Zlato

Zlato je ryzí prvek ze skupiny mědi s atomovým číslem 79 a chemickou značkou Au (Aurum). V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov (případně ve slitině se stříbrem - elektrum). Zlato tvoří plíšky a zrna, krystaly nejsou hojné, nejčastěji bývá mikroskopicky rozptýleno v křemenné výplni žil.

zlato na křemeni

Barva zlata je zlatožlutá. Příměs stříbra (Ag) ji mění na světlejší stříbrozlatou a příměs mědi (Cu) jej barví více do červena. 

Zlato je neobyčejne kujné a tažné. Jeden jediný gram zlata lze roztepat do průsvitného plechu o ploše cca 1 m2, nebo z něj vytáhnout drát o délce 165 m. Dosud nejtenčí plátek zlata vyrobili britští vědci. Je tenký pouhé dva atomy a může najít využití v lékařství i průmyslu. Podle vědců budeme moci s ultratenkými zlatými plátky dosáhnout stejného efektu jako u nanočástic při menším množství materiálu, což přinese značné ekonomické úspory.

Vlastnosti zlata

  • Tvrdost: 2,5 - 3
  • Hustota: 19,3 g/cm³
  • Lom: hákovitý
  • Štěpnost: chybí
  • Vryp: lesklý žlutý, zlatožlutý
  • Lesk: kovový 
  • Krystalická soustava: kubická
  • Chemická značka: Au (Aurum)
  • Teplota tání: 1 063 °C
  • Teplota varu: 2700 °C
  • Kujné, ohebné, dobře vede elektrický proud, odolné proti korozi
  • Rozpouští se v lučavce královské, KCN, NaCN.

 

Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti, kdy vzniká roztok zvaný amalgám. Ten i při  poměrně vysokých obsazích zlata zůstává kapalný a jeho následným zahřátím (nad 300 °C) se rtuť odpaří a zbude ryzí zlato. Této vlastnosti se často využívá při nelegální těžbě zlata, což má za následek zamoření oblasti kolem těžby a z toho plynoucí otravy. Dle OSN neoficiální těžaři po celém světě vypustili v roce 2015 do půdy a vody 1220 tun rtuti, z toho 252 tun v Africe a ještě více v Jižní Americe.

Plátek zlata

Na foto: list zlata o rozměrech 99 x 59 mm

Nejbohatší světová naleziště zlata jsou v jižní Africe, na Uralu, v Austrálii; valouny zlata (nugety, až kilogramové) v Kanadě a na Sibiři. Naleziště v Česku: Jílové u Prahy, Roudný, Jeseníky (Zlaté Hory), okolí Kašperských hor.

Ryzost zlata - karát

Zlato se používá zejména k výrobě šperků a to ve formě slitin se stříbrem, mědí, zinkem, palladiem či niklem. Obsah zlata v klenotnických slitinách neboli ryzost se vyjadřuje v karátech, značeno zpravidla Kt nebo kt. Ryzí zlato je definováno jako 24karátové (24 kt). Jeden karát se rovná 1/24 hmotnostního podílu zlata. Pozor, neplést si karát ryzostní a karát váhový (značka ct).

Kromě karátů se dnes používají i tisícinné poměry - např. 833 (=833/1000) namísto 20 kt (=20/24).

Puncovní značky zlata

Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhá puncovnímu zákonu. Šperky a produkty, jak nové, tak i staré určené k prodeji jsou opatřené puncem. Punc je pro každou ryzost jiný.

zlato-puncovni-znacky

Cena zlata a investiční zlato

Zlato je prověřeným uchovatelem hodnoty. Na vývoj jeho ceny v průběhu času se můžete podívat na grafu níže. Investiční zlato se obchoduje ve formě slitků, cihel nebo mincí, s vysokou ryzostí kovu (až 999/1000), přičemž v ČR je investiční zlato osvobozeno od DPH.

graf-ceny-zlata

Investiční zlato slouží jako investice k uložení papírových peněz ve formě investičních zlatých slitků, cihel a investičních zlatých mincí. Slitky, cihly i mince jsou likvidní po celém světě. Pro obchodní účely je hmotnost zlata udávána v trojských uncích. Jedna trojská unce 1 Oz = 31,1035 g. 

Investiční zlato - slitky různých velikostí

Na foto: investiční zlaté slitky

Slitek zlata o váze 1kg má rozměry 12,0 x 5,0 x 0,8 cm a krychle zlata o váze 1 tuny má hranu dlouhou pouhých 37,27 cm. 

Duhovka, zlatá keltská mince

Duhovky jsou lidovým názvem pro zlaté mince, statéry z keltského období. Nacházely se na polích, a to zejména po deštích (proto duhovky). V roce 2016 byl archeology u Lince (Rakousko) nalezen keltský zlatý poklad v podobě 44 mincí, duhovek. Jednotlivé kusy mají hmotnost 7,5 gramu a nemají vyražený obrázek pouze vyvýšeniny ve tvaru hrbolu. Byly vyrobeny v pozdní době železné kolem druhého a prvního století před naším letopočtem v oblasti Bójů v dnešních Čechách a pravděpodobně se dostaly na místo svého objevu obchodními styky Numismatici je kvůli jejich vzhledu označují jako "skořápkové statéry". Tržní hodnota nálezu činí 50 000 eur (přes 1,3 milionu korun).

Duhovky, keltské zlaté mince

Na foto: Keltský zlatý poklad v podobě 44 mincí, duhovek.  Autor fotografie: Státní muzeum Horního Rakouska

Pozlacování

Pozlacování velmi tenkým zlatým filmem u kovových materiálů jej dokáže účinně ochránit před korozí. U pozlacení se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů. 

zlata-strecha-narodni-divadlo

Na foto: Na pozlacení střechy Národního divadla bylo použito 14 000 plátků o rozměru 7 x 7 cm a celkové váze cca 2,5 kg 24 kt zlata

Tenká folie na pozlacování v interiéru o rozměrech 8 x 8 cm váží pouhých 0,015 g. Tyto velmi tenké fólie se vyznačují vysokou odrazivostí tepelných a světelných paprsků. Zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu má funkci nejen estetickou, ale i ochrannou. 

Jedlé zlato

Jedlé zlato je zvláštní druh zlata schválený Evropskou unií a Spojenými státy jako potravinářská přídatná látka s kódem E 175. Čistota jedlého zlata musí být 23-24 karátů. Konzumace nemá žádné negativní ani pozitivní účinky, protože je biologicky inertní a tělo jej nevstřebá. Jedlé zlato musí splňovat pokyny příslušných norem, musí být čisté, aby nedošlo k jakékoli infekci či jinému ohrožení na zdraví.

Jedlé zlato

Na foto: jedlé zlato

Suvenýry se zlatem

Plátkové zlato se využívá i pro výrobu suvenýrů. Známé jsou skleněné přívěsky nebo lahvičky různých tvarů ve kterých se vznášejí vločky zlata

zlate-supinky-vlocky

Lahvička na pohled vypadá že je plná zlata, ale hmotnostně je ho tam velmi málo a jeho hodnota je zanedbatelná, a to i přes fakt, že se jedná o zlato pravé a často té nejvyšší ryzosti.

zlaté vločky v lahvičce