Turmalíny
Termín turmalín označuje skupinu strukturně blízkých minerálů, s komplikovaným chemickým vzorcem. Jedná se o nejsložitější silikáty v přírodě a jejich určení není snadné. Označení "turmalín" se tak běžně používá i v odborných textech pro nedostatečně určené minerály.
Na foto: elbait var. rubelit z lokality Pala v Kalifornii, USA; velikost vzorku cca 8 cm
Název je odvozen od sinhálského "tura malí" = kámen přitahující popel. Zahříváním (nebo třením) se konce krystalů turmalínu nabíjejí opačným elektrickým nábojem a přitahují k sobě částečky prachu a popela.
Barvy turmalínu
Turmalín se vyskytuje v široké škále barev. Běžné jsou dvoubarevné a vícebarevné krystaly. Nejčastěji jsou turmalíny černé, hnědé, dále tmavozelené, tmavomodré, popřípadě růžové, červené, světle zelené, světle modré aj.
Turmalín nemá protivníka v zonální barevnosti a kontrastu sytých barev (např. zelená-červená, modrá-žlutá atd.) v jednom jediném krystalu. Ať se jedná o pásy barev napříč podélné osy krystalu či koncentrické zóny na příčném řezu. Mezi minerály se turmalínu blíží co do barevné variability pouze jediný nerost, nemající ovšem kvality drahokamu a tím je fluorit. [1]
Na foto: elbait var. verdelit z Mount Mica; Maine, USA; velikost vzorku cca 10 cm
Minerály skupiny turmalínu
GIA rozlišuje pět základních skupin podle obsahu stopových prvků:
Ty se mezi sebou všelijak mísí, takže správné přiřazení vzorku turmalínu ke konkrétnímu druhu je většinou možné až po důkladné chemické analýze, a to podle převládající složky. Chemické složení turmalínu se často měnilo během jeho růstu. Turmalíny běžně mívají jiné chemické složení uprostřed krystalu a jiné na jeho okrajích, popřípadě se liší chemické složení na koncích sloupcovitého krystalu a v prostřední části sloupce. Nejrozšířenějšími turmalíny jsou skoryl, dravit a elbait. Dokonale se mezi sebou mísí skoryl s dravitem (tzv. řada skoryl-dravitová) a skoryl s elbaitem (řada skoryl-elbaitová). [2]
Podle chemického složení rozlišujeme 37 druhů turmalínů (formule koncových členů) uznaných IMA (2022).
DRUH | Ideální formule koncového členu |
Adachiite | CaFe2+3Al6(Si5AlO18)(BO3)3(OH)3OH |
Alumino-oxy-rossmanite | ▢Al3Al6(Si5AlO18)(BO3)3(OH)3O |
Bosiite | NaFe3+3(Al4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Celleriite | ▢(Mn2+2Al)Al6(Si6O18)(BO3)3(OH)3(OH) |
Chromium-dravite | NaMg3Cr6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Chromo-alumino-povondraite | NaCr3(Al4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Darrellhenryite | NaLiAl2Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Dravite | NaMg3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Dutrowite | Na(Fe2.5Ti0.5)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Elbaite | Na(Li1.5,Al1.5)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Feruvite | CaFe2+3(MgAl5)Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Fluor-buergerite | NaFe3+3Al6Si6O18(BO3)3O3F |
Fluor-dravite | NaMg3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Fluor-elbaite | Na(Li1.5,Al1.5)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Fluor-liddicoatite | Ca(Li2Al)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Fluor-schorl | NaFe2+3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Fluor-tsilaisite | NaMn2+3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Fluor-uvite | CaMg3(Al5Mg)Si6O18(BO3)3(OH)3F |
Foitite | ▢(Fe2+2Al)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Lucchesiite | Ca(Fe2+)3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Magnesio-foitite | ▢(Mg2Al)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Magnesio-lucchesite | Ca(Mg3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Maruyamaite | K(MgAl2)(Al5Mg)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Olenite | NaAl3Al6Si6O18(BO3)3O3OH |
Oxy-chromium-dravite | NaCr3(Mg2Cr4)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Oxy-dravite | Na(Al2Mg)(Al5Mg)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Oxy-foitite | ▢(Fe2+Al2)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Oxy-schorl | Na(Fe2+2Al)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Oxy-vanadium-dravite | NaV3(V4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Povondraite | NaFe3+3(Fe3+4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Princivalleite | Na(Mn2Al)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Rossmanite | ▢(LiAl2)Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Schorl | NaFe2+3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Tsilaisite | NaMn2+3Al6Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Uvite | CaMg3(Al5Mg)Si6O18(BO3)3(OH)3OH |
Vanadio-oxy-chromium-dravite | NaV3(Cr4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Vanadio-oxy-dravite | NaV3(Al4Mg2)Si6O18(BO3)3(OH)3O |
Na foto: velké krystaly elbaitu na křemeni, velikost vzorku cca 20 cm z lokality Pala Chief, Kalifornie, USA
Elbaity
Elbaity, pojmenovány podle ostrova Elba v Itálii, tvoří nejširší skupinu turmalínů. Patří mezi ně nejznámější a nejoblíbenější šperkařské kameny, často hlubokých barev a vysoké kvalitě krystalů. Elabait se vyskytuje v mnoha barvách. Pro jeho barevné odrůdy byly navrženy speciální názvy, které se nakonec tak rozšířily, že v současné době jsou používanější než vlastní termín elbait (v seznamu níže jsou tyto názvy rozlišeny kurzívou).
