Impaktity

Impaktit je typ horniny, který vzniká při dopadu velkého meteoritu (impaktu), tedy při jeho srážce s povrchem planety. Tato událost generuje extrémně vysoké teploty a tlaky, které taví a deformují jak okolní horniny, tak samotné impaktní těleso, což vede ke vzniku impaktitu.

Vzorek nazelenalého suevitu vzniklý dopadem meteoritu v oblasti Rochechouart.

Na foto: Nazelenalý suevit z impaktního kráteru v Rochechouart, Francie. Autor: Martin Schmieder, Stuttgart (CC0 1.0 DEED)

Struktura a složení impaktitů

Impaktity mohou obsahovat roztavené a přeměněné materiály z původní horniny, někdy také zbytky samotného dopadnuvšího tělesa a rovněž nové minerály, které jsou pro impaktity charakteristické. Patří mezi ně například modifikace křemene — stišovit a coesit — které vznikají pouze za velmi vysokých tlaků.

Různorodé impaktity sesbírané v oblasti kráteru Monturaqui v Chile.

Na foto: Impaktity z impaktního kráteru Monturaqui. Museo del Meteorito, San Pedro de Atacama, Chile. Autor: Juan Manuel Fluxà (CC BY 2.0)

Mineralogické zvláštnosti impaktitů

Jedním z nejvýraznějších rysů impaktitů je přítomnost vysokotlakých minerálních fází, které se běžně v přírodních podmínkách na Zemi nevyskytují. Kromě již zmíněného stišovitu a coesitu se v některých případech vyskytuje i reidit, což je vysokotlaká forma zirkonu, vznikající pouze při extrémních nárazech. Impaktní podmínky rovněž umožňují vznik tzv. pseudotachylitů – sklovitých hornin vzniklých extrémně rychlým tavením a následným ochlazením, často v podobě žil v okolních horninách. Přítomnost těchto minerálů slouží jako důkaz o impaktním původu.

Vzhled a výskyt impaktitů

Impaktity mohou mít různou strukturu – od sklovitých až po brekciované, což znamená, že jsou složeny z úlomků různých hornin stmelených dohromady. Vyskytují se v impaktních kráterech nebo v jejich blízkosti. Podle vzdálenosti od místa dopadu rozlišujeme impaktity na proximální (např. impaktní tavené horniny, suevit, impaktní brekcie) a distální (např. tektity, mikrotektity), které pocházejí z větší vzdálenosti od místa dopadu.

Detailní pohled na sklovité tektity známé jako vltavíny, vzniklé impaktem.

Na foto: Vltavíny  - tektity jsou speciální druh impaktitů, které mají sklovitou strukturu. Níže libyjské sklo, které se považuje  za impaktit nalezený blízko kráteru.

Libyjské sklo se žlutavým zbarvením, považované za impaktit z oblasti poblíž kráteru.

 

Známé lokality výskytu impaktitů

Mezi nejznámější světové lokality s výskytem impaktitů patří například kráter Ries v Německu, kde se hojně vyskytuje hornina zvaná suevit – typická impaktní brekcie obsahující sklovité taveniny i vysokotlaké minerály. V Česku a na Slovensku je známý výskyt tektitů – konkrétně vltavínů – které pocházejí právě z impaktu v oblasti Ries a byly vyvrženy do velké vzdálenosti.

Další významnou lokalitou je kráter Chicxulub na poloostrově Yucatán v Mexiku, spojovaný s hromadným vymíráním na konci křídy; zde byly nalezeny impaktní brekcie, taveniny i zvýšené koncentrace iridia. Dalšími lokalitami jsou například Popigaj v Rusku (bohatý na diamanty vzniklé z grafitu při impaktu) nebo kráter Vredefort v Jižní Africe, největší známá impaktní struktura na Zemi.

Naše nabídka tektitů a meteoritů.

##PRODUCT-WIDGETS-39277##