Smithsonit
Smithsonit je minerál, forma uhličitanu zinečnatého s chemickým vzorcem ZnCO3. Název minerálu zavedl roku 1832 francouzský mineralog F. S. Beudant na počest Jamese Smithsona (1754 - 1829), britského chemika a mineraloga, zakladatele Smithsonova institutu ve Washingtonu, D.C.
Na foto: lesklý modrozelený smithsonit z Socorro, Nové Mexiko, USA
Vzhled a fyzikální vlastnosti
Smithsonit tvoří nejčastěji botryoidní nebo stalaktitické agregáty; dále krystalické kůry, náteky, zrnité a zemité agregáty. Dobře vyvinuté krystaly jsou vzácné. Má skelný až perleťový lesk, bývá průsvitný a má bílý vryp. Jeho tvrdost je 4–4,5 dle Mohse.
Na foto: krystaly smithsonitu z Tsumebu, Otjikoto, Namíbie, Afrika
Barva je velmi variabilní — bílá, šedá, žlutá, zelená, modrá, růžová až hnědá. V ultrafialovém světle může některý smithsonit slabě fluoreskovat bledě zeleně nebo bledě modře. Je rozpustný v kyselinách.
Na foto: zelenomodrý kulovitý agregát smithsonitu z lokality Tiger, okres Pinal, Arizona, USA.
Geneze, asociace a výskyty
Vzniká sekundárně v oxidačních zónách zinkových ložisek jako produkt rozkladu primárních rudních minerálů. Obvykle se vyskytuje spolu s hemimorfitem, willemitem, cerusitem, anglesitem, aurichalcitem, kalcitem a dalšími minerály oxidační zóny.
Na foto: hnědošedý smithsonit tvořící krápníkovitý agregát z lokality Tsumeb, Namibie
K významným a klasickým lokalitám patří Laurion v Řecku, ložiska na Sardinii, hornoslezský revír (např. oblast Bytom/Tarnowskie Góry v Polsku), Tsumeb v Namibii a také oblasti v Mexiku či některé lokality v USA.
Na foto: broušené kameny ze zeleného a žlutého smithsonitu
Historie a využití
Smithsonit byl historicky důležitou rudou zinku a v minulosti byl často zaměňován s hemimorfitem pod souhrnným názvem calamín. Dnes má především sběratelský a dekorativní význam.
Na foto: lesklé zelené krystaly smithsonitu z proslulé lokality Tsumeb v Namibii, Afrika
Vyberte si z naší nabídky nerostů.
##PRODUCT-WIDGETS-39238##