Pohybující se kameny v Racetrack Playa

Na dně vyschlého jezera Racetrack Playa v Národním parku Death Valley leží stovky kamenů – od drobných až po 320 kg těžké balvany - které se občas samovolně posunou. Zanechávají přitom dlouhé stopy v bahnitě‑solné krustě, někdy rovné, jindy křivolaké.

Velký kámen na suchém prasklém jezeře Racetrack Playa se zřetelnou stopou pohybu.

Na foto: jeden z mnoha kamenů v Racetrack Playa. Autor: Jon Sullivan; CC0

Po desetiletí nikdo neviděl okamžik pohybu. Teorie zahrnovaly silné větry, magnetismy, organické maziva či mimozemské síly, ale faktem bylo, že standardní podmínky stačit nemohly.

Samostatný kámen s dlouhou stopou na solné pláni Racetrack Playa v kalifornském Death Valley.

Na foto: Kámen s výraznou stopou. Autor: Lgcharlot, CC BY-SA 4.0

Naše nabídka pouštních růží.

##PRODUCT-WIDGETS-26933##

Genialita přirozenosti

V roce 2011 bratři Norrisové (Richard a James) monitorovali jezero pomocí meteorologické stanice, časosběrných kamer a GPS senzorů na vybraných kamenech.

Kámen s vyvrtanou dutinou a GPS jednotkou na pláni Racetrack Playa v Death Valley.

Na foto: Kámen s GPS jednotkou uvnitř dutiny vyvrtané do jeho vrcholu. Autoři: Norris R, Norris J, Lorenz R, Ray J, Jackson B (2014). CC BY 4.0

Průlom nastal 20. 12. 2013, kdy nečekaná tenká vrstva vody (jen pár cm) zamrzla natolik, že vytvořila křehkou ledovou krustu. Na slunci se led rozpadl na ploché kusy - "ledové rafty" - které i při slabém větru (4–5 m/s) dokázaly s sebou strhnout kameny. Ty tak klouzaly po měkkém jílu rychlostí zhruba 2–6 m za minutu, zanechávajíce stopy.

Osamělý kámen ležící na popraskaném dně vyschlého jezera Racetrack Playa.

Na foto: Jeden z kamenů na dně vyschlého jezera Racetrack Playa. Autor: Jon Sullivan - PD Photo.org, Public Domain

FAQ (často kladené otázky)

Připravili jsme pro vás seznam často kladených dotazů a odpovědí, abyste měli všechny informace o kamenech v Racetrack Playa vždy po ruce.

Jak často kameny "bloudí"?

Zásadní pohyby nastávají jen párkrát za rok, často po zimních mrazivých nocích. V průměru možná jen několik minut ročně.

Jsou potřeba silné větry?

Ne, stačí i slabý vánek, kterým led plave a táhne kameny. Vítr silný 3–5 m/s je dostatečný .

Kdo a kdy to poprvé viděl?

Poprvé osobně pohyb kamenů sledoval tým Norrisových 20. 12. 2013, díky GPS a časosběrné technice

Proč nikdo kámen přímo neviděl v pohybu dříve?

Protože ke správné kombinaci zaplaveného dna, zimních mrazů, tenkého ledu a větru dochází jen zřídka, a pohyb kamene trvá jen několik minut.

Pohybují se všechny kameny?

Ne. Jen některé mají štěstí – ideální kombinaci hmotnosti, polohy při zamrznutí a vlastností ledového plátu. Pohybují se desítky - stovky kamenů, ale ne všechny.

Děje se něco podobného i jinde?

Ano, obdobné "pohybující se kameny" byly pozorovány například v Antarktidě.

Vyberte si z naší široké nabídky nerostů.

##PRODUCT-WIDGETS-39275##