Olivín, peridot

Olivín (peridot) je krásně olivově zelený minerál, který krystaluje v kosočtverečné soustavě. Chemicky se jedná o křemičitan hořečnatoželeznatý, (Mg,Fe){SiO₄} minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. 

Minerál je pojmenován podle své olivové barvy.

Olivínem označujeme všechny varianty mezi nerosty forsteritem (křemičitan hořečnatý) a fayalitem (křemičitan železnatý).

Z mineralogického pohledu je tedy olivín přechodovým nerostem, obsahuje  v různém poměru jak složku Fe, tak Mg. 

Barva olivínu

Poměr hořčíku a železa v olivínu ovlivňuje i jeho odstín, od hnědozelené přes žlutavě zelenou až po čistě zelenou.

Ačkoli olivín má poměrně úzkou barevnou škálu, jeho odstíny jsou natolik okouzlující, že si získaly srdce milovníků drahokamů po celém světě. Nejběžnější barvou olivínu je žlutavě zelená, která se často vyskytuje ve špercích a klenotních výrobcích.

Méně časté, ale o to vzácnější, jsou čistě zelené olivíny. Tyto drahokamy mají intenzivní a hlubokou barvu, která připomíná smaragdy. Jejich hodnota a atraktivita jsou obzvláště ceněny sběrateli a milovníky drahokamů.

Drahokamová odrůda olivínu se dříve nazývala chryzolit (z řeckých slov chrysos = zlato a lithos = kámen). V současné době se ale tento název téměř nepoužívá a je zastoupen označením "peridot".

Dvojlom u olivínu

Olivín má silný dvojlom, díky kterému můžeme poměrně bezpečně olivín rozeznat od obyčejného skla, nebo jiných podobně zbarvených drahých kamenů. Správným vybroušením kamene se snaží brusiči silný dvojlom olivínu potlačit, ale i tak nám k odlišení od skla i od jiných nerostů podobné barvy postačí lupa. Pohledem přes lupu skrz broušený kámen jeví hrany na druhé straně dvojitě. 

Olivín je častý horninový nerost některých tmavých vyvřelých hornin. V čedičích tvoří drobná zrna nebo velké shluky známé jako olivínové koule. Jsou to zrnité agregáty olivínu s menšími podíly pyroxenu a picotitu (složitý chromitý spinet). [1]

Ve velkých hloubkách zemského pláště mění olivín za vysokých tlaků krystalovou strukturu. Vznikají jeho vysokotlaké modifikace. Za hranicí 410 km pod povrchem se z něj stává wadsleyit a v oblasti 520-660 km pod povrchem ringwoodit.

Nejproduktivnější ložisko šperkových olivínů

V současnosti se olivín těží na několika místech po celém světě, přičemž nejproduktivnější ložisko šperkových kamenů (do 2 ct) se nachází v apačské rezervaci San Carlos v Arizoně (USA). Odhaduje se, že tato lokalita poskytuje 80 až 95 procent celosvětové zásoby olivínu.

Další významná naleziště olivínu se nacházejí v Myanmaru, Brazílii, Číně, Pákistánu a Afghánistánu. 

Na foto: Zrna olivínu z Arizony USA

Naleziště olivínu

Olivín známe jako poměrně levný kámen, což platí zejména u kamenů s hmotností pod 5 karátů (5ct). Olivínů nad 5ct jsou poměrně vzácné, jejich cena zároveň s hmotností velmi prudce stoupá. Zdrojem velkých olivínů (nad 10 ct) je v současnosti Myanmar (Barma), konkrétně naleziště