Tygří oko a jeho variety

Tygří oko je zvláštní odrůda křemene, známá svým proměnlivým světelným efektem a zlatožlutohnědým zabarvením. Tento efekt vzniká díky paralelnímu prorůstání krystalů křemene s vlákny amfibolu.

Tygří oko má několik barevných variet: sokolí oko (šedavě modré), býčí oko (červené) a kočičí oko (šedozelené).

Koláž čtyř kamenů: tygří oko, sokolí oko, býčí oko a tygří železo.

Vznik tygřího oka

Myšlenka, že tygří oko je pseudomorf – tedy minerál, v němž krystaly jednoho materiálu přebírají tvar druhého a nahrazují jej atom po atomu – přetrvávala více než 125 let.

Tygří oko – tromlované kameny ve zlatavé až žluté barvě na bílém pozadí.

Seznamte se s naší nabídkou tromlovaných kamenů.

##PRODUCT-WIDGETS-26890##

Heaney a Fisher (2003) však uvádějí: „Tygří oko je atraktivní a oblíbený drahokam, který je běžně dostupný v obchodech pro sběratele hornin a minerálů. Již více než století jej učebnice a muzejní expozice označují za příklad pseudomorfismu – tedy nahrazení jednoho minerálu jiným při zachování tvaru původní struktury. Naše studie však ukázala, že textury odpovědné za charakteristický třpyt tygřího oka nepředstavují pseudomorfní substituci křemene po původním krokidolitovém azbestu. Naopak tvrdíme, že tygří oko je klasickým příkladem synchronního růstu minerálů prostřednictvím vyplňování trhlin a utěsňování žil. V tomto procesu chalcedon a krokidolit současně kondenzují z horkých minerálních roztoků, které proudí úzkými trhlinami ve skále, a společně rostou, aby tyto prostory vyplnily.“

Kolekce kamenů tygřího oka, sokolího oka, býčího oka a tygřího železa.

Tygří oko vzniká prokřemeněním původního minerálu riebeckitu, modrého až šedomodrého amfibolu. Azbestová vlákna riebeckitu jsou v hydrotermálním prostředí obalena poloprůhledným chalcedonem obsahujícím hydroxidy železa. Tygří oko s obsahem nezoxidovaného železa (Fe²⁺) má šedavě modrou barvu a nazývá se „sokolí oko“. Následnou oxidací železa na Fe³⁺ (přeměnou na limonit) vzniká zlatožluté „tygří oko“. Kameny, v nichž se střídají obě barvy, se označují jako tygří oko „multicolor“.

Tygří oko multicolor – tromlovaná hmatka s pruhy zlaté a modré barvy.

Sokolí oko - modré

Jedná se o drahý kámen, modrou odrůdu tygřího oka. Je charakteristický modrošedým až modrozeleným zbarvením, hedvábným leskem a optickým jevem zvaným chatoyance, který připomíná kočičí oko. Sokolí oko je původní formou tygřího oka, v níž obsažená krokidolitová vlákna s obsahem Fe²⁺ nebyla přeměněna oxidací na limonit (Fe³⁺).

Sokolí oko – modrá odrůda tygřího oka s hedvábným leskem a modro-zeleno-šedým odstínem.

Tygří oko - zlatožluté

U tygřího oka dochází k přeměně dvoumocného železa (Fe²⁺) na trojmocné (Fe³⁺), při níž vzniká limonit a barva kamene se mění ze šedavě modré na zlatožlutou. Zlatožluté tygří oko je nejrozšířenější odrůdou. Typickým rysem je optický jev zvaný chatoyance, neboli „kočičí oko“. Tento efekt vzniká díky vláknité struktuře uvnitř kamene, která odráží světlo a vytváří pruhy měnící se podle úhlu pohledu.

Zlatožluté tygří oko – nejběžnější odrůda s typickým leskem.

Tygří oko multicolor

Kameny označované jako „multicolor“ obsahují v jednom exempláři kombinaci modrého sokolího oka a zlatožlutého tygřího oka. I tato odrůda vykazuje optický jev zvaný chatoyance.

Býčí oko - červené

Červená odrůda se nazývá býčí oko. Její zbarvení vzniká druhotně, a to zahřátím na teplotu 500–700 °C. V přírodě může k tomuto zabarvení dojít v žilách horniny během těžby za použití ohně. Drtivá většina býčího oka na trhu však vzniká cíleným vypalováním.

Kámen býčí oko v červeném odstínu vzniklý tepelnou úpravou.

Kočičí oko - šedozelené

Kočičí oko je varieta přírodního jemného šedozeleného nádechu. Zelená barva se následně u kamenů často zvýrazňuje i uměle.

Tygří železo

Tygří železo je metamorfovaná směs tvořená jaspisem, hematitem a tygřím okem. Někdy může obsahovat i magnetit. Tyto kameny mají podobnou strukturu a zbarvení jako "oka", postrádají však jejich ceněný optický efekt chatoyance.

Tygří železo – kámen se směsí jaspisu, hematitu a tygřího oka s pestrou kresbou.

Vzestup a pád tygřího oka

Když bylo tygří oko v roce 1876 objeveno v jihoafrických horách a přivezeno do Evropy, způsobilo doslova senzaci. Jeho cena prudce vzrostla a v 80. letech 19. století se stalo nejmódnějším drahokamem, často zasazovaným do zlata spolu s diamanty a dalšími drahými kameny. Tehdy nikdo netušil, jak obrovské zásoby tohoto minerálu se v Africe ještě nacházejí. Některé bohaté rodiny proto investovaly značné částky do jeho nákupu v domnění, že na něm zbohatnou.

eštěná hmatka ze zlatožlutého tygřího oka s typickým hedvábným leskem.

Situace se však změnila s příchodem první světové války, která přerušila dovoz tygřího oka do Evropy. Mezitím těžba v Jižní Africe pokračovala ve velkém měřítku. Po skončení války a obnovení obchodu vznikl ve 20. letech 20. století na trhu tak obrovský přebytek tygřího oka, že jeho hodnota dramaticky klesla. O deset let později se tygří oko začalo používat jako polodrahokam a jeho cena dále prudce klesala. Spekulanti, kteří do něj investovali, utrpěli výrazné ztráty.

Leštěná hmatka z býčího oka v sytě červeném odstínu s jemným leskem.

Výskyt tygřího oka

Největší ložiska tygřího oka se nacházejí v Jižní Africe. Tento kámen se však vyskytuje i v dalších částech světa, včetně Austrálie, Indie a Spojených států amerických.

Sada čtyř leštěných kamenů: tygří oko, sokolí oko, býčí oko a tygří železo.

 Sadu 4 variant tygřího oka můžte zakoupit zde: Tygří, sokolí, býčí oko (4ks)