Největší solná pláň na světě

Salar de Uyuni se rozprostírá na jihozápadě Bolívie v oblasti Altiplano, přibližně 3 650 metrů nad mořem. S rozlohou asi 10 500 km² je považována za největší solnou pláň na světě.

Na foto: Hory a odrazy obklopující solnou pláň Uyuni při východu slunce, provincie Daniel Campos , department Potosí, jihozápadní Bolívie, nedaleko od hřebene And. Autor: Diego Delso, CC BY-SA 4.0

Geologický původ a vývoj

Geologicky je Salar de Uyuni výsledkem opakovaných cyklů zaplavování a vysychání jezer během pleistocénu a holocénu. Před zhruba 30 000 až 40 000 lety pokrývalo oblast gigantické jezero Ballivián (nebo také jezero Minchin). S postupným ústupem vody vznikla menší jezera jako je Lago Poopó nebo Lago Uru Uru a samotný Salar de Uyuni. Vrstva soli zde dosahuje průměrné tloušťky 10 metrů a odhaduje se, že se v ní nachází více než 10 miliard tun soli.

Na foto: Salar de Uyuni při pohledu z vesmíru, se Salar de Coipasa v levém horním rohu. Public Domain

Minerální bohatství

Salar de Uyuni je zajímavý především obrovskými zásobami minerálů, zejména lithia. V solných slaniscích se nachází více než 50–70 % světových zásob lithia, což z této oblasti dělá důležité místo pro budoucnost obnovitelných zdrojů energie. Lithium se zde vyskytuje v solných roztocích zvaných solanky. Kromě lithia se zde těží i další minerály, například sodík, draslík, bor a hořčík.

Solná kůra a její unikátní struktura

Vrchní vrstva Salar de Uyuni je tvořena polygonálními deskami soli, které vznikají v důsledku odpařování vody a opakovaného krystalizování solných minerálů. Tyto mnohúhelníkové tvary, připomínající šupiny, jsou jednou z nejfotografovanějších scenérií na světě. Pod vrstvou suché soli se skrývá vlhká solanka, která je důležitá pro těžbu minerálů.

Na foto: Šestiúhelníkové útvary na povrchu Salar de Uyuni v důsledku krystalizace soli z odpařující se vody. Autor: Anouchka Unel, licence FAL

Zrcadlový efekt a klimatické podmínky

Během období dešťů, které obvykle nastává mezi prosincem a březnem, se na povrchu Salar de Uyuni tvoří mělká vrstva vody. Díky naprosté rovinatosti a hladkému povrchu se tato vodní vrstva proměňuje v největší přírodní zrcadlo na světě. Odrazy oblohy, mraků i lidí vytvářejí surrealistické scenérie, které sem lákají turisty z celého světa. Teploty zde mohou být extrémní – během dne se mohou pohybovat kolem 20 °C, ale v noci klesají hluboko pod bod mrazu.

Na foto: Toyota Land Cruiser v Salar de Uyuni v Bolívii. Během zimy je Salar de Uyuni většinou suchý, ale malá část poblíž města Uyuni zůstává pokrytá vodou. Tato fotografie byla pořízena při východu slunce. Autor: Christopher Crouzet, also available on Flickr, CC BY-SA 4.0

Často kladené otázky (FAQ)

Jak hluboká je vrstva soli v Salar de Uyuni?

Průměrná tloušťka solné vrstvy je asi 10 metrů.

Kolik lithia se v Salar de Uyuni nachází?

Odhaduje se, že oblast obsahuje 50–70 % světových zásob lithia.

Jak Salar de Uyuni vznikl?

Vznikl vysycháním dávného jezera Minchin a následnými cykly zaplavování a odpařování.

Jaká je průměrná nadmořská výška Salar de Uyuni?

Přibližně 3 650 metrů nad mořem.

Proč má Salar de Uyuni zrcadlový efekt?

V období dešťů se na povrchu vytvoří mělká vodní vrstva, která dokonale odráží nebe.

K čemu slouží Salar de Uyuni ve vědě?

Používá se k kalibraci satelitů a pro výzkum dálkového průzkumu Země.

Kdy je nejlepší Salar de Uyuni navštívit?

Pro zrcadlový efekt je ideální období dešťů od prosince do března.