Moldawec a vltavec jsou starší označení pro vltavín (moldavit). První zmínky o vltavínech pocházejí z roku 1774, kdy František Josef Kinský nalezl u Týna nad Vltavou nazelenalé členité útvary, které nazval chrysolithy (olivíny). O mnoho desetiletí později, roku 1836, odvodil správce sbírek Vlasteneckého muzea v Praze (nyní Národního muzea) F. X. M. Zippe pro tato skla název moldavit (z německého Moldau – Vltava).
Následovalo mnoho dohadů o tom, jak by se měly zvláštní skleněné útvary jmenovat. Název moldawec použil r. 1837 Jan Svatopluk Presl a vltavec v r. 1852 český geolog Jan Krejčí.
Jan Krejčí v II. svazku, Počátkové nerostopisu jakožto návod k ustanovování nerostů dle přírodních znaků, na straně 124. Citace: Vltavec, vodní chrysolith. Bouteillenstein. Nalézá se u Vltavského Týna, a podobá se zelenému, průhlednému obsidianu; vyskytuje se v kusech suchým švestkám podobných. Dle Glockera nalézt se tét v kuličkách 1/2 pal. dlouhých u Jordansmühle ve Slezku a u Jihlavy v Moravě v rule.
V roce 1891 se při příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze v tisku objevil nám známý název vltavín. Roku 1900 navrhl rakouský geolog F. E. Suess zařadit vltavíny a další přírodní skla pod souborný název tektity. Ve 20. století byly vltavíny zařazeny do skupiny tektitů, přičemž až ve 2. polovině 20. stol. byl definitivně prokázán způsob jejich vzniku.
Naše nabídka vltavínů.