Libyjské sklo

Libyjské pouštní sklo je vzácný typ přírodního impaktního skla, které vzniklo v důsledku dopadu meteoroidu nebo exploze meteoritu v atmosféře. Tento jev způsobil mohutnou tlakovou vlnu a vyvinul dostatečné teplo k roztavení pouštního písku, který se následně přeměnil na sklo.

Naše nabídka tektitů a libyjského skla.

Zářivě žlutý kousek libyjského pouštního skla nasvícený ze spodní strany pro zvýraznění detailů.

Libyjské pouštní sklo se svými vlastnostmi výrazně liší od ostatních impaktních skel. Je čisté, čiré a má jednotné chemické složení. Často se vyskytuje i ve velkých kusech. Hmotnost vzorků libyjského skla se pohybuje od méně než 1 gramu až po více než 25 kilogramů, přičemž jejich rozměry sahají od několika mikrometrů až po 30 cm.

Velký kus libyjského pouštního skla o velikosti přibližně 20 cm.

Na foto: Velký kus libyjského pouštního skla o velikosti přibližně 20 cm

Jak a kde vzniklo libyjské sklo?

Libyjské pouštní sklo vzniklo přibližně před 29 miliony lety v oblasti zvané Velké písečné moře, která se nachází v dnešní Egyptské a Libyjské poušti, na hranici mezi Egyptem a Libyí. Jde o nehostinnou pouštní oblast o rozloze zhruba 80 x 25 km, která je obtížně přístupná.

Původ tohoto skla je dosud předmětem odborných debat. Nejuznávanější je Straussova hypotéza, podle níž kometa nebo meteorit zasáhl poušť a impaktní sklo vzniklo z křemičité taveniny. Tuto teorii podporuje mimo jiné přítomnost minerálů jako lechatellierit, baddeleyit a vysokoteplotní přeměny zirkonu. Kráter však zatím nebyl nalezen. Vznik skla je nicméně v souladu se známými fakty o dopadech mimozemských těles a hypotéza dopadu komety představuje dosud nejpřesvědčivější fyzikální vysvětlení jeho původu.

Svítivě žluté libyjské pouštní sklo osvětlené zdola, zdůrazňující jeho přírodní texturu.

Libyjské pouštní sklo je jedinečné svou průhledností a čistotou, protože neobsahuje žádné cizí příměsi. Poprvé jej popsali Clayton a Spencer v roce 1934. Od té doby bylo publikováno mnoho studií zaměřených na jeho chemické složení a původ.

Složení libyjských skel

Nejčastěji jsou libyjská skla průhledná, v průhledu zakalená nebo mléčná. Některé typy mají slabě zelený nádech, jsou bez bublin a homogenní. Jiné jsou naopak zelenožluté, méně homogenní, obsahují bubliny a/nebo tmavé pruhy.

Libyjská skla různých velikostí volně položená na bílé ploše pro zobrazení detailů.

Na rozdíl od ostatních přírodních skel obsahují libyjská skla více než 97 % SiO₂ a mají vysoký obsah hydroxylových skupin (1400–1800 ppm). Hlavními chemickými složkami ve stopových množstvích jsou Al₂O₃, Fe₂O₃, TiO₂ a v ještě menších koncentracích Mn, Mg, Ca, Na, K, Th a U. Na základě rozkladu zirkonu byla určena teplota tavení na 1500–2000 °C a čas impaktu přibližně na 29 milionů let.

Několik kusů libyjského pouštního skla položených na dlani pro porovnání velikosti.

Z analýzy chemického složení libyjského skla vyplývá, že výchozím materiálem byla hornina složená převážně z křemenných zrn pokrytých vrstvou kaolinitu, což je jílový minerál vznikající zvětráváním živců. Tato kombinace naznačuje, že původní horninou byly pravděpodobně arkozové křemence – pískovce bohaté na živce – které jsou běžné v jursko-křídových sedimentech Nubijské skupiny.

Naše nabídka tektitů včetně libyjského skla.

##PRODUCT-WIDGETS-26968##