Tygří oko a jeho variety
Tygří oko je zvláštní odrůda křemene, známá svým proměnlivým světelným efektem a zlatožlutohnědým zabarvením. Tento efekt vzniká díky paralelnímu prorůstání krystalů křemene s vlákny amfibolu.
Tygří oko má několik barevných variet: sokolí oko (šedavě modré), býčí oko (červené) a kočičí oko (šedozelené).
Vznik tygřího oka
Myšlenka, že tygří oko je pseudomorf – tedy minerál, v němž krystaly jednoho materiálu přebírají tvar druhého a nahrazují jej atom po atomu – přetrvávala více než 125 let.
Seznamte se s naší nabídkou tromlovaných kamenů.
##PRODUCT-WIDGETS-26890##
Heaney a Fisher (2003) však uvádějí: „Tygří oko je atraktivní a oblíbený drahokam, který je běžně dostupný v obchodech pro sběratele hornin a minerálů. Již více než století jej učebnice a muzejní expozice označují za příklad pseudomorfismu – tedy nahrazení jednoho minerálu jiným při zachování tvaru původní struktury. Naše studie však ukázala, že textury odpovědné za charakteristický třpyt tygřího oka nepředstavují pseudomorfní substituci křemene po původním krokidolitovém azbestu. Naopak tvrdíme, že tygří oko je klasickým příkladem synchronního růstu minerálů prostřednictvím vyplňování trhlin a utěsňování žil. V tomto procesu chalcedon a krokidolit současně kondenzují z horkých minerálních roztoků, které proudí úzkými trhlinami ve skále, a společně rostou, aby tyto prostory vyplnily.“
Tygří oko vzniká prokřemeněním původního minerálu riebeckitu, modrého až šedomodrého amfibolu. Azbestová vlákna riebeckitu jsou v hydrotermálním prostředí obalena poloprůhledným chalcedonem obsahujícím hydroxidy železa. Tygří oko s obsahem nezoxidovaného železa (Fe²⁺) má šedavě modrou barvu a nazývá se „sokolí oko“. Následnou oxidací železa na Fe³⁺ (přeměnou na limonit) vzniká zlatožluté „tygří oko“. Kameny, v nichž se střídají obě barvy, se označují jako tygří oko „multicolor“.
Sokolí oko - modré
Jedná se o drahý kámen, modrou odrůdu tygřího oka. Je charakteristický modrošedým až modrozeleným zbarvením, hedvábným leskem a optickým jevem zvaným chatoyance, který připomíná kočičí oko. Sokolí oko je původní formou tygřího oka, v níž obsažená krokidolitová vlákna s obsahem Fe²⁺ nebyla přeměněna oxidací na limonit (Fe³⁺).
Tygří oko - zlatožluté
U tygřího oka dochází k přeměně dvoumocného železa (Fe²⁺) na trojmocné (Fe³⁺), při níž vzniká limonit a barva kamene se mění ze šedavě modré na zlatožlutou. Zlatožluté tygří oko je nejrozšířenější odrůdou. Typickým rysem je optický jev zvaný chatoyance, neboli „kočičí oko“. Tento efekt vzniká díky vláknité struktuře uvnitř kamene, která odráží světlo a vytváří pruhy měnící se podle úhlu pohledu.
Tygří oko multicolor
Kameny označované jako „multicolor“ obsahují v jednom exempláři kombinaci modrého sokolího oka a zlatožlutého tygřího oka. I tato odrůda vykazuje optický jev zvaný chatoyance.
Býčí oko - červené
Červená odrůda se nazývá býčí oko. Její zbarvení vzniká druhotně, a to zahřátím na teplotu 500–700 °C. V přírodě může k tomuto zabarvení dojít v žilách horniny během těžby za použití ohně. Drtivá většina býčího oka na trhu však vzniká cíleným vypalováním.
Kočičí oko - šedozelené
Kočičí oko je varieta přírodního jemného šedozeleného nádechu. Zelená barva se následně u kamenů často zvýrazňuje i uměle.
Tygří železo
Tygří železo je metamorfovaná směs tvořená jaspisem, hematitem a tygřím okem. Někdy může obsahovat i magnetit. Tyto kameny mají podobnou strukturu a zbarvení jako "oka", postrádají však jejich ceněný optický efekt chatoyance.
Vzestup a pád tygřího oka
Když bylo tygří oko v roce 1876 objeveno v jihoafrických horách a přivezeno do Evropy, způsobilo doslova senzaci. Jeho cena prudce vzrostla a v 80. letech 19. století se stalo nejmódnějším drahokamem, často zasazovaným do zlata spolu s diamanty a dalšími drahými kameny. Tehdy nikdo netušil, jak obrovské zásoby tohoto minerálu se v Africe ještě nacházejí. Některé bohaté rodiny proto investovaly značné částky do jeho nákupu v domnění, že na něm zbohatnou.
Situace se však změnila s příchodem první světové války, která přerušila dovoz tygřího oka do Evropy. Mezitím těžba v Jižní Africe pokračovala ve velkém měřítku. Po skončení války a obnovení obchodu vznikl ve 20. letech 20. století na trhu tak obrovský přebytek tygřího oka, že jeho hodnota dramaticky klesla. O deset let později se tygří oko začalo používat jako polodrahokam a jeho cena dále prudce klesala. Spekulanti, kteří do něj investovali, utrpěli výrazné ztráty.
Výskyt tygřího oka
Největší ložiska tygřího oka se nacházejí v Jižní Africe. Tento kámen se však vyskytuje i v dalších částech světa, včetně Austrálie, Indie a Spojených států amerických.
Sadu 4 variant tygřího oka můžte zakoupit zde: Tygří, sokolí, býčí oko (4ks)