Křemen, všudybyl nerostné říše
Křemen je chemicky oxid křemičitý SiO2. Krystaluje v klencové soustavě. Jeho tvrdost na Mohsove stupnici je 7. Hustota 2,6528 g/cm3. Křemen vyniká mastným nebo skelným leskem, je bez štěpnosti, má lasturnatý, nerovný lom a je dosti křehký.
Na foto: výběr z odrůd křemene, zleva doprava ametyst, avanturín, citrín, železitý křemen, hvězdnatý křemen, záhněda, achát, růženín a křišťál.
Výskyt a vznik křemene
Křemen patří mezi nejrozšířenější nerosty. Zemská kůra obsahuje plných 12 % tohoto nerostu, k tomu je v nejrůznějších solích (křemičitanech - hlavní horninotvorné nerosty) něco přes 47 % oxidu křemičitého. Křemen je také nedílnou složkou mnohých vyvřelých i přeměněných hornin. Jen když si uvědomíme kolik je písku, a pískovcových skal. Jak trefně popisuje křemen A. Z. Hnízdo v knize Barevné poklady země: Inu skutečný všudybyl nerostné říše. Křemen vzniká v přírodě nejrozmanitějšími způsoby. Krystaluje v rozmezí od nejvyšších teplot sopečného magmatu až k obyčejným teplotám dnešního povrchu, z horkých roztoků i z roztoků poměrně chladných. Jeho krystaly vyplňují dutiny vyvřelých hornin, je součástí mnohých rudných žil a současně vytváří samostatné křemenné žíly. Pěkné krystaly, mnohdy gigantických rozměrů, bývají spojeny s pegmatity, v jejichž dutinách měl křemen příznivé podmínky ke krystalizaci.
Na foto: obecný kusový křemen
Jako nerost je křemen velmi odolný vůči větrání a rozkladu. Nacházíme křemen krystalovaný, zrnitý a kusový. Krystaly křemene jsou šesterečné hranoly zakončené dvěma klenci, které někdy bývají v rovnováze, jindy převažuje jeden nad druhým. Vnější úhel hran hranolových ploch je vždy 60°, ať je krystal seberůzněji vyvinut.
Mnohem vzácnější jsou na křemenu jiné tvary. V případě, že jsou oba klence v naprosté rovnováze, vzniká vlastně šesterečný dvojjehlan a souměrnost křemene přechází na šesterečnou. Takové krystaly nacházíme v některých porfyrech, kde křemen vykrystaloval za teploty vyšší než 573 °C a zachoval si i po poklesu teploty vnější omezení vyššího křemene. Je pochopitelné, že na nalezištích je mnohem hojnější křemen zrnitý a kusový.
Křemen mléčný
Mléčný křemen je bíle zakalený od mikroskopických uzavřených vzduchových bublinek. V přírodě se vyskytuje velice často.
Na foto: tromlovaný mléčný křemen
Křemen hvězdnatý - hvězdovec
Za velkou českou vzácnost je považován křemen hvězdnatý, někdy nazýván hvězdovec. Jedná se o tvarově velmi zajímavou ukázku krystalovaného křemene. Jediné a světově známé naleziště se nachází u nás v České republice, a to západně od Jilemnice v Podkrkonoší, nedaleko vrcholu Strážník nad Peřimovem. Vzorky hvězdovce z této lokality si našly místo ve všech velkých sbírkách nerostů v muzeích celého světa.
Na foto: Hvězdovec, Peřimov ČR - křemen hvězdový - 7 cm
Hvězdnatý křemen byl nalezen v 50. tých letech minulého století badatelem Emilem Porthem, který v Podkrkonoší pátral po rudních ložiskách. Hvězdovec je složen z paprsčitě uspořádaných klínovitých krystalů křemene barvy bílé, slabě žlutavé nebo šedohnědé, které ční do dutin krystalovými špičkami. Některé z hvězdic jsou značně velké a dosahují až 16 cm v průměru, zpravidla jsou však menší, a vždy velmi úhledně seskupeny. Zvláště krásné jsou ukázky hvězdovce, povlečené vrstvičkou oranžového hnědele. Křemeny hvězdicovitě vyvinuté známe i z cizích nalezišť hlavně v Německu (Freiberg, Schneeberg aj.) Žádné z těchto nalezišť neposkytlo však tak dokonalé ukázky jako Strážník u Jilemnice.
Železitý křemen
Zmínku si zaslouží i křemen železitý, který je znám z některých ložisek železných rud u Hořovic, Rokycan a Řevnic. Železité křemeny jsou skupinou křemenů, jejichž zbarvení je způsobené oxidy železa. Vyskytují se v odstínech žluté, hnědé, červené, zelené a dalších.
Na foto: železitý křemen, velikost cca 14 cm, Lokalita: Hrbek (ČR), vzorek z NM Praha.
Avanturín
Zvláštností je aventurín (z italského "aventura" = náhodou). Kolem r. 1700 se podařilo „náhodně" zhotovit sklo, které dalo podobně vypadajícímu nerostu jméno. Jde o kusový křemen s hojnými šupinkami slíd nebo hematitu. Minerál se proto třpytí.
Surový avanturín z Brazílie o hmotnost 0,6 kg.
Další polodrahokamové odrůdy křemene
Mikrokrystalickou odrůdou křemene je všem dobře známý achát a chalcedon. Chalcedon je nejčastěji šedomodrý, šedý, šedohnědý. Červeně zbarvený chalcedon je nazýván karneol, světle zeleně zbarvený chrysopras, tmavě zelený plasma, zelený okrový a červený jaspis, zelený s červenými skvrnami heliotrop. Kulovité agregáty tvořené vrstvičkami chalcedonu se nazývají acháty. Formou chalcedonu je i pazourek.
Na foto: achát - chalcedon, cca 5 cm, lokalita: Byšta (SR)
Některé křemeny jsou pěkně zbarvené, dají se dobře brousit i leštit, a užívá se jich proto v klenotnictví jako polodrahokamů a ozdobných kamenů. Mezi polodrahokamové odrůdy křemene patří ametyst, avanturín, citrín, křišťál, růženín, morion a záhněda. Zajímavé jsou také křemeny s různými vrostlicemi. Patří sem sagenit – Venušiny vlasy, křišťál s turmalínem a další.
na foto: broušený křišťál z Radenic, Vysočina, cca 2 cm, vzorek ze Světa nerostů, MZM v Brně.
Další skupinu křemenů tvoří tzv. tygří, býčí, sokolí a kočičí oko. Tygří oko je medově žluté, býčí červené, kočičí žlutohnědé až olivově zelené a sokolí oko je černomodré. Uvšech druhů při otáčení vyleštěného kamene přebíhá třpytivá světlá linka.
Související články: Není křišťál jako křišťál..Odkazy – zdroj:
- Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský - Drahé kameny kolem nás
- Vladimír Bouška - Atlas drahých kamenů (1985)
- Karel Tuček - Krása nerostů (1947)
- A.Z.Hnízdo - Barevné poklady země
- https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99emen
- http://www.velebil.net/mineraly/kremen
- Křemen na is.muni
- Křemen - Přírodovědecká fakulta UK v Praze