Svět neživé přírody - Muzeum Vysočiny Třebíč

Stálá expozice s názvem Svět neživé přírody se nachází v bývalém valdštejnském zámku, jenž byl přestavěn v 16. století z původně benediktinského kláštera.Jedná se o moderní expozici s unikátní sbírkou moravských vltavínů.

Muzeum naleznete zde (mapa). GPS pro parkování: 49.217689, 15.870227

Vstupné a otevírací dobu včetně svátků naleznete na odkazu:
https://www.muzeumtr.cz/muzeum-vysociny-trebic-zamek 

Tel.: 568 408 890, info@muzeumtr.cz 

muzeum-trebic-vstup

Zpřístupnění nových expozic Muzea Vysočiny Třebíč je vyvrcholením několikaleté snahy muzea a jeho zřizovatele, Kraje Vysočina, nabídnout návštěvníkům opravený a moderně vybavený památkový objekt. Společné záměry se podařilo realizovat v letech 2010 až 2013.

My jsme ze stálých expozic navštívili SVĚT NEŽIVÉ PŘÍRODY - mineralogická expozice.

muzeum-trebic

Expozice představuje fascinující svět neživé přírody, jak jej dokumentují jedinečné sbírky zdejšího muzea. Návštěvníkům umožňuje nahlédnout nejen do rozmanitého světa regionální geologie a geologického vývoje Třebíčska, ale díky multimediální prezentaci také na neustále překvapující soustavy mineralogie, petrografie a nerostných surovin.

Vedle z evropského hlediska výjimečné kolekce moravských vltavínů jsou prezentovány v republikovém měřítku neopomenutelné nerosty pegmatitů, nerosty „tropických zvětralin“ a nerosty křemenných žil.

opaly-v-expozici-muzea-v-trebici

Na foto.: Ukázka mnoha druhů opálů nacházející se na Vysočině.

Moravské vltavíny

Text z jedné z tabulí v muzeu: Na Moravě byly první vltavíny nalezeny roku 1879. Jejich objev je obvykle přisuzován profesoru třebíčského gymnázia Františku Dvorskému, i když není vyloučeno, že je již předtím našel třebíčský učitel František Zavřel. Jisté je, že profesor Dvorský svůj nález stručně zmínil v Programu třebíčského gymnázia v r. 1880 a o něco později moravské vltavíny a jejich naleziště podrobně po psal (v roce 1883) . Svůj nález učinil profesor Dvorský na návrší Malé Krochoty mezi Třebíči a Kožichovicemi. Později přibyla další naleziště a oblast výskytu vltavínů na Moravě se rozšiřovala k jihu a k východu.

Nejznámějšími lokalitami jsou např. Vídeňský rybník a Terůvky u Třebíče, okolí Slavic, Štěpánovic a Kojetic. K původním nalezištím náležejí i Dalešice, Slavětice, Dukovany a Mohelno, o mnoho později byla objevena naleziště u Moravského Krumlova, Znojma a Moravských Budějovic. Dnes známe na Moravě přes 100 nalezišť. Na většinu těchto lokalit byly vltavíny transportovány vodními toky. Sedimentů původního pádového se nejvíce blíží lokalita Achtele u Slavic, s četnými vltavíny ostrohranných tvarů, jinde prodělaly vltavíny o něco delší transport; na nejvzdálenějších nalezištích jde víceméně o zaoblené valouny.

Oproti vltavínům z českých lokalit, jež jsou stejného původu a stáří, jsou moravské tmavší, zpravidla olivově zelené až hnědozelené, což je způsobeno vyšším obsahem železa a titanu. Jsou také v průměru větší. Téměř všechny velké vltavíny (nad 150 g) pocházejí z Moravy.

sbirka-moravskych-vltavinu-a-tektitu

TIP: Chcete-li vědět více o moravských vltavínech, doporučujeme knihu: Moravské vltavíny - Milan Trnka, Stanislav Houzar, další informace o vltavínech naleznete v našem on-line atlasu drahých kamenů - vltavíny

Naše nabídka vltavínů a tektitů.

 

V expozici nalezneme také exponáty zkamenělin, které nám dokumentují vývoj života. Za zmínku stojí velká mamutí stolička o rozměrech 33 x 19 x 10 cm. Zub mamuta v expozici byl nalezen u Bučovic na Vyškovsku a do sbírek třebíčského muzea jej daroval akademik Jaromír Koutek, který se v Třebíči narodil.

stolicka-mamuta-muzeum-trebic

A mnoho dalších minerálů, tektitů, přírodních skel, hornin a zkamenělin, kvůli kterým stojí za to se do třebíčského muzea podívat. Expozice je moderní, tedy dobře nasvícená a vše je přehledně uspořádané. Doporučujeme.

muzeu-trebic-prirodni-skla