Lazurit, lapis lazuli

Lazurit je nerost (hlinitokřemičitan sodíku a vápníku) nejčastěji sytě nebo světle modrý (může být i zelený). Všechny v současnosti analyzované lazurity, představují pouze odrůdy minerálu Hauynit. Lazurit již tedy není, z mineralogického hlediska, samostatný druh. Je dokonale štěpný, matný až skelně lesklý, neprůhledný, nerovného lomu a krystaluje v krychlové soustavě. Tvoří jemnozrnné a zrnité agregáty, jen velmi vzácně tvoří dobře omezené krystaly.

Ve spojení s kalcitem, světlých pyroxenů a amfibolů, sodalitem, a pyritem tvoří nám známý lapis lazuli. Označením lapis lazuli tedy nemyslíme pouze lazurit jako minerál ale horninu, která lazurit obsahuje.

Lapis lazuli

Jak již bylo řečeno, u lapisu lazuli nejde zpravidla o minerál jako takový, ale o horninu obsahující minerál lazurit a další příměsi. Často lapis lazuli obsahuje sodalit s hatiynem (čti aujinem). Nejvíce ceněné a šperkaři vyhledávané jsou však lapisy barvy syté s viditelnými zrny pyritu. Čím tmavší barva, tím lépe. Lapis lazuli je jako drahý kámen znám poměrně dlouho a z nalezišť v Afghánistánu ho dováželi již Egypťané. Sloužil k výrobě amuletů, sošek a vyskytuje se dokonce i na zlaté posmrtné masce Tutanchamona. Tento modrý kámen, byl v minulosti velmi ceněn jako surovina pro výrobu přírodního modrého pigmentu "ultramarínu".

Hlavní naleziště lazuritu jsou v oblasti horního toku řeky Amudarja (dříve Oxus) v Badachšáriu v Afghánistánu. Další jsou u Bajkalského jezera v Rusku a z Andes de Ovalle v Chile.

V současnosti je lapis lazuli opět na výsluní a v Evropě je velmi žádaný. Zhotovují se z něj především, korálky, přívěsky, kameny do prstenů, brože, náhrdelníky i různé rytiny. Často se také kusy lapisu pouze vyleští a poté slouží jako luxusní dekorace.

Z fotografií je jasné, že lapis lazuli si právem zaslouží být v rodině drahých kamenů. Zájem o lapis je v poslední letech značný a stále roste. To vede k navýšení nabídky výrobků a šperků z lapisu, ale i jejich ceny.

Na foto: korálky z lapisu lazuli