Co je to ultramarín?

Přírodní ultramarín je modrý pigment získávaný z drahého kamene lapisu lazuli, který se těžil a dosud těží především v oblasti dnešního Afghánistánu, v proslulých dolech v údolí Badachšánu – jednom z nejstarších známých nalezišť na světě. Odtud byl po dlouhých obchodních cestách dopravován do Evropy a právě jeho vzdálený původ „zpoza moře“ dal barvě jméno podle latinského výrazu ultramarinus, což znamená „zámořský“ nebo „za mořem“.

Na foto: přírodní ultramarínový pigment

Postup výroby ultramarínu

Samotný postup byl poměrně složitý. Nejprve se lapis lazuli pečlivě rozemlel na jemný prášek, který se poté smísil s roztaveným voskem, pryskyřicemi a oleji. Tato hmota se zabalila do látky a opakovaně hnětla v louhovém roztoku, připraveném z uhličitanu draselného vzniklého smícháním dřevěného popela s vodou. Při tomto procesu se drobné modré částečky lazuritu usazovaly na dně nádoby, zatímco bezbarvé krystaly a další příměsi zůstávaly na povrchu. Celý postup se musel provést minimálně třikrát. S každým dalším opakováním se získával pigment nižší kvality, až poslední extrakce poskytovala tzv. ultramarínový popel – směs průhledně světlemodrého odstínu, který se cenil hlavně pro použití v glazurách.

Tento náročný způsob byl nezbytný, protože lapis lazuli přirozeně obsahuje jak modré, tak i bezbarvé složky. Kdyby se minerál pouze nadrtil a vypral, vznikl by prášek nevýrazně šedomodré barvy, postrádající čistotu a sytost, pro něž byl pravý ultramarín tak vyhledávaný. Díky dlouhému procesu mletí a praní je tento přírodní pigment velmi cenný – zhruba desetkrát dražší než kámen, ze kterého pochází.

Ultramarín - barva dražší než zlato

Ve středověku a renesanci patřil přírodní ultramarín k nejvzácnějším barvám, jaké malíři znali – jeho cena byla až třikrát vyšší než cena zlata. Proto se používal jen výjimečně, především na nejdůležitější části obrazů. Nejčastěji jím byly malovány pláště Panny Marie, aby vyjádřily duchovní důstojnost a nebeskou čistotu, přičemž objednavatelé tímto způsobem ukazovali nejen svou zbožnost, ale i bohatství. Přírodní ultramarín si nemohl dovolit například ani Michelangelo, zatímco Raffael jej využíval jen na dobře viditelných místech. V českém prostředí se tato vzácná barva objevovala jen zřídka, obvykle na dílech spojených s královským či císařským dvorem.

Na obr.: Sassoferratovo zobrazení Panny Marie, Panna Maria v modlitbě, cca 1654. Její modrý plášť je namalován ultramarínovou barvou.

Až do 19. století byl přírodní ultramarín prakticky jediným zdrojem takto syté modři. Teprve roku 1826 se podařilo francouzským chemikům vyrobit syntetický ultramarín, který byl mnohem levnější.

Naše nabídka lapisu lazuli.

##PRODUCT-WIDGETS-26990##