Ametyst, fialový křemen
Ametyst je fialově až purpurově tmavočerveně zbarvený krystalovaný křemen. Sytost zabarvení se zpravidla zesiluje od základu krystalu směrem k vrcholovému klenci, kde bývá nejnápadnější.
Na foto: ametystová drúza, Uruguay, (10 cm; 0,5 kg)
Nejkrásnější tmavě fialové velké ametysty se dovážejí z Uruguaye a Brazílie. Nádherně fialové zbarvení je způsobeno radioaktivním ozářením a příměsí železa. Po vyblednutí a následně novým ozářením radioaktivním zářením se ametystu barva navrací.
Nevýhodou všech ametystů je, že na denním světle blednou, sice pomalu ale jistě. Ametyst nedoporučujeme vystavovat přímému, ostrému slunci.
Další vlastností ametystu je, že při zahřátí přechází do žlutých tónů. Vzniká tak „brazilský citrín“ nebo „brazilský topas“. Žlutou barvu přepálených ametystů nelze od barvy pravých topasů a skutečných citrínů téměř rozeznat. Protože přírodní citríny jsou velmi vzácné, využívá se žíhání ametystu jako zdroje pro většinu komerčně prodávaných citrínů na trhu. S páleným ametystem se tak můžeme setkat jak ve špercích, tak v komerčně prodávaných mineralogických ukázkách např. drúzách nebo celých geodách.
Na foto: tromlovaný ametyst, Zambie, 25 - 40 mm
Nabídka tromlovaných kamenů včetně ametystu.
Vznik a výskyt ametystu
Většina krystalů ametystu vzniká vyloučením z horkých roztoků, přicházejících z velkých hloubek zemského nitra. Tyto horké roztoky vyplňují dutiny v melafyrech tak jako v našem Kozákově. Dutiny brazilských melafyrových mandlovců bývají mnohem větší, často až několik metrů dlouhé a vysoké.
Na foto: ametyst, Veracruz, Mexiko
Krásné ametysty se vyskytují také v Alpách a na Urale. Známe však i ametysty žilné (např. na Českomoravské vysočině v okolí Třebíče), tvořící hrubé krystaly; na svém průřezu mají zajímavou stavbu, připomínající svým průběhem hradby, a odtud i jejich název ametysty „hradbové".
Hradbový ametyst z Valdíkova
Ametyst je znám z Bochovic a Hostákova nedaleko Třebíče a z Ciboušova u Klášterce nad Ohří. Nejbohatší naleziště v zahraničí jsou v Brazílii (stát Rio Grande do Sul) a Uruguayi. Sytě zbarvené ametysty jsou dováženy z Madagaskaru, Uralu i Srí Lanky.
Na foto: drúza ametystu z Uruguaye
Žezlový ametyst z Banské Štiavnice
V Banské Štiavnici byl odedávna nacházen ametyst ve tvarech podobných žezlu nebo holubníku, tvořený štíhlým krystalem křemene, na nějž nasedal širší, stejně orientovaný a rovnoběžně přirostlý mladší krystal s fialovou špičkou. Na povrchu měl často rozmanité nerovnosti, které byly způsobeny nepravidelným růstem a nedostatkem matečného roztoku. Právě tyto povrchové nepravidelnosti dodávají štiavnickým ametystům charakteristického a zajímavého vzhledu - žezlového ametystu.
Další estetické drúzy naleznete v kategorii: Minerály-nerosty/ametyst
Využití ametystu
Použití ametystu je velmi staré, neboť již ve starověku byl hledaným kamenem okrasným i surovinou k výrobě drahých amuletů, které prý svého nositele zaručeně chránily před opojením. Od té doby se ho stále užívá k výrobě šperkových kamenů, pečetidel, mís, váz apod.
Na foto: Broušené ametysty z Afriky.
Krásně vybarvené krystaly ametystu se dobře hodí ke zpracování jako šperkové kameny. Brousí se jako brilianty nebo stupňovce buď podlouhlé, oválné nebo kruhové. U nás byly nejčastěji broušeny ametysty z Kozákova.
Naše nabídka broušených šperkových kamenů.
Fotografie ametystů
Na foto: krystal ametystu z Namíbie. Velikost cca 20 cm.
Na foto: typická světle fialová drúza ametystu z Brazílie.
Na fotografiích níže je čtyřtunová ametystová geoda z Urugaye - vystavená na burze v Mnichově 2013
Krystaly ametystu - Namibie
Ametysty ČR
Na foto: detail hradbového ametystu z Bochovic
Zdroj a odkazy:
Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský - Drahé kameny kolem nás
Vladimír Bouška - Atlas drahých kamenů (1985)
Karel Tuček - Krása nerostů (1947)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ametyst