- Elbait
- Rubelit
- Indigolit
- Verdelit
- Achroit
- Melounový turmalín (elbait i liddicoatit)
- Paraíba
- Olenit
- Rossmanit
Melounový turmalín
Velmi oblíbený je melounový turmalín (především elbait, fluor-elbait, nebo liddicoatit). Jedná se o koncentricky barevně zónovanou odrůdu turmalínu s růžovo-červeným vnitřkem a zeleným okrajem, připomínající slupku vodního melounu. Příčné řezy těchto turmalínů jsou velmi ceněné a využití naleznou zejména ve špercích.
Na foto: melounový turmalín, řez krystalem elbaitu z Dunton mine, USA
Atraktivním příkladem melounových turmalínových šperků je nádherná brož (1969, zlato, melounový turmalín, diamanty) od Andrewa Grimy, která je součástí sbírky Kim Klostermanové.
Na foto: zmiňovaná brož od Andrewa Grimy; autor fotografie: Tony Walsh.
Turmalín Paraíba
Obchodním názvem „turmalín Paraíba“ nebo jen „paraíba“ jsou označovány elbaity zelené, zelenavě modré až modré barvy z dolu São José da Batalha v brazilském státě Paraíba; označení „paraiba“ je však užíváno i v případě elbaitů obdobných barev pocházejících z Mosambiku [3]
Olenit
Růžový až bezbarvý olenit je pojmenovaný podle typové lokality u obce Olenek, Sibiř, Rusko.
Dravity
Dravit, hořčíkem bohatý turmalín, tvoří přechody se skorylem a s dalším turmalínem uvitem. Dravity barví hlavně sodík, hořčík a hliník. Obvykle je hnědý až hnědočerný. Vzniká hlavně v přeměněných dolomitech, v některých tmavých vyvřelinách, některých pegmatitech a občas také ve svorech.
- Dravit
- Chromdravit
- Vanadiumdravit
Uvity
Uvity zbarvuje vápník, hořčík a hliník a vznikají ve vápencích a dolomitech. Často se mísí s dravity. Tato odrůda se podobá dravitům a často se s nimi mísí. Uvity ale tvoří spíše krátké a tabulkové krystaly. Mívá různé barvy, ale nepatří k nejbroušenějším kamenům. Z Myanmaru pocházejí syté zelené krystaly, ze Srí Lanky zlatohnědé valouny.
- Uvit
- Savana
- Feruvit
Skoryly
Skoryl (schorl) je obvykle černý a zcela neprůhledný, může být i hnědočerný, modročerný nebo dokonce modrý. Skorylu dodává barvu železo a sodík. Je nejběžnějším druhem turmalínu. Turmalín skoryl-dravitové řady může představovat až 95 % veškerého turmalínu na světě.
Na foto: skoryl z Brazílie, velikost vzorku 5,3 cm; hmotnost 119 g
Turmalíny skoryl-dravitové řady se vyskytují v pegmatitech, ale jsou přítomny i v některých žulách, rulách a svorech. Na území ČR je skoryl hojně přítomen v pegmatitech Českomoravské vrchoviny (např. Bory a Cyrilov u Velkého Meziříčí, Rožná u Bystřice nad Pernštejnem) a také na Písecku. [3]
- Skoryl
- Buergerit
- Foitit
- Magneziofoitit
- Povondrait
Povondrait je pojmenovaný na počest českého mineraloga Pavla Povondry, za jeho rozsáhlou práci o chemii turmalínové skupiny. Povondrait obsahuje poměrně značné množství draslíku. Typová lokalita se nachází v Bolívii.
Na foto: krystal černého skorylu s akvamarínem, Shigar, Pákistán
Liddicoatity
Tato odrůda je bohatá na vápník, lithium a hliník. Nachází se v žulových vyvřelinách a nabízí širokou škálu barev.
- Liddicoatit
Turmalín vlastnosti
- Tvrdost: 7 – 7,5 dle Mohse
- Hustota: 2,9–3,2 g/cm³
- Štěpnost: nedokonalá podle {1011}
- Lom: lasturnatý, nerovný.
- Barva: různá, podle odrůdy, i vícebarevné.
- Lesk: skelný
- Průhlednost: průhledný, průsvitný, neprůhledný (podle odrůdy)
- Vryp: bílý s barevným odstínem podle zabarvení odrůdy
- Složení: variabilní, nestálé
- V kyselinách nerozpustný.
- Pyroelektrický a piezoelektrický.
- Křehký
Fotografie turmalínů
Na foto: turmalín cca 50cm, Capelina, Brazílie
Na foto: cca 40 cm velký vzorek turmalínu Krasny Chikoy, Rusko
Na foto: záhněda, turmalín a albit, Santa rosa mine, Brazílie, sbírka Mario Pauwels; velikost vzorku cca 12 cm
Na foto: turmalín na albitu, Rusko.
Na foto: turmalín, Malkhan, Transbajkal, Rusko
Na foto: broušené kameny elbaitu var. rubelit; rozměry: 6 x 4 mm; úprava: zahřívání; země původu: Brazílie
Zdroj a citace:
[1] Martin Bohatý, Časopis minerál 3/1995 str. 153
[2] Dalibor Velebil - Geologie, mineralogie, historie dolování
[3] Jiří Zimák - Základy gemologie (drahé kameny) str. 338