Fluorit, kazivec

Pestrobarevný fluorit čili kazivec je jeden z mála nerostů, v nichž se spojuje dokonalý krystalový tvar s příjemným zbarvením. Je sběratelsky zajímavým minerálem a často se nachází ve velmi atraktivních a různorodých ukázkách.

Naše nabídka fluoritu.

fluorit-dolomit-dongpo-ore-field-hunan-china-40000dolaru

Na foto: fluorit na dolomitu z Číny (Hunan).

Horníky byl fluorit dříve nazýván "rudním květem" pro jeho tmavě fialové, žluté nebo zelené krystaly připomínající jemností svých barevných tónů na květy rostlin.

Některé průhledné krystaly jsou v dopadajícím světle sytě fialové, díváme-li se ale jimi proti světlu, mají barvu zelenou. Tento zajímavý světelný jev objevil již v roce 1824 F. Mohs a se nazývá fluorescence. Další zajímavá vlastnost fluoritu je, že po zahřátí silně září (fosforeskuje).

Využití fluoritu
Broušení
Výskyt
Barevnost
Vlastnosti
Esoterické vlastnosti
Fotogalerie

Fluorit - drúza zelených krystalů na mateční hornině z Anglie.

Na fotografii: zelený fluorit z Anglie (cca 15 cm).

Využití fluoritu

Jedná se o krychlově krystalující fluorid vápenatý (CaF₂) a je tedy výbornou surovinou k získání sloučenin fluoru (obsah téměř 50 %). Fluor se dále používá např. k výrobě kyseliny fluorovodíkové, která se používá hlavně k leptání skla. Dále je využíván při výrobě teflonu, freonů, zubních past, neprůhledných a bílých skel, smaltů, barev, hasicích prostředků atd. Využívá se též při výrobě cementu, a to ke snížení teploty pálení tzv. slínku. Lisováním práškového fluoritu se vyrábějí formy pro odlévání kovového uranu. Fluorit je využíván v hutnictví, kde značně usnadňuje tavení rud. Z této vlastnosti vznik jeho název odvozeny z latinského fluere = téci, stékati, což právě odkazuje na schopnost snadno tavit rudy.

Leštěný zonální fluorit z České republiky.

Jednostranně leštěný fluorit ČR.

Broušení šperkových fluoritů

Krásně zbarvených fluoritů se dříve hojně využívalo k napodobování některých vzácných, podobně zbarvených drahokamů. Jeho nevýhodou je však nízká tvrdost a dokonalá štěpnost. Štěpné plochy jsou u fluoritu skelně až perleťově lesklé. Vzhledem k jeho štěpnosti je nutno surovinu před zpracováním zahřát a napustit pryskyřicí, aby se na brusu neštípala. Brousit fluority si dovolí jen velmi zkušený brusič. Výsledek však stojí za to a u broušeného fluoritu se jedná o krásné ukázky. Díky kvalitnímu brusu a barevnosti materiálu, vznikají nádherné a ceněné sběratelské kousky. Asi nejcennější jsou růžové fluority z okolí Sv. Gotthardu ve Švýcarsku. Bývají broušené jako stupňovce nebo ve tvaru briliantu.

Broušené šperkové kameny různých barev.

Na foto: Efektní brusy z USA.

Výskyt fluoritu

Obyčejně se vyskytuje v hrubě zrnitých agregátech, ale dosti často dokonalých, pěkných krychlích nebo v krystalových spojkách krychle a osmistěnu (s převahou krychle). Jen vzácně jej nalézáme vykrystalovaný do osmistěnů. Osmistěnné fluority v nabídce obchodníku (nás nevyjímaje viz foto níže) jsou štípané, tedy vyštípané podle krystalových ploch z masivního přírodního fluoritu. Plochy oktaedrů (osmistěnů) jsou obvykle nerovné, matné; hrany krychlí pak hladké a lesklé, ale někdy i s rýhováním rovnoběžně s hranami krychle nebo mají parketovité uspořádání. Obvyklý je dvojčetný srůst dvou krychlí podle plochy osmistěnu, který je pro fluorit dosti typický. U dvojčat dosahují zpravidla obě krychle přibližně stejné velikosti.

Fialové osmistěny fluoritu - oktaédry.

Na foto: typické osmistěny fluoritu.

Fluorit se vyskytuje na několika nalezištích i u nás, např. zelený u Litic nad Orlicí, tmavě fialový u Slavkova pod Krušnými horami, žlutý u Tatobit pod Kozákovem, ale nejkrásnější, fialové krystaly pocházejí z rudních ložisek severní Anglie (Cumberland, Durham, Weardale).

Naše nabídka fluoritu.

