Galenit, leštěnec olověný
Idealizovaný chemický vzorec galenitu je sulfid olovnatý (PbS). Minerál obvykle obsahuje další izomorfní prvky jako je Ag (až 1 hm. %), Bi, Cd, Te, As a zpravidla i mnoho inkluzí. Jedná se o nejdůležitější rudu olova, kterého obsahuje více jak 86%.
Na foto: Příbramský galenit ze sbírek Národního muzea
Jedná se o hojný minerál, nejčastěji kusový a zrnitý. Vzácněji se vyskytuje v hroznovitých, krápníkovitých i stromečkovitých agregátech. Důležitými rozpoznávacími znaky jsou ocelově šedá barva, vysoký lesk a dokonalá štěpnost, kdy se po úderu kladívka galenit rozpadá na pseudokrystaly v podobě krychliček.
Krystaly galenitu
Nejčastější krystalový tvar je krychle, řidčeji osmistěn (oktaedr) nebo spojky krychle a osmistěnu. Krystaly bývají hojné, většinou narostlé a někdy značně velké. Největší dokumentovaný krystal galenitu je složený krychlový osmistěn z dolu Laxey na ostrově Man, o rozměrech 25 x 25 x 25 cm.
Galenit se tvoří na hydrotermálních žilách, často s jinými minerály jako jsou fluorit, křemen, kalcit, baryt, sfalerit a pyrit. Pseudomorfózy tvoří hlavně po pyromorfitu a vzácně fosilizuje některé zkameněliny. Jako ruda olova se používal galenit již od starověku. Olovo se z něj snadno taví. K tavbě postačuje oheň ze dřeva a jako redukční činidlo koks. Galenit bývá stříbronosný a v některých ložiscích má obsah stříbra až 1 hm. %, což ve výnosech daleko převyšuje hlavní olověnou rudu.
Galenit - oční kosmetika "kohl"
Ve starověkém Egyptě se galenit požíval v oční kosmetice později nazvané "kohl". Jednalo se o typické zvýraznění očních linek černé barvy, známe z dobových vyobrazení. Starověké texty popisují i zelené (malachitové) zvýraznění očí i kombinace zeleno-černé.
Galenit se rozemlel s kadidlem a léčivými bylinami jako je šafrán a fenykl, smíchal s olejem nebo živočišnými tuky a mlékem nebo vodou. Galenit je ve vodě nerozpustný a olovo se z líčidel jen těžko vstřebává do těla, otrava olovem tak nehrozila. To samé však nelze říci o práškovém malachitu, který je jedovatý.