Rodonit

Rodonit je typický svou narůžovělou barvou a vysokým obsahem manganu. Jedná se o poměrně vzácný drahý kámen. Pěkně zbarvené kusy rodonitu jsou velmi žádané. Černé žilkování není na závadu a v některých případech je dokonce velmi žádoucí jako silný kontrastní prvek.

Na foto: rodonit z Peru (3,6 cm)

Z velkých rodonitových bloků se vyrábějí uměleckořemeslné výrobky, z malých kusů dekorační předměty a šperky. Největší množství rodonitu je možné spatřit na stanici moskevského metra Majakovskaja, kde byl použit jako obkladový kámen.

Na foto: surový rodonit ze Slovenska, cca 11 cm

Rodonit vzniká v horninách bohatých na mangan a v metasomaticky přeměněných sedimentech (skarny a mramory). Dále je možný výskyt na rudných žilách, taktéž velice bohatých Mn, často doprovázen spessartinem a oxidy manganu. Snadno se taví, přičemž vzniká sklovitá substance, která může být zbarvena. 

Na foto: tromlované rodonity velikosti 3 - 4 cm, lokalita: Peru

• Chemický vzorec: (Mn,Ca)SiO₃
• Barva: růžová, červená, červenohnědá
• Vzhled krystalu: krystaly tabulkovité, zrnitý nebo kusový
• Soustava: triklinická
• Tvrdost: 5,5-6,5
• Lesk: skelný až matný
• Štěpnost: dobrá
• Vryp: bílý
• Hustota: 3,4-3,6 g/cm³
• Rozpustnost: nerozpustný, ovšem dobře se taví ( produktem bývá skelná substance)

Na foto: fowlerit (Zn-rodonit), USA, cca 5cm

Extrémně vzácné jsou u rodonitu krystaly, které jsou růžovočervené a dorůstají do velikosti až 20 cm. Nejznámější jejich naleziště je ve Franklin (New Jersey), USA. Rodonit byl pojmenován v roce 1819 podle Christoph Friedrich Jasche z řeckého slova "ρόδον = růže", jenž poukazoval na jeho specifickou barvu. Další naleziště: Austrálie, Švédsko, Peru.

Na foto: krystaly rodonitu spolu s křišťálem. Autorem fotografie je Parent Géry.

Na foto: krystalický rodonit, Švédsko, cca 7 cm

Předchozí článek je o rodochrozitu, který se s rodonitem často zaměňuje.