Kaldera

Kaldera vzniká při zhroucení vrcholu nebo stěn sopky po vyprázdnění její magmatické komory. Zatímco běžný kráter je zpravidla menší a vzniká výbuchem nebo erozí, kaldera je mnohem rozsáhlejší a může dosahovat průměru i desítek kilometrů. Tento proces není okamžitý – často probíhá ve fázích, během nichž se obrovská masa hornin postupně propadá do vyprázdněného prostoru pod povrchem.

Na foto: Kaldera hory Tambora. Autor: NASA, Public Domain

Jak kaldera vzniká

Samotný vznik kaldery je úzce spojen s vulkanickou aktivitou a dynamikou magmatu. Když sopka vyvrhne velké množství magmatu během explozivní erupce, magmatická komora se částečně nebo úplně vyprázdní. Strop nad ní již nemá dostatečnou oporu a vlivem gravitace se propadá.

Tento kolaps může být dramatický, jak dokládají historické příklady erupcí sopky Krakatoa v roce 1883 nebo Tambora v roce 1815. V obou případech došlo k mohutnému uvolnění energie a následnému zřícení části sopky.

Na foto: Satelitní snímek vrcholové kaldery na ostrově Fernandina v souostroví Galapágy. Autor: NASA, Public Domain

Geologické procesy v kalderách

Kaldera není mrtvým útvarem. Často se stává dějištěm složitých geologických procesů i dlouho po erupci. V propadlině může docházet k opakovaným výlevům lávy, což postupně vytváří tzv. resurgentní (znovuvzestupné) dómy. Ty jsou tvořeny čerstvou magmatickou intruzí, která zvedá dno kaldery. Tento proces lze pozorovat například v Yellowstonském národním parku, kde je jedna z největších a nejaktivnějších kalder na světě.

Na foto: Satelitní snímek ostrova Deception Island pořízený družicí Sentinel-2 (březen 2023) Autor: Contains modified Copernicus Sentinel data 2023

Mineralogie kalder

Kaldery jsou významné i z mineralogického hlediska. Kaldery často hostí horké prameny, gejzíry či fumaroly, které jsou bohaté na minerální složky. Tyto hydrotermální systémy mohou být zdrojem ekonomicky významných rudních ložisek, například síry, rtuti či zlata. Významné těžební oblasti po světě jsou mnohdy spojeny právě s kalderami.

Významné příklady kalder

Mezi nejznámější kaldery na světě patří již zmíněná Yellowstone v USA, která se rozprostírá na ploše zhruba 70 kilometrů. Dále je proslulá kaldera sopky Santorini v Řecku, která se částečně zaplavila mořem a dala vzniknout působivému souostroví. Japonská kaldera Aso patří k největším aktivním kalderám na světě. Jednou z největších, nejlépe zachovaných a nejikoničtějších neporušených kalder na světě je Ngorongoro v Tanzanii. V České republice se kaldery v pravém slova smyslu nevyskytují.

Na foto: Aniakchak - kaldera, Aljaška. Autor: M. Williams, National Park Service, Public Domain

Kaldera versus kráter

Je důležité rozlišovat mezi kráterem a kalderou. Zatímco kráter je obvykle malý, mělce prohloubený útvar na vrcholu sopky, kaldera je rozsáhlý kolapsní útvar. Kráter může být hluboký jen několik desítek metrů, kdežto kaldera se může propadnout o stovky až tisíce metrů a pokrývat desítky kilometrů čtverečních.

Kaldery jako přírodní krásy

Navzdory své destruktivní minulosti jsou kaldery často jedněmi z nejkrásnějších přírodních scenérií. Zaplavené kaldery vytvářejí malebná jezera, například známé kráterové jezero Crater Lake v USA, které vzniklo po zřícení sopky Mazama. Taková místa lákají turisty i geology z celého světa.

Na foto: Asi 10 km široká kaldera s jezerem Crater Lake v americkém Oregonu, jež vznikla před 7 700 lety mohutnou erupcí, jež vyvrhla 50 km³ sopečného materiálu. Autor: National Park Service

Nejčastější otázky (FAQ)

Jaký je rozdíl mezi kráterem a kalderou?

Kráter je menší otvor na vrcholu sopky, zatímco kaldera je rozsáhlá propadlina vzniklá zhroucením magmatické komory.

Jak velká může být kaldera?

Kaldery mohou mít průměr od několika kilometrů až po desítky kilometrů, v extrémních případech i více.

Mohou kaldery znovu vybuchnout?

Ano, kaldery mohou být i nadále vulkanicky aktivní a dochází v nich k opakovaným erupcím.

Má Česká republika nějakou kalderu?

V České republice se kaldery nevyskytují.

Jaké přírodní jevy lze v kalderách najít?

Typické jsou horké prameny, gejzíry a fumaroly díky přetrvávající hydrotermální činnosti.