Magnetit

Magnetit (magnetovec) je spolu s hematitem nejdůležitější rudou železa. Jedná se o krychlový nerost tvořící zrnité a celistvé agregáty či vtroušená zrna. Nepříliš hojné jsou jeho dobře omezené krystaly tvaru osmistěnu. Chemický vzorec je Fe3O4 (oxid železnato-železitý). Typickými znaky magnetitu je tvar jeho krystalů a jejich magnetismus. Krystaly jsou oktaedrického typu, ocelově šedé až černé barvy, kovově lesklé a neprůsvitné. Agregáty bývají hrubě až středně zrnité, mohou být oolitické nebo sferolitické. Barva je vždy černá s černým vrypem. Lesk kovový a lom lasturnatý.

Magnetit-bolivie-potosi

Na foto: Efektní drúza kovově lesklých krystalů magnetitu, narostlých na ryolitu (často společně s adulárem) z lokality Potosí v Bolívii.

Vlastnosti magnetitu

  • Chemický vzorec: Fe3O4
  • Krystalová soustava: krychlová
  • Barva: železně černá až černá
  • Vryp: černý
  • Lesk: mastně kovový až kovový
  • Tvrdost: 5,5 - 6,5
  • Hustota: 5,1 – 5,2

magnetit

Na foto: volné, jednotlivé krystaly z Brazílie

Další vlastnosti: neštěpný, ferromagnetický (je přitahován permanentním magnetem)

Vznik: magmatický (např. v čedičích), v některých typech přeměněných hornin

Lokality: mikroskopická zrna v čedičích a znělcích, běžná součást těžkého podílu výplavů z jejich zvětralin např. v podsedických pyroponosných štěrcích

Speciality: mikroskopický magnetit je typický především pro čediče, kde spolu s ilmenitem koncentruje přebytečné železo, které nebylo využito ke stavbě silikátů. Jeho magnetické vlastnosti jej umožňují snadno identifikovat v těžkém podílu výplavů z písků a štěrků. Obecně platí, že v těžkém podílu narýžovaném ve štěrcích Českého středohoří je tento minerál nejběžnější. Podle černání zbytku na rýžovací misce poznáte, že na misce zůstávají opravdu jen "těžké minerály". [1]

Výskyt magnetitu

V České republice se v vyskytuje v Krušných horách (Měděnec), u Kutné Hory (Malešov, Vlastějovice) a na Českomoravské vrchovině (např. u Budče, kde probíhal průzkum ložiska do roku 1961, nebo bývalé skarnové lomy na železo Železinka u Bystřice nad Pernštejnem a Pernštejn). Těžil se rovněž v Krkonoších (Herlíkovické štoly).

V čedičových kopcích (např. Říp) je obsaženo takové množství (uvádí se, že asi 12 % jemnozrnného rozptýleného magnetitu), které celkem spolehlivě vychyluje magnetickou střelku kompasu.

Nejkrásnější krystaly (až 1,5 cm velké) se vyskytují zarostlé v chloritických břidlicích na Smrčině u Sobotína a u Vernířovic.

Významné světové naleziště magnetitu je v ruském městě Magnitogorsk na Uralu. Další významné naleziště se nachází v severním Švédsku u měst Kiruna a Gällivare.

Magnetit-bolivie

Na foto: magnetit z Bolívie

Zdroj, citace:
[1] Vlastnosti magnetitu Bílinská přírodovědná společnost - magnetit