Co je to fazeta?

Fazeta je rovinná, leštěná ploška vytvořená na povrchu drahokamu, jejímž účelem je maximalizovat interakci kamene se světlem.

Na foto: broušený spodumen kunzit z kalifornského San Diega v USA

Fazeta je výsledkem precizního broušení a hraje klíčovou roli ve způsobu, jakým drahokam odráží, láme a propouští světlo.

Na foto: broušený cordierit iolit z indické Urisy o váze 63,83 ct

Fazety nejsou pouze dekorativní – jejich tvar, velikost a umístění mají vliv na optické vlastnosti broušeného kamene, například na jeho brilanci (jas), oheň (barevné rozklady světla) a jiskření (scintilaci), tedy efekt, kdy kámen při pohybu jakoby „září“. Drahé kameny mohou mít desítky až stovky fazet, podle složitosti brusu.

Na foto: broušené žluté grossuláry ze Srí Lanky

Kdy a kde byla poprvé vyvinuta fazeta?

První známé použití fazet na drahokamech se datuje do 14. století v Evropě, konkrétně ve Francii a Itálii. V této době byly broušeny hlavně diamanty, které se nacházely v přírodních krystalických formách – obvykle jako oktahédry. Původní techniky broušení byly velmi jednoduché: brusiči pouze leštili přirozené plochy krystalu. Později se začaly vytvářet umělé roviny – právě první jednoduché fazety, které se postupně rozvíjely v složitější geometrické vzory.

Na obr: diagram starých diamantových brusů znázorňující vývoj od nejprimitivnějšího (špičkového brusu) k nejpokročilejšímu předtolkowského brusu (starý evropský), Autor: Popletibus and Alhadis CC BY-SA 4.0 

Jaké je nejznámější uspořádání fazet?

Nejslavnějším a nejrozšířenějším uspořádáním fazet je tzv. kulatý briliantový brus (round brilliant cut). Tato forma brusu byla postupně vyvíjena v 17.–19. století, ale svou definitivní podobu získala v roce 1919 díky matematickému výpočtu Marcela Tolkowského. Ten na základě fyzikálních principů optiky a indexu lomu diamantu stanovil přesné úhly a proporce jednotlivých fazet, aby bylo dosaženo co největší brilance a jiskření. 

Co je "rose cut" - růžicový brus?

Rose cut (růžicový brus) je historický styl fazetového brusu, který pochází z období renesance. Na rozdíl od moderních brusů má plochou spodní část – tedy nemá pavilon – a všechny fazety se nacházejí na horní polokulovité části kamene, připomínající tvar poupěte růže. Fazety jsou uspořádány v kruzích trojúhelníkových ploch, často v počtu 12, 18 nebo 24, a celý kámen působí jako kopule. Tento brus neodráží světlo stejným způsobem jako moderní brusy, ale má měkký, nostalgický lesk, který byl oblíbený zejména v 18. a 19. století.

Na obr: historický vývoj růžicového brusu prošel nárůstem počtu fazet; Autor: AmberLocket CC0 1.0

Jakou úlohu hrají úhly použité pro každou fazetu?

Úhly jednotlivých fazet mají zásadní vliv na to, jak světlo vstupuje do kamene, odráží se uvnitř a opět vystupuje ven. Každý drahokam má jiný index lomu – tedy jinou schopnost lámat světlo – a proto vyžaduje jiné ideální úhly, aby došlo k úplnému vnitřnímu odrazu. Pokud jsou úhly příliš mělké nebo příliš strmé, světlo se neodrazí zpět, ale unikne ven spodní částí kamene a kámen tak ztrácí lesk. Správné nastavení úhlů je proto jedním z nejdůležitějších aspektů a liší se podle typu minerálu.

Na foto: tři fazetované granáty pyropy rhodolity ze Severní Karolíny

Co je to kritický úhel?

Kritický úhel je definován jako minimální úhel dopadu světla na rozhraní mezi dvěma prostředími, při kterém ještě dochází k úplnému vnitřnímu odrazu. V kontextu drahokamů to znamená, že pokud světlo uvnitř kamene narazí na fazetu pod úhlem menším než tento kritický úhel, veškeré světlo se odrazí zpět dovnitř kamene, místo aby uniklo ven. To je žádoucí, protože tak dochází k maximálnímu zadržení a odrazu světla uvnitř kamene, což zvyšuje jeho brilanci. Kritický úhel závisí na indexu lomu drahokamu – čím vyšší je index lomu, tím menší je kritický úhel a tím snadněji lze dosáhnout úplného vnitřního odrazu.

Na foto: broušený zlatý topaz z Mexika ve tvaru kapky, 8,87 ct

Naše nabídka šperkových kamenů.

##PRODUCT-WIDGETS-26896##