Fluorit

Pestrobarevný fluorit čili kazivec je jeden z mála nerostů, v nichž se spojuje dokonalý krystalový tvar s příjemným zbarvením. Je tak sběratelsky zajímavým minerálem a často se nachází ve velmi atraktivních a různorodých ukázkách. Horníky byl dříve nazýván "rudním květem" pro jeho tmavě fialové, žluté nebo zelené krystaly připomínající jemností svých barevných tónů na květy rostlin. Některé průhledné krystaly jsou v dopadajícím světle sytě fialové, díváme-li se ale jimi proti světlu, mají barvu zelenou. Tento zajímavý světelný jev objevil již v roce 1824 F. Mohs a se nazývá fluorescence. Další zajímavá vlastnost fluoritu je, že po zahřátí silně září (fosforeskuje).

 

fluorit-mine-rogerley-anglie

Na fotografii: zelený fluorit z Anglie (cca 15 cm).

Využití fluoritu

Jedná se o krychlově krystalující fluorid vápenatý (CaF2) a je tedy výbornou surovinou k získání sloučenin fluoru (obsah téměř 50 %). Fluor se dále používá např. k výrobě kyseliny fluorovodíkové, která se používá hlavně k leptání skla. Dále je využíván při výrobě teflonu, freonů, zubních past, neprůhledných a bílých skel, smaltů, barev, hasicích prostředků atd. Využívá se též při výrobě cementu, a to ke snížení teploty pálení tzv. slínku. Lisováním práškového fluoritu se vyrábějí formy pro odlévání kovového uranu. Fluorit je využíván v hutnictví, kde značně usnadňuje tavení rud. Z této vlastnosti vznik jeho název odvozeny z latinského fluere = téci, stékati, což právě odkazuje na schopnost snadno tavit rudy.

fluorit-cr

Jednostranně leštěný fluorit ČR.

Broušení fluoritu

Krásně zbarvených fluoritů se dříve hojně využívalo k napodobování některých vzácných, podobně zbarvených drahokamů. Jeho nevýhodou je však nízká tvrdost a dokonalá štěpnost. Štěpné plochy jsou u fluoritu skelně až perleťově lesklé. Vzhledem k jeho štěpnosti je nutno surovinu před zpracováním zahřát a napustit pryskyřicí, aby se na brusu neštípala. Brousit fluority si dovolí jen velmi zkušený brusič. Výsledek však stojí za to a u broušeného fluoritu se jedná o krásné ukázky. Díky kvalitnímu brusu a barevnosti materiálu, vznikají nádherné a ceněné sběratelské kousky. Asi nejcennější jsou růžové fluority z okolí Sv. Gotthardu ve Švýcarsku. Bývají broušené jako stupňovce nebo ve tvaru briliantu.

brousene-fluority

Na foto: Efektní brusy z USA.

Výskyt fluoritu

Obyčejně se vyskytuje v hrubě zrnitých agregátech, ale dosti často dokonalých, pěkných krychlích nebo v krystalových spojkách krychle a osmistěnu (s převahou krychle). Jen vzácně jej nalézáme vykrystalovaný do osmistěnů. Plochy oktaedrů (osmistěnů) jsou obvykle nerovné, matné; hrany krychlí pak hladké a lesklé, ale někdy i s rýhováním rovnoběžně s hranami krychle nebo mají parketovité uspořádání. Obvyklý je dvojčetný srůst dvou krychlí podle plochy osmistěnu, který je pro fluorit dosti typický. U dvojčat dosahují zpravidla obě krychle přibližně stejné velikosti.

fluorit-krystal-fialovy-1ks-2-3cm

Na foto: typické osmistěny fluoritu.

Fluorit se vyskytuje na několika nalezištích i u nás, např. zelený u Litic nad Orlicí, tmavě fialový u Slavkova pod Krušnými horami, žlutý u Tatobit pod Kozákovem, ale nejkrásnější, fialové krystaly pocházejí z rudních ložisek severní Anglie (Cumberland, Durham, Weardale).

Největší krychlové krystaly fluoritu nalezené ve světě dosáhly velikosti až 1 m. Nalezišť, kde se našly a nacházejí dokonalé krystaly fluoritu 20 až 30 cm velké je ve světě celá řada. U nás se největší zelené krychle až 15 cm velké nacházely v Hradišti u Kadaně a ve Vrchoslavi.

fluorit-vrchoslav

Na fotografii: Fluorit, Vrchoslav (ČR) - velikost největšího krystalu 2cm.

