Diamant - nejznámější drahokam

Největší popularitě mezi drahými kameny se bezesporu těší diamant. Je nejtvrdší ze všech nerostů (10. stupeň podle Mohse). Diamant patří mezi nejvzácnější drahé kameny. Nejvzácnější jsou pak diamanty výrazně barevné. V současné době lze však diamanty přebarvovat do požadovaných odstínů. Nejvíce se k tomuto účelu používá ozařování radioaktivními zdroji.

Diamant

Slovo diamant pochází z řeckého ἀδάμας [adámas] znamenající nezničitelný.

4C

K určení ceny diamantů se používají čtyři základní kritéria známé jako 4C

  • Carat - váha
  • Color - barva
  • Clarity - čistota
  • Cut -brus

Více informací k 4C naleznete na stránkách ČGL (České gemologické laboratoře).

Diamant

5 největších surových diamantů

Hmotnost diamantů se udává v karátech. 1ct (karát) = 0,2g Více informací o metrickém karátu zde.

  1. Cullinan 3106ct - Jižní Afrika - r.1905
  2. (bez jména) 1111ct - Botswana - r. 2015
  3. Excelsior 995,2ct - Jižní Afrika - r.1893
  4. Hvězda Sierry Leone 968,5ct - Sierra Leone - r.1972
  5. Velký Mogul 787,5ct - Indie - r.1650

Cullinan 3106ct - Jižní Afrika - r.1905

Na foto: Kopie diamantu Cullinan 3106ct - Jižní Afrika - r.1905

Diamant krystaluje buď v osmistěnech, obr. 5., které jsou omezeny osmi shodnými rovnostrannými trojúhelníky a které je možné rozdělit svislou rovinou na dvě souměrné poloviny, pravou a levou. Vodorovnou rovinu je možné rozdělit na horní a dolní, které jsou také k sobě souměrné. A poté je možné rozdělit na polovinu přední a zadní, a i ty jsou k sobě souměrně položeny.

Diamant se také vyskytuje v kosočtverečných dvanáctistěnech, obr. 6., které je možné rozdělit stejnými rovinami na poloviny souměrné, tyto krystaly jsou omezeny dvanácti kosočtverci a mají jednak rohy tříploché a jednak rohy čtyřploché (v Brazílii).

Diamant - osmistěn a dvanáctistěn

Vzácnější jsou tvary trojúhelníkového čtyřiadvacetistěnu (obr. 7.), v jehož obrysech poznáváme osmistěn, nad jehož stěnami spočívají nízké tříboké jehlany (3 x 8 stěn = 24 stěn); pak tvary deltoidového čtyřiadvacetistěnu, obr. 8., omezeného dvaceti čtyřmi deltoidy, a poté tvaru, jenž má nejvíce stěn, osmačtyřicetistěnu, obr. 9. omezeného čtyřiceti osmi různostrannými trojúhelníky (v Kapsku).

Čtyřiadvacetistěn trojúhelníkový a deltoidový

 

Také tyto uvedené tři typy krystalů je možné rozdělit třemi rovinami (jež jsme psali výše), na souměrné poloviny. Ale pouze jen v osmistěnech spatřujeme krystaly; čím více ploch, tím spíše se krystaly podobají okrouhlým zrnům.

Nezřídka nejsou stěny krystalů ploché, nýbrž vypouklé, obr. 10., (zaokrouhlené).

Diamant

Diamant - Venezuela

Na foto: diamant (Venezuela)

Diamanty jako drobné kuličky, uvnitř paprskovité, černé, okrouhlé, neprůzračné bort, carbonado bývají poměrně velké váhy i velikosti (Brazílie). Nejžádanější jsou čiré diamanty, t.j. bezbarvé a průzračné. Vzácnými jsou modravé, zelené a červenavé.

Z ostatních vlastností diamantu budiž uvedeno, že jeho specifická váha činí 3.5 g, vodí elektřinu i teplo a že světélkuje v tmavé místnosti, byl-li předtím zahříván na slunci. V kyslíkovém proudu se spaluje na kysličník uhličitý; je nerozpustný v kyselinách a zásadách. Že je možno diamant spálit v ohnisku velkých zrcadel, poprvé dokázala akademie v Florencii r. 1694. Je-li zprudka zahříván, aby k němu nepronikal vzduch, promění se v tuhu.

