Achát, nejstarší z polodrahokamů

Achát je mikrokrystalická odrůda křemene. Složení: SiO₂ Forma výskytu: tvoří celistvé, masivní, ledvinité, kuličkovité nebo vláknité agregáty. Barva: bezbarvý, bílá, šedá, žlutá, červená, hnědá Lesk: skelný až voskový Tvrdost: 7

Je průsvitný až průhledný. Označení chalcedon se používá pro jemně vláknité odrůdy, které se liší svojí stavbou a barvou: karneol, chryzopras, onyx a další. 

Typy výskytu: většinou tvoří výplň dutin nebo puklin v různých typech hornin. Vyskytuje se ponejvíce v dutinách mandlovcových hornin, hlavně melafyrů. Výskyt achátu v ČR: Kozákov, Doubravice u Jičína, Železnice, Rudice u Blanska, Bohutín u Šumperka, Litošice

• Popis achátů
• Acháty dle barvy
• Barvení achátů
• Peříčkový achát
• České acháty
• Naleziště achátů ve světě
• Využití achátů
• Prodej achátů
• Fotografie achátů

Silný achátový plátek z Brazílie. Velikost 30 cm.

Popis achátů

Acháty jsou mnohem známější než vlastní chalcedony, od kterých se odvozují. Achát tvoří vrstvičky jemně vláknitého křemene, chalcedonu a opálu. Název je odvozen z pravděpodobně prvního naleziště - starověké řeky Achates (dnešní Dirillo) na jihu Sicílie. 

Vrstvičky achátu bývají pestře zbarvené a jednotlivé proužky zpravidla vyjadřují průběh tvaru dutiny, ve které se vysrážel původní křemičitý gel. Na rozříznutých a vybroušených achátech jsou patrné soustředně uspořádané vrstvičky. Někdy je dokonce rozeznatelný i přívodní otvor, kterým do dutiny vnikal křemičitý gel. Uprostřed výplně často nacházíme dutinu s krystalky křišťálu, záhnědy nebo ametystu.

Acháty dle barvy

Podle barvy (případně podle průběhu kreseb) dostaly acháty dodatečná jména. Známe achát obláčkový, okatý, zříceninový, hvězdový apod. Samostatný název získal černo-bíle proužkovaný achát tzv. onyx. Jako Sardonyx se označuje achát, který má proužky červenohnědě-bílé. Mechový achát obsahuje tmavě zelené, mechovitě zbarvené útvary chloritických minerálů. Někdy je dendritické uspořádání způsobeno hydroxidem železitým a má potom barvu rezavě červenou. Jindy tvoří oxidy manganu dendrity černé.

Mnohobarevné acháty.

Proužkování dodává achátu zvláštní a zajímavý ráz. Nemůžeme se proto divit, že je achát jedním z nejstarších známých polodrahokamů. Již ve starověku byl používán jako ozdobný kámen. Časté bylo i jeho použití k výrobě rozmanitých nádobek a nejrůznějších amuletů. Z achátů se vyřezávaly často gemy (glyptika). Pestré barvy a neopakovatelná kresba mu zaručují originalitu. 

Prodej achátových plátků.

Barvení achátů

Některé acháty jsou jemně pórovité a umožňují umělé přibarvování. K tomu jsou zvlášť vhodné acháty brazilské. Pórovitost jejich jednotlivých vrstviček je zcela rozdílná, méně pórovité vrstvičky barvivo nepřijímají a zůstávají bílé nebo jen přírodně slabě zbarvené, zatímco více pórovité vrstvy se obarví snadno. Tato vlastnost byla poměrně brzy využita, neboť jejich umělé barvení znali dobře již staří Řekové a Římané. 

Umělým barvením můžeme dosáhnout téměř všech barevných tónů.

Video s růžovo-fialovými acháty z Brazílie:

Nejstarší barvení achátů je načerno; tím vznikají černě a bíle zbarvené umělé onyxy. Prakticky se to provádělo tak, že se vhodný achát máčel několik týdnů v medu. Med pomalu vnikal do pórovitějších vrstviček, až je úplně prostoupil. Ponořením takového achátu do kyseliny sírové se cukr chemickým působením změnil v černý uhlík. Ten zůstal pevně lpět v pórech vrstvičky, která se pak černě zbarvila. Vrstvy méně pórovité, které med nepřijaly, zůstaly bílé. Dnes se přibarvování achátů provádí nejčastěji anorganickými barvivy.

Peříčkový achát

Neopakovatelná kresba "andělských křídel" na peříčkových achátech jej dělá velmi oblíbeným drahým kamenem mezi léčiteli a ezoteriky. Z peříčkových achátů se také řežou a leští malé plátky, které jsou vhodné pro další bižuterní, nebo šperkařskou tvorbu. Na foto níže jsou zobrazeny peříčkové acháty s ametystem a křišťálem uvnitř dutiny. Jedná se o půlky geodek velkých cca 4 cm. 

