Záhněda, kouřový křemen
Záhněda je jedna z barevných odrůd křemene. Záhněda své zabarvení získala díky příměsí hliníku, sodíku a lithia. Některé zdroje uvádějí, že barvení je způsobeno nejspíše uvolněním křemíku při radioaktivním ozáření. Záhněda je poměrně rozšířený polodrahokam, vyhledávaný zejména pro svoji hnědavou až kouřovou barvu. Černá, téměř neprůsvitná odrůda záhnědy se nazývá morión. Anglický název pro záhnědu je smoky quartz, tedy kouřový křemen.
Opatrným vypálením nerostu při 300 - 400 °C se jeho zbarvení ztrácí. Světle hnědé kameny zahřívané po dobu 1 hodiny na 200 °C se mění na světle zbarvené citríny a některé tmavě zbarvené záhnědy přecházejí po vyžíhání na 300 °C po dobu 1 hodiny až do téměř bezbarvých tónů. Po intenzívním ozáření radioaktivním zdrojem nebo paprsky X se barva nerostům vrací. [1]
Typický tvar krystalu je šestiboký hranol se dvěma klenci, u kterého bývají plochy hranolu vodorovně rýhovány. Běžně však dochází k dvojčatění nebo růstu polykrystalů, ale setkáváme se také z monokrystaly. Záhněda se jako všechny křemeny rozpouští v kyselině fluorovodíkové.
Výskyt - naleziště záhnědy
Pěkné záhnědy byly hojně nacházeny u Dolních Borů poblíže Velkého Meziříčí. Drobnější krystaly se vyskytují na Kozákově i v jeho okolí a v lese „Boru" nedaleko Tábora. Také v okolí Broumova. Nejznámější naleziště ve světě jsou ve Švýcarsku, Brazílii, Madagaskaru a v Coloradu (USA).
Využití záhnědy
Záhnědy se využívá, podobně jako křišťálu, ke zhotovování drahocenných drobností i jako šperkového kamene. Nejčastěji se používá do pánských šperků, zejména do prstenů.
Na foto nahoře: krystaly záhnědy a morionu
Dole: Záhněda - gwindl - Švýcarsko
Zdroj a citace: