Minerály České republiky: stručný přehled - Jan H. Bernard
Kniha podává stručný popis nejvýznamnějších minerálů a jejich lokalit v České republice, zejména četných nových nálezů z období posledních 20 let. Autor třídí naleziště minerálů do pěti hlavních genetických skupin. V každé skupině pak nově řadí k primárním minerálům i minerály druhotné a produkty jejich zvětrávání.V závěru je připojen seznam minerálů, které byly poprvé popsány na území České republiky, a seznam minerálů, jejichž pojmenování je odvozeno od jmen mineralogů a jiných badatelů působících na území ČR. Kniha je doplněna rejstříkem lokalit, seznamem nejdůležitější mineralogické literatury a barevnými fotografiemi vybraných minerálů.
- Minerály České republiky: stručný přehled - Jan H. Bernard
- Kapitolu o minerálech pegmatitů napsal Josef STANĚK
- Vydavatel: Praha : Academia, 2000
- Počet stran: 186
Úvod z knihy:
Již uplynulo téměř 20 let od doby, kdy v nakladatelství Academia v Praze vyšlo druhé vydání „Mineralogie Československa". Kniha získala cenu Českého literárního fondu jako nejlepší přírodovědné dílo roku 1982. Během jednoho roku bylo rozprodáno všech šest tisíc kusů a dnes je kniha obtížně k sehnání v antikvariátech. Nakladatelství Academia mi v roce 1987 navrhlo, abych připravil třetí vydání. Mezitím došlo ke známým převratným událostem v naší zemi a státem dotovaná nakladatelství se ocitla ve zcela odlišné ekonomické situaci. Naproti tomu se československá mineralogie od r. 1980 nebývale rozvíjela jednak díky rozšířenému použití moderních přístrojů, jako je elektronová mikrosonda, jednak díky velkému výzkumnému nasazení mnoha mladších mineralogů, jimž tímto vyslovuji svůj obdiv. Další kladnou okolností bylo odtajnění skutečností kolem ložisek uranu v naší zemi. Výsledkem bylo mj. vydání kolektivní publikace „Československá ložiska uranu" (1984). Velmi hodnotný je přínos Bulletinu mineralogicko-petrologického oddělení Národního muzea v Praze, kde je pod vedením RNDr. J. Litochleba od roku 1993 každoročně shromažďována většina vědecky fundovaných mineralogických studií. Ve formě kratších článků přináší některé aktuální informace z oboru mineralogie i časopis Minerál, vydávaný od roku 1993 v Brně. Oba zmíněné časopisy by neměly chybět v knihovničce žádného pokročilého mineraloga-amatéra, sběratele či obchodníka s minerály.
Řada dalších aktuálních informací o naší mineralogii se objevuje zejména v časopisech a sbornících velkých i regionálních muzeí, méně se dnes mineralogii věnují časopisy z oboru geologických věd. Například Journal of the Czech Geological Society, pokračovatel Časopisu pro mineralogii a geologii, vydal speciální číslo věnované revíru v Jáchymově, které je ozdobeno hlavně skvělou studií Ing. P. Ondruše, RNDr. Veselovského a dalších o sekundárních minerálech revíru. Přínosné pro mineralogii byly knihy Ing. J. Bambase „Březohorský rudní revír" (1990) a RNDr. P. Morávka et al. „Zlato v Českém masívu" (1992). Protože druhé vydání „Mineralogie Československa" už je dlouhou dobu rozprodáno a od té doby bylo publikováno množství nových, často cenných mineralogických a interpretačních prací, rozhodl jsem se shrnout jejich výsledky v knižní formě. Jelikož současná ekonomická situace ve vydávání vědeckých děl není zatím příliš příznivá, uvede nakladatelství Academia na trh stručný přehled o minerálech v České republice, který by měl překlenout období, než bude možné začít pracovat na obšírné kolektivní knize. Jsem si vědom handicapu předložené knížky: referuje se v ní o lokalitách, často světoznámých, v nichž už dnes téměř není možný sběr minerálů, které jsou v knížce zmíněny.
Na obr.: Ukázka z knihy: Minerály České republiky - Jan H. Bernard
Knížka zachycuje v hlavních rysech a jen neúplně (nejde o topografickou mineralogii!) genetickou situaci geologického prostředí, v němž se minerály vyskytovaly a někdy i dnes vyskytují. Rychlé změny situace na lokalitách, zejména v důlních dílech a jejich haldách, v lomech apod., znemožňují ve většině případů hodnotit možnosti současného sběru, tak jak je znají lokální sběratelé. Vzhledem k nedomyšlené činnosti některých státních úředníků a různých „ochránců" přírody dochází k neuvážené likvidaci často světově unikátních lokalit, zejména zasypáním odpadky; v žádné jiné zemi se to v takové míře neděje. Naopak tam existují místní iniciativy, které za malý obnos umožňují sběr na oplocených haldách, např. na slavném ložisku Franklin (New Jersey, USA), kde se sběratel za 2 dolary vstupného může na haldě „vyřádit". Na můj dotaz, zda uvádět v „Mineralogii Československa" přesnou lokalizaci nalezišť nerostů, odpověděli sběratelé na shromáždění odborné komise pro mineralogii při Společnosti pro mineralogii a geologii v Tišnově před více než 20 lety záporně, aby nedocházelo k rabování lokalit.
Na obr.: Ukázka z knihy: Minerály České republiky - Jan H. Bernard
Malý rozsah knížky omezil i možnost přesné citace literatury. Proto zde cituji hlavně studie, které shrnují údaje o lokalitách či oblastech, práce koncepční a práce přinášející popis nových druhů minerálů z našich lokalit (od r. 1918). Tyto citace jsou v textu uvedeny normálním písmem. Kurzívou jsou vyznačeny roky vydání publikací, jež v seznamu literatury nejsou citovány, a vážný zájemce může úplnou citaci najít v periodické řadě „Geologická bibliografie České republiky" za příslušný rok. Pokud jde o chemické vzorce a vlastnosti minerálů, odkazuji čtenáře na „Encyklopedický přehled minerálů", vydaný nakladatelstvím Academia v roce 1992. Publikace je doplněna pérovkami a barevnými fotografiemi minerálů ze soukromých sbírek mých i obou autorů fotografií. Závěrem bych popřál čtenářům a zájemcům o tuto krásnou vědu a sběratelskou činnost hodně úspěchů a nových nálezů a doufám, že tento stručný přehled jim bude vhodným vodítkem při sběru, nákupu či výměnách minerálů a pomocníkem při srovnávání kvality či vzácnosti vzorků. Jan H. Bernard