zpracování, neboť je poměrně měkký a broušením nabývá dosti silného lesku.
Hrachovec
Na fotografii nahoře jsou zrna hrachovce (šíře záběru cca 8cm). Na foto dole je neleštěný řez téhož vzorku.
Zajímavější, dnes však i mnohem vzácnější odrůdou aragonitu v Karlových Varech je hrachovec, budovaný drobnými lesklými nebo matnými zrnky, která jsou mezi sebou stmelena rovněž aragonitovou hmotou . Jednotlivá zrna vznikají nejspíše obalením zrnek písku nebo drobných úlomků žuly a jiných hornin aragonitem ze vřídla. Obal tvoří pak jemné, často různobarevné vrstvičky. Tím vzniká nápadná podoba takových zrn se zrnky hrachu, s nimiž mají stejnou velikost. Jen zcela ojediněle byla nalezena zrna velikosti pěsti nebo kulečníkové koule. Velmi krásné ukázky hrachovce byly vykopány při hloubení základů některých domů v blízkosti vřídla, zejména při stavbě kostela v roce 1733 a při některých novostavbách po požáru roku 1759. (Kapitola Karlovarský vřídlovec - hrachovec, Zkráceno z knihy Krása nerostů od Karel Tuček, str. 150) [4]
Podobné útvary jako v Karlových Varech se vyskytují i na jiných lokalitách, nejznámější je v okolí města Tivoli (Itálie).
Na foto.: Aragonit, Gorica (Itálie/Chorvatsko)
Na foto.: Aragonit o průměru cca 4 cm; Chorvatsko
Přisuzované účinky a vlastnosti aragonitu
Podle litoterapeutických příruček a různých esoterických zdrojů je aragonit kámen s výjimečnými účinky. Je prý spojen s elementem ohně a planetou Mars. Dále se uvádí, že je to projektivní kámen, který dodává energii a uzemňuje. Také čistí energetické blokády a transformuje geopatogenní zóny.
Odkazy, zdroj, citace z www o aragonitu:
[1] Petr Pauliš - Do Aragonie za aragonity
[2] Karel Mařík http://www.sberatel.info/cs/clanky/vite-ze/aragonit-jako-drahy-kamen.html
[3],[4] TUČEK, Karel. Krása nerostů. Praha: František Novák, 1947
BOUŠKA Vladimír a Jiří KOUŘIMSKÝ. Drahé kameny kolem nás (1983)
[5] Aragonit v seznamu minerálů na velebil.net