Má tvrdost 10 v Mohsově stupnici, je 140× tvrdší než korund, nejvyšší tvrdost má na plochách štěpného osmistěnu (což umožňuje broušení diamantu diamantovým práškem), hustota 3,52-3,6 g/cm3. Má vysoký index lomu světla - přes 2,4 (ale moissanit má vyšší - 2,65–2,69) a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec

Těžba diamantů

Přírodní diamanty se průmyslově těží ve velkých povrchových lomech, hlubinnou důlní těžbou kimberlitových nebo lamproitových komínů (důl Argyle v severní Austrálii), nebo podmořskou těžbou ze sedimentů.

Důl v Kimberley

Na foto: Starý diamantový důl v Kimberley - "Big Hole"

Diamant se také nachází v náplavech; to jsou ložiska druhotná, která vznikla zvětráním břidlicových skal, žulových a sopečných hornin. Rozpadlé součásti těchto hornin byly ještě většinou odplaveny ze svých původních ložisek a jinde uloženy, ano daly vznik i novým horninám, ze kterých uvádíme brazilský itakolumit, proslulý svou ohebností. Je to bělavý břidličnatý pískovec, načervenalý nebo nazelenalý, který obsahuje zlato i diamanty. Nejstarším nalezištěm diamantů je Východní Indie a Borneo, odkud pocházejí nejlepší diamanty, ale ložiska tamější (náplavy) jsou již nadobro vyčerpána. Asi roku byla 1727 objevena ložiska diamantů v Brazílii (Minas Gerais) a to rovněž v náplavech. Odtud pochází »hvězda jihu«, 254 karátů těžký diamant vybroušený v ovální briliant o 125 karátech. Poté byly objevovány diamanty v Mexiku, Kalifornii, v Urale a v Austrálii. Tímto cena diamantů značné poklesla. Roku 1867 byly objeveny diamanty v jižní Africe a nedlouho po té (roku 1870) „diamantová pole" v Kapsku nedaleko Kimberleye. Z tohoto naležiště pochází diamant (krystalovaný v pravidelném osmistěnu - vážil 428 karátů a po vybroušení měl ještě 228 a 1/2 karátu (»Excelsior« vážil 971 a 3/4 karátů).

Broušený diamant

Nálezy diamantů v ČR

Zvláštní pozornost si zaslouží i výskyt diamantů v pyroponosných štěrcích pod Českým středohořím, kde byly zjištěny i do určité míry podobné horniny jako v diamantonosné oblasti jižní Afriky. Zatím tam byl diamant nalezen pouze třikrát (roku 1869, 1927 a 1959), přičemž třetí a zatím poslední diamant je menší než 1 milimetr. [1] Drobný kousek, zažloutlý z granátového náplavu u Dlažkovic je vystaven ve sbírkách Národního muzea v Praze.

Vznik diamantů

Podle tradiční teorie vznikají diamanty ve svrchním zemském plášti za vysokých teplot (900-1300 °C) a tlaků (4,5-6 GPa) v ultrabazických vyvřelinách - kimberlitech, lamproitech a komatiitech. Nicméně geneze diamantů není zcela jednoznačná. V posledních letech byly objeveny mikroskopické diamanty v granulitech, které zřejmě vznikly za podstatně nižších tlaků, než se předpokládá u diamantů. Dalším nedořešeným problémem je vznik tmavých diamantů carbonado z Jižní Ameriky. Ve vesmíru vznikají diamanty ve vychladlých hvězdách, zatím největší takový byl objeven v bílém trpaslíku v systému PSR J2222-0137.

diamanty

Broušení diamantů

První zprávu o broušení diamantů máme již z r. 1475. Za nejstaršího brusiče se pokládá Ludvík Berguem z Nizozemí (Flandersko). Broušením ovšem ubývá diamant na váze, někdy až i o polovinu, ale za to nabývá krásy a lesku a tím stoupá jeho cena.

Památnou vlastností diamantu je, že se velmi dokonale štípe dle stěn osmistěnu. Tento osmistěn se tedy vyštípe před broušením, pak se mu obrousí horní a spodní roh a brousí se drobné plošky neboli fasety. Tomu tvaru se říká briliant; nejkrásnější a úplně čirý briliant je Pitt neboli Regent (obr. 11. a 12.) který váží 136.75 karátu (před broušením prý vážil 410 karátů!). Pochází z Malakky (Malakka je malajsijské město, které je správním střediskem stejnojmenného malajsijského spolkového státu Malakka.), kde jej získal Tomáš Pitt r. 1701 a prodal jej tehdejšímu regentu Francie, vévodovi z Orleánsu za 135.000 liber (šterl).

Pitt, Regent, Orlov - brusy diamantů

Druhý tvar broušených diamantů jsou rosety, vespod ploché a nahoře vyklenuté s tříhrannými fasetami. Takovou podobu má Orlov, (obr. 13.), největší diamant, vážící 194 karáty, v klenotnici ruského cara (koupen za 450.000 rublů). V klenotnici Vídeňské je diamant »Florentinský«, zažloutlý, jenž váží 139 karátů a pochází z pokladu Karla Smělého (narozen 10. listopadu 1433 v Dijonu – zemřel 5. ledna 1477 v Nancy) a cení se přes dva miliony korun (odhad ceny v roce 1907!). Nejkrásnější měnou barev vyniká Koh-i-noor (hora světla) těžký 106 karátů (původně 186 kar.)

Drobnější diamanty a větší odštěpky se brousí se jako »routy« : nad hladkou spodní plochou se vybrousí dvě řady trojúhelníčků a druhá řada (obyčejné šest faset) se sbíhá ve společném vrcholu.

Využití diamantu

Nejznámější je využití diamantů ve šperkařství. Aby vynikly jejich optické vlastnosti, jsou vybrušovány do tvaru speciálního mnohostěnu briliantu. Velmi významné je využití diamantů v průmyslu, kde je spotřeba mnohonásobně vyšší než ve šperkařství. Vyrábějí se z nich řezné, vrtné a brusné nástroje, prášky a pasty. Pro tento účel se využívají diamanty pro šperkařství bezcenné (špatná barva, špatná čistota), diamantový prach a průmyslově vyráběné diamanty.

diamant-JAR

Na foto: surový diamant ze sbírek MZM v Brně

Umělé diamanty

Umělé diamanty se chemickou cestou podařilo připravit francouzskému chemikovi H. Moissanovi r. 1893 tím, že v elektrické peci roztavil ocel a nasytil ji uhlíkem, pak ji zprudka na povrchu ochladil, čímž vnitřní, ještě tekutá hmota byla vydána velikému tlaku; tu pak uhlík, vyloučený z oceli vykrystaloval jako diamantky asi 1/2 mm velké.

Výroba umělých diamantů je poměrně levná. Umělé diamanty se používají pro řezné nástroje a brusivo. Výroba velkých syntetických diamantů poslední dobou potenciálně ohrožuje průmysl přírodních šperkařských diamantů. Konečný efekt obecné dostupnosti syntetických diamantů šperkařské kvality na cenu přírodních diamantů lze těžko předvídat. Přírodní a umělé (syntetické) diamanty lze rozlišit většinou spektroskopickými metodami v dobře vybavené laboratoři.

V roce 2009 byly objeveny další dvě teoreticky předpovězené modifikace uhlíku obdobné diamantu a lonsdaleitu (šesterečné modifikace diamantu). V meteoritu Haverö třídy ureilitů byly zjištěny mikrokrystaly (řádově 10 nm) romboedrické modifikace diamantu a tzv. polytypu 21R diamantu. Obě se vyznačují tvrdostí vyšší, než má diamant, což bylo prokázáno leštěním meteoritu pastou obsahující krystaly diamantu. [2]

O diamantu bylo napsáno mnoho článků, knih a publikací. Chcete-li vědět o diamantu více, doporučujeme publikaci od RNDr. Ivana Turnovce "Diamant a jeho oceňování"

Další informace o diamantu naleznete v ukázce z knihy z Atlasu drahých kamenů od Vladimíra Boušky a Jiřího Kouřimského

diamant hope

Zdroj:

Zpět na seznam minerálů

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek
opiště kód
antispam
     Více informací
Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace