Sádrovec, pouštní růže i selenit

Sádrovec je nerost - vodnatý síran vápenatý s chemickým vzorcem CaSO₄·2H₂O a patří k nejdůležitějším nerostům ze skupiny síranů. Je to velmi měkký minerál (tvrdost 1,5–2) sedimentárního původu, který lze snadno štípat až na velmi jemné štěpinky.

Naše nabídka selenitu a pouštních růží.

Na foto sádrovec - Kobeřice ČR

Sádrovec je dobře rozpustný v kyselině chlorovodíkové a mírně rozpustný v horké vodě. Nejčastěji se vyskytuje v bílých nebo bezbarvých krystalech, avšak obsahuje-li uzavřeniny, může se zbarvit do žluté, oranžové, hnědé či šedé (například vlivem příměsí jílových částic).

• Odrůdy (variety) sádrovce
• Vlaštovčí krystaly
• Obří jeskyně s krystaly
• Vznik sádrovce
• Využití, výskyt a těžba sádrovce

Na foto: sádrovec, lokalita: Rudna, Lubin (Polsko), cca 40 cm; sbírka Přírodovědného muzea ve Vídni 

Odrůdy sádrovce:

• SELENIT - - průsvitná, často vláknitá forma sádrovce s jemným měsíčním až perleťovým leskem.
• MARIÁNSKÉ SKLO - dokonale čirý sádrovec bez viditelných příměsí. Jeho mimořádná průhlednost a čistota z něj dělá velmi vyhledávaný materiál.
• ALABASTR (úběl) - jemnozrnná, kompaktní a čistě bílá odrůda sádrovce. Díky snadné opracovatelnosti se od starověku používá v sochařství, architektuře a dekorativním umění.
• POUŠTNÍ RŮŽE - růžicovité agregáty tvořené srostlicemi hrubých, neprůhledných čočkovitých krystalů. Vznikají v pouštním prostředí vysrážením sádrovce z kapilární vody a často obsahují více než polovinu jemných zrn písku.

Na foto: pouštní růže 

Vlaštovčí krystaly

Vlaštovčí krystaly jsou označením pro dvojčatné krystaly sádrovce, jejichž tvar připomíná křídla vlaštovky. Tento typ dvojčatného srůstu vzniká během krystalizace sádrovce a představuje specifický způsob srůstu dvou krystalů pod určitým úhlem. Jev se často vyskytuje v sedimentárních prostředích, například v evaporitických ložiscích, kde sádrovec vzniká při odpařování vody bohaté na sírany.

Na foto: velký srůst krystalů sádrovce tzv. vlaštovčí krystaly, Sicílie, cca 20 cm

Obří jeskyně s krystaly sádrovce

Obří jeskyně s krystaly sádrovce, známá jako Cueva de los Cristales, patří k nejpozoruhodnějším geologickým objevům moderní doby. Nachází se v mexickém státě Chihuahua poblíž města Naica a byla objevena v roce 2000 při důlních pracích. Jeskyně ukrývá jedny z největších přírodních krystalů na světě – průsvitné sloupce sádrovce, z nichž některé dosahují délky až 10 metrů a hmotnosti několika tun.

Vznik krystalů je spojen s aktivní vulkanickou činností v oblasti. Podzemní voda obsahovala vysoké množství síranu vápenatého, který se díky stabilní teplotě kolem 58 °C a velmi pomalému procesu krystalizace postupně usazoval a formoval obrovské krystaly. V těchto extrémních podmínkách mohly nerušeně růst po desítky tisíc let, což vedlo k jejich mimořádné velikosti a čistotě.

Jeskyně je v současnosti nepřístupná veřejnosti, protože po ukončení těžby v dole Naica se do ní znovu vrátila podzemní voda.

Vznik sádrovce

Sádrovec je sedimentárního původu a vzniká vysrážením z přesycených solných roztoků za specifických geologických podmínek. Jeho formování probíhalo již od prvohor až do třetihor, kdy se části moří postupně oddělovaly a vytvářely laguny. Tyto laguny se vlivem slunečního záření a aridního klimatu postupně odpařovaly, čímž se zvyšovala koncentrace rozpuštěných minerálních látek. Jakmile roztok dosáhl bodu nasycení, začaly z něj krystalizovat jednotlivé soli, včetně kamenné soli, draselných solí, anhydritu a právě sádrovce.

Na foto: Sádrovcová růže z hnědouhelného dolu Amsdorf, Německo. Rozměry: 4,8 cm; Hmotnost: 56 g.

Dlouhodobé geologické procesy a následná sedimentace vedly k akumulaci sádrovce ve velkém množství, čímž vznikla rozsáhlá ložiska, která dnes nacházíme po celém světě. Některá z nich dosahují takové mohutnosti, že utvářejí celá pohoří. Díky své bělavé, často průsvitné podobě se tyto útvary poeticky označují jako „alabastrové hory“. Sádrovec se vyskytuje buď ve formě krystalických agregátů, nebo jemně vláknitých mas. Jeho čisté, jemnozrnné variety jsou ceněny pro výrobu sádry a dekorativního kamene, známého jako alabastr.

Sádrovec také vzniká na ložiscích anhydritu a to tak, že při zvětrávání přijme vodu. Dnes je těžba přírodního sádrovce částečně nahrazena sádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt při odsiřování elektráren.

Naše nabídka selenitu a pouštních růží.

Na foto: pouštní růže z Mexika, velikost 5 - 6 cm

Využití sádrovce

Sádrovec má široké uplatnění díky schopnosti přeměnit se při zahřátí na přibližně 400 °C na pálenou sádru. Ta je ceněna pro své rychlé tvrdnutí po smísení s vodou a ve stavebnictví se používá k výrobě sádrokartonových desek, omítek a stavebních pojiv. Tento minerál je také klíčovou složkou při výrobě portlandského cementu, kde reguluje rychlost tuhnutí směsi.

Ve farmacii se využívá při výrobě některých léků a obvazových materiálů, protože jeho jemná struktura umožňuje snadnou tvorbu lékových forem. V papírenském průmyslu se přidává do papírové hmoty ke zlepšení kvality povrchu a tisku. Význam má i v uměleckém a dekorativním průmyslu – odrůda alabastr je ceněna pro jemnou texturu a snadnou opracovatelnost, díky čemuž se z ní vyrábějí sochy, reliéfy a další dekorativní předměty.

Výskyt a těžba sádrovce

Hlavními producenty přírodního sádrovce jsou USA, Írán, Kanada, Španělsko, Francie, Mexiko, Rusko a Čína. Varieta zvaná pouštní růže se vyskytuje především v pouštích Maroka a Alžírska a také v amerických státech Arizona a Nové Mexiko. Vynikající bělostný alabastr se těží v sádrovcových ložiscích u Volterry v Itálii. V České republice se polohy sádrovce mořského původu nacházejí v Opavě-Kateřinkách a v Kobeřicích, kde lze nalézt i sběratelsky atraktivní ukázky.

Na foto: pouštní růže

Naše nabídka v e-shopu:

Pouštní růže - estetické růžicovité srostlice hrubých neprůhledných čočkovitých krystalů sádrovce

Surový selenit -  prodej mineralogických ukázek minerálu

Výrobky ze selenitu - vynikají krásným "měsíčním" leskem, který podle dopadajícího světla cestuje po celém kameni