Největší krychlové krystaly fluoritu nalezené ve světě dosáhly velikosti až jednoho metru. Nalezišť, kde se našly a nacházejí dokonalé krystaly fluoritu 20 až 30 cm velké je ve světě celá řada. U nás se největší zelené krychle až 15 cm velké nacházely v Hradišti u Kadaně a ve Vrchoslavi.

Krychlové krystaly flouritu ČR Vrchoslav.

Na fotografii: Fluorit, Vrchoslav (ČR) - velikost největšího krystalu 2cm.

Barevnost fluoritu

Barva fluoritu nemusí být také vždy rovnoměrná, známe barevně zonální krystaly s barevnými zónami orientovanými rovnoběžně s plochami krychle nebo pyramidami přirůstání krystalů. Někdy je barevná nehomogenita vyvolána pleochroickými dvůrky. V masivním, sloupcovitém nebo vláknitém fluoritu můžeme často pozorovat paralelní pásy různé barvy.

Tromlovaná placička fluoritu s přechody do více barev.

Barevnost fluoritu má nejrůznější příčiny. Obvykle je dávána do souvislosti s existencí barevných center a různých chemických příměsí (přítomnost vzácných zemin, uhlovodíků, neobsazených pozic ve strukturní mřížce ap.) a různých druhů záření, zahřátím na několik set stupňů takové zbarvení zmizí.

Zelené a fialové flourity na výstavě v Mnichově.

Na foto: Zelené a fialové fluority na výstavě v Mnichově.

Původně byla barevnost fluoritu spojována s příměsemi různých prvků: např. fialová barva byla spojována s přítomností „semivalentnogo“ manganu; mangan byl zjištěn také v růžovém fluoritu, nepřítomnost manganu byla zjištěna v zeleném, žlutém, modrém a bezbarvém fluoritu. Bylo také zjištěno, že růžovočervený fluorit na slunečním světle ztrácí během několika dní barvu a stává se bezbarvým. Purpurová barva je vyvolána radioaktivním zářením. Ukázalo se, že přítomnost různých prvků vzácných zemin má vliv na barvu fluoritu: nejméně vzácných zemin je ve fialovém fluoritu, nejvíce v zelených. V modrých a fialových fluoritech byly zjištěny volné, elektricky neutrální atomy F a Ca. Zelená barva může mít i řadu dalších příčin, např. byla vyvolána radioaktivním ozářením a přítomností Eu²⁺ (7 absorpčních linií v intervalu 200 - 600 nm), zelená barva je také spojována s přítomností Sm²⁺ (intenzivní absorpční linie při 632 a 425 nm), které vzniká ze Sm3+ v důsledku účinků radioaktivního záření.

Barevnost fluoritu je tepelně nestálá: při zahřívání často mizí a znovu se obnovuje při ozařování rentgenovým zářením. Po zahřátí jednotlivé tmavě fialové variety přecházejí do ametystové barvy, tepelně nejstálejší je purpurová barva. (odstavec barva fluoritu - zdroj wikipedie)

Fialový fluorit na křišťálu (cca 15 cm) Itálie.

Na foto: fialový fluorit na křišťálu (cca 15 cm) Itálie.

Vlastnosti fluoritu

Fluorit má nekovový vzhled, vryp bílý, bezbarvý, lesk skelný až jen mdlý v masivních agregátech, bývá průhledný i průsvitný. Je křehký, vyniká dokonalou štěpností podle {111}, nezřetelná štěpnost nebo dělitelnost podle {110}, špatná až nedokonalá štěpnost některých fluoritů bývá způsobena přítomností hojných vrostlic jiných minerálů (křemene, barytu aj.), a „svilevataja“ povrch štěpných ploch pak přítomností plynných, plynokapalných i pevných uzavřenin, je křehký, lom ploše lasturnatý do hákovitého nebo nerovného, T=4, přičemž fluority s tmavším zabarvením mívají tvrdost vyšší, h=3.180 (pro bezbarvý, průhledný fluorit). Přítomnost vzácných zemin ve fluoritu jeho hustotu zvyšuje.

Vlastnosti a účinky fluoritu

Ve světě esoteriky je fluorit známý svými silnými ochrannými vlastnostmi, které působí především na duševní úrovni. Jaké jsou jeho uváděné účinky a vlastnosti si můžete přečíst v článku: Fluorit - kámen mysli a klidu

Naše nabídka fluoritu: prodej fluoritu

Fotogalerie

Fotografie minerálu fluorit, který tvoří nejčastěji krystaly ve tvaru krychle, vzácněji oktaedry. Má nekovový vzhled, vryp bílý, bezbarvý, lesk skelný až jen mdlý v masivních agregátech, bývá průhledný i průsvitný. Nazván z lat. fluore - téci pro snadnou tavitelnost různých rud ve směsi s tímto minerálem.

Obří krystal fluoritu.