Barevnost fluoritu

Barva fluoritu nemusí být také vždy rovnoměrná, známe barevně zonální krystaly s barevnými zónami orientovanými rovnoběžně s plochami krychle nebo pyramidami přirůstání krystalů. Někdy je barevná nehomogenita vyvolána pleochroickými dvůrky. V masivním, sloupcovitém nebo vláknitém fluoritu můžeme často pozorovat paralelní pásy různé barvy.

fluorit-tromlovany

Barevnost fluoritu má nejrůznější příčiny. Obvykle je dávána do souvislosti s existencí barevných center a různých chemických příměsí (přítomnost vzácných zemin, uhlovodíků, neobsazených pozic ve strukturní mřížce ap.) a různých druhů záření, zahřátím na několik set stupňů takové zbarvení zmizí.

fluority

Na foto: Zelené a fialové fluority na výstavě v Mnichově.

Původně byla barevnost fluoritu spojována s příměsemi různých prvků: např. fialová barva byla spojována s přítomností „semivalentnogo“ manganu; mangan byl zjištěn také v růžovém fluoritu, nepřítomnost manganu byla zjištěna v zeleném, žlutém, modrém a bezbarvém fluoritu. Bylo také zjištěno, že růžovočervený fluorit na slunečním světle ztrácí během několika dní barvu a stává se bezbarvým. Purpurová barva je vyvolána radioaktivním zářením. Ukázalo se také, že přítomnost různých prvků vzácných zemin má vliv na barvu fluoritu: nejméně vzácných zemin je ve fialovém fluoritu, nejvíce v zelených. V modrých a fialových fluoritech byly zjištěny volné, elektricky neutrální atomy F a Ca. Zelená barva může mít i řadu dalších příčin, např. byla vyvolána radioaktivním ozářením a přítomností Eu2+ (7 absorpčních linií v intervalu 200 - 600 nm), zelená barva je také spojována s přítomností Sm2+ (intenzivní absorpční linie při 632 a 425 nm), které vzniká ze Sm3+ v důsledku účinků radioaktivního záření.

Barevnost fluoritu je tepelně nestálá: při zahřívání často mizí a znovu se obnovuje při ozařování rentgenovým zářením. Po zahřátí jednotlivé tmavě fialové variety přecházejí do ametystové barvy, tepelně nejstálejší je purpurová barva. (odstavec barva fluoritu - zdroj wikipedie)

fluorit-na-kristalu-camissinone-italie-15cm

Na foto: fialový fluorit na křišťálu (cca 15 cm) Itálie.

Fluorit má nekovový vzhled, vryp bílý, bezbarvý, lesk skelný až jen mdlý v masivních agregátech, bývá průhledný i průsvitný. Je křehký, vyniká dokonalou štěpností podle {111}, nezřetelná štěpnost nebo dělitelnost podle {110}, špatná až nedokonalá štěpnost některých fluoritů bývá způsobena přítomností hojných vrostlic jiných minerálů (křemenebarytu aj.), a „svilevataja“ povrch štěpných ploch pak přítomností plynných, plynokapalných i pevných uzavřenin, je křehký, lom ploše lasturnatý do hákovitého nebo nerovného, T=4, přičemž fluority s tmavším zabarvením mívají tvrdost vyšší, h=3.180 (pro bezbarvý, průhledný fluorit). Přítomnost vzácných zemin ve fluoritu jeho hustotu zvyšuje.

Naše nabídka fluoritu: prodej fluoritu 

Zdroj:

Vladimír Bouška - Atlas drahých kamenů (1985)
Karel Tuček - Krása nerostů (1947)
A.Z.Hnízdo - Barevné poklady země (1946)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Fluorit 
http://www.velebil.net/mineraly/fluorit 
http://mineraly.sci.muni.cz/halogenidy/fluorit.html 
http://www.mindat.org/min-1576.html

Fotogalerie

Fotografie minerálu fluorit, který tvoří nejčastěji krystaly ve tvaru krychle, vzácněji oktaedry. Má nekovový vzhled, vryp bílý, bezbarvý, lesk skelný až jen mdlý v masivních agregátech, bývá průhledný i průsvitný. Nazván z lat. fluore - téci pro snadnou tavitelnost různých rud ve směsi s tímto minerálem.

fluorit-3

Všechny vyfocené vzorky na fotografiích jsou fluority. 

fluority_1

fluority-1

fluority-2

fluority-lokality

Tabulka s lokalitami fluoritu, zobrazených výše.

fluority-3

fluority-4

fluority-5

fluority-6

fluority-7

Podívejte se naši nabídku fluoritu na e-shopu.