Leštěné půlky peříčkových achátů.

Prodej peříčkových achátů.

České acháty

Barvy českých achátů jsou však vždy přírodní, poněvadž naše acháty, jak říkají staří kamenáři, jsou tvrdé, tj. málo pórovité, a proto nepřijímají barvivo. Zato jejich přírodní barvy jsou velmi stálé a to je jejich veliká přednost.

Na foto: achát z lokality Černý Potok (ČR), níže naleznete detail jeho kresby.

Naše acháty se vyskytují na různých místech v Podkrkonoší. Na Turnovsku dominuje Kozákov, kde byly acháty sbírány již za doby Karla IV. Několik je jich také zavěšeno na drátech v horní části mříže, která dělí kapli svatého Kříže na Karlštejně na dvě části. Jak píše kronikář Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české z r. 1547, pobyl Otec vlasti roku třináctistého padesátého sedmého sám několik dní v kraji pod Kozákovem, aby mohl osobně poznati drahé kameny, které tam byly podle jeho přání sbírány.

Další naleziště jsou v okolí Lomnice nad Popelkou a u Nové Paky. Za zmínku stojí zejména lokalita Levínská Olešnice, odkud pocházejí acháty s ostrou kresbou a krásnou modrou barvou v odstínech blankytně modré až temně modré. Vrstvičky mezi těmito modrými pruhy jsou bílé nebo šedavě průsvitné. Po vyleštění působí takové acháty neobyčejnou hloubkou.

Detail achátu - Černý Potok - ČR

Naleziště achátů ve světě

Jiným evropským nalezištěm achátů jsou Idar a Oberstein v Porýní, dnes již prakticky vyčerpané. Velmi vydatná naleziště achátů jsou v Brazílii, zejména proslulý je stát Rio Grande do Sul v sousedství Uruguaye. Acháty z Indie, z Číny, Mongolska, z Uralu a ze Sibiře nedosahují takové kvality.

Přírodní kresba na achátu - Brazílie (Rio Grande do Sul).

Využití achátů

Pestrá kresba a vysoký lesk achátu probouzejí fantazii klenotníků. Vytvářejí podobu motýlů, květin, leštěnými acháty vykládají skříňky, desky stolů, z achátů se vyrábějí náhrdelníky, brože a jsou zasazovány i do prstenů.

Rozsáhlé je i technické použití. Achátů se využívá pro břity přesných vah a z větších kusů se zhotovují třecí misky pro chemické laboratoře.

Fotografie achátů:

Vitrína s acháty z oblasti Saar-Nahe ze sbírky Wolfganga Nappa. Prezentováno na Mineralogických dnech v Mnichově v roce 2019.

Největší z vystavených exponátů je achátový plátek s názvem "Strom". Jedná se o 1 metr veliký achát, nalezený v roce 2002 v lomu Juchem (Německo).

"Strom" obří achátový plátek- detail.

Růžové achátové prasátko

Achátová šipka, medvěd, mobil a zajíc.

Šipka a mobil.

Šipka.

Jaspisovo-achátová květnatá louka, achátový obličej, v dolní řadě zajíc, plážová tráva, kačer a šnek.

Achát patří mezi nejznámější drahé kameny. 

Nařezané a vyleštěné achátové plátky jsou vždy vděčným objektem pro fotografii. Na fotografiích níže jsou leštěné achátové plátky z Brazílie.

Přírodní achátový plátek.

Obarvené achátové plátky (modrý a růžový), bez obarvení by byly šedobílé a nevýrazné. 

I některé achátové svícny jsou barvené. Je-li k barvení achátů přistupováno zodpovědně - kresba je výraznější a původně šedý, nevýrazný achát lze zabarvením "rozzářit". V případech kdy střed dutiny achátu vyplňuje křišťál, jsou v něm velmi často patrné zbytky použitého barviva. S jistotou tedy poznáte, že se jedná o achát barvený. Velikost achátových svícnů se nejčastěji pohybuje mezi 12 až 20 cm.

• Chemický vzorec: SiO₂
• Barva: Červená, oranžová, hnědá až černá, modrá, šedomodrá, bílá, výjimečně i nazelenalá
• Tvrdost: 6 - 7 dle Mohse
• Lesk: skelný, matný, hedvábný
• Štěpnost: neštěpný
• Index lomu: 1,52 - 1,53 (o) / 1,54 (e)
• Vryp: bílý
• Hustota: 2,5 - 2,7 g ⋅ cm−3
• Rozpustnost: kyselina fluorovodíková
• Ostatní: nerovný nebo lasturnatý lom

Zdroj:

• Drahé kameny kolem nás - Bouška, Kouřimský
• Krása nerostů - Tuček
• Barevné poklady země - Hnízdo

Naši nabídku achátů naleznete v kategorii: Minerály - nerosty / Achát