› Atlas kamenů › Akvamarín

Akvamarín

Akvamarín je drahokamová odrůda berylu. Má barvu světlemodrou až zeleno-modrou barvu. Tvoří nejčastěji průhledné až průsvitné krystaly v podobě jednoduchých šestibokých sloupců. Plochy krystalů nebývají u akvamarínu nápadně rýhované. Kameny se vyskytují v jak světle tak sytě modré barvě. Barvou kámen připomíná mořskou vodu a odtud pochází jeho pojmenování (z lat. aqua = voda, marina = mořská). Modrou barvu má akvamarín díky příměsi železa.

mnichov-2016-38-akvamarin

Akvamarín je dichronický (intenzita barvy se mění v závislosti na úhlu pohledu) a velmi vzácně se objevuje efekt kočičího oka nebo i asterismus v podobě pohyblivé šesticípé hvězdy. Oba tyto jevy jsou způsobeny přítomností orientovaných mikroskopických vrostlic jiných minerálů.

akvamarin-brazilie-2-3cm

Akvamarín, Brazílie, tromlované kameny 2 - 3 cm velké.

Téměř všechny světle modré přírodní akvamaríny zasazené do šperků, mají svou líbivou barvu "vylepšenou" žíháním. Při teplotách mezi 300 - 400 °C se ztrácejí žluté tóny a přirozený modrozelený odstín se mění na blankytně modrý. Takto získaná barva je už u kamene stálá.

Při vyšší teplotě (nad 1000°C) dojde k celkovému odbarvení. Úprava žíháním je u akvamarínu široce přijímána a všechny akvamaríny jsou považovány za vypalované, není-li uvedeno jinak. Vzhledem k relativně nízkým teplotám výpalu je tato úprava neprokazatelná.

naleziště a výskyt akvamarínu
vlastnosti
modrý beryl
fotogalerie
odkazy, literatura

V přírodě se akvamarín vyskytuje v poměrně značném množství a ve velkých krystalech a kusech, které jsou bez jakýchkoliv vad. Jedná se tedy o poměrně dostupný drahý kámen vynikajících kvalit, vhodný k broušení a zasazování do šperků (fasetové brusy, kabošony). Využití nachází především ve šperkařství.

Světle modré krystaly akvamarínu s muskovitem z Pákistánu.

Na foto: akvamarín s muskovitem, Boshat mine, Nagar, Pákistán; velikost vzorku 15 cm

Největší šperkový akvamarín byl nalezen v roce 1910 v brazilských pegmatitech (u města Marambaia), byl 48,5 cm dlouhý a 41 cm široký. Měl hmotnost 110 kg! Jeho menší část o hmotnosti asi 6 kg byla ponechána v přírodním stavu a zbytek byl rozřezán a vybroušen na množství kamenů vynikající kvality. Největší z těchto kamenů je vystaven ve sbírkách Smithsonova institutu ve Washingtonu.

Pozn.: Největší krystaly akvamarínu dosahují váhy i několika tun, nejedná se ovšem o čistý (brousitelný) materiál.

Prodej broušených drahých kamenů pro sběratele a šperkaře.

akvamarin-minas-gerais-brazilie

Velký krystal akvamarínu z Marambaia - Minas Gerais (Brazílie)

Naleziště a výskyt akvamarínu:

Akvamarín se podobně jako zlatý beryl vyskytuje nejčastěji v žulových pegmatitech, a to převážně v jejich mladších částech ve společnosti bílého živce nazývaného albit.

Bohatým zdrojem drahokamového akvamarínu je v dnešní době Brazílie zejména v oblasti Minas Gerais. Další významná naleziště jsou v Coloradu, Rusku, Zambii, Malawi, Tanzanii, na Šrí Lance, Madagaskaru a v Keňi. V minulém století se v ČR nacházely akvamaríny v živcovém lomu U obrázku nedaleko Písku. Drobné krystaly modrozeleného akvamarínu lze nalézt na lokalitě u Maršíkova v Jeseníkách.

akvamarin-pakistan-kriz

Akvamarín - kříž, Shigar, Pákistán (cca 30 cm)

Vlastnosti akvamarínu

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 7,5 – 8, křehký, hustota 2,6 – 2,8 g/cm3, štěpnost nedokonalá podle {0001}, lom nerovný, lasturnatý.

Optické vlastnosti: Barva: modrá, modrozelená, vzácně žlutá. Lesk skelný, matný, průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.

Chemické vlastnosti: Složení: Be 5,03 %, Al 10,04 %, Si 31,35 %, O 53,58 %, příměsi Fe, Ti. Rozpustný v HF, před dmuchavkou se netaví.

Modrý beryl

V Kanadě se vyskytuje sytě modrý beryl, lišící se od klasického akvamarínu vyšší hustotou i indexem lomu světla a má zřetelný pleochroismus. Jeho zbarvení je způsobeno nebývale vysokým obsahem železa. Bývá označován prostě jako modrý beryl a spíše než akvamarín připomíná safír. Podobné nálezy jsou uváděny i z Nigérie.

Nabídka broušených drahých kamenů.