Systematická mineralogie
Zařazováním, popisem a studiem jednotlivých minerálů se zabývá systematická mineralogie. První mineralogický systém založený na fyzikálních vlastnostech nerostů vytvořil v roce 1735 švédský přírodovědec a lékař Carl Linné, zakladatel systematické nomenklatury v botanice a zoologii.
V roce 1750 vznikl další mineralogický systém, který řadil minerály podle jejich chemických vlastností. Jeho autorem byl švédský mineralog a chemik Axel Fredrik Cronstedt, jeden ze zakladatelů mineralogie a objevitel niklu. V roce 1854 pak americký geolog James Dwight Dana navrhl chemický systém klasifikace minerálů, který zahrnoval 78 tříd.
Naše nabídka minerálů - nerostů.
Na foto: Velký vzorek soli z dolu Wieliczka v Polsku, velikost cca 35 cm
V roce 1941 německý mineralog Karl Hugo Strunz zveřejnil dosud jediný úplný princip třídění minerálů, a to na základě krystalové struktury a chemického složení (tzv. krystalochemický systém).
Strunzův mineralogický systém rozděluje nerosty do deseti tříd podle příbuznosti aniontů nebo aniontových skupin. Minerály se stejnou aniontovou skupinou mají podobné vlastnosti a vyskytují se ve stejných nebo podobných paragenezích.
Třídy se dále dělí na oddělení podle poměru hlavních prvků, přítomnosti cizích aniontů nebo podle krystalové struktury. Oddělení mohou být dále členěna na minerální řady nebo skupiny minerálů podle podobného složení.
Nejnižší jednotkou v tomto systému je minerální druh.
Na foto: Detail na řezu chryzokolu z Demokratické republiky Kongo
Strunzův systém klasifikace minerálů
- Prvky
- Sulfidy
- Halidy
- Oxidy a hydroxidy
- Karbonáty a nitráty
- Boráty
- Sulfáty
- Fosfáty
- Silikáty
- Organoidy
Pozn.: Zcela mimo Strunzův systém stojí tektity - podrobný přehled Strunzova i Danova mineralogického systému naleznete na Wikipedii zde.
Na foto: Řez anyolitem - rubínem v zoisitu z Tanzanie
Naše nabídka minerálů - nerostů.
##PRODUCT-WIDGETS-39238##