Krokoit
Krokoit (angl. Crocoite) je minerál ceněný pro své ohnivě oranžovo-červené krystaly. Typová lokalita je Berezovský důl na Urale v Rusku. Byl pojmenován podle řeckého krókos, což v překladu znamená šafrán. Rozmělněním krokoitu totiž získáme oranžovo žlutý prášek, který svou barvou skutečně připomíná šafránové koření. Ideální složení krokoitu - PbCrO4 odpovídá přírodní „chromové žluti“ – stejné chemické sloučenině, která byla dříve používána jako pigment.
Na foto: jasně červené krystaly krokoitu s goethitem z Nového Jižního Walesu, Austrálie
Krokoit tvoří štíhlé prizmatické až jehlicovité krystaly, často uspořádané v paprsčitých nebo hnízdovitých agregátech. Barva kolísá od žluto-oranžové po sytě červenou, lesk je diamantový až skelný. Tvrdost krokoitu je 2,5–3, hustota 5,97–6,02 g/cm³ (obvykle kolem 6,0), vryp žlutooranžový. Lom je lasturnatý až nerovný.
Geneze a asociace minerálů
Krokoit vzniká jako druhotný minerál v oxidačních zónách olovnatých rud. Vzniká reakcí roztoků bohatých chromem (pocházejících z ultrabazických hornin s chromitem) s olovnatými minerály, například galenitem, za oxidačních podmínek. Běžně se vyskytuje s pyromorfitem, vauquelinitem, dundasitem, křemenem a někdy i cerusitem.
Na foto: lesklé jehlicovité oranžové krystaly krokoitu z Tasmánie, Austrálie
Historie a význam
Z krokoitu izoloval v roce 1797 francouzský chemik Louis Nicolas Vauquelin prvek chrom, čímž se minerál zapsal do dějin chemie. I když má stejné chemické složení jako dříve používaný pigment „chromová žluť“, krokoit sám se jako ruda chrómu nebo zdroj pigmentu prakticky nevyužívá – jeho význam je především vědecký a sbírkový.
Záměny a určování
Díky své barvě může být zaměňován za wulfenit nebo realgar. Krokoit však tvoří jehlicovité až prizmatické krystaly (nikoli tabulky jako wulfenit) a má vyšší hustotu. Diagnosticky napoví kombinace barvy, tvaru krystalů, nízké tvrdosti a vysoké hustoty.
Na foto: krokoit s typickými oranžovými jehlicemi Austrálie
Sběratelství a bezpečnost při zacházení
Krokoit obsahuje olovo a chrom v oxidačním stupni VI, což z něj dělá toxický minerál. Při manipulaci je vhodné zabránit tvorbě a vdechování prachu a po kontaktu si vždy umýt ruce. Krystaly jsou navíc velmi křehké, proto je ideální uchovávat krokoit ve vitríně s minimem dotyků a nízkou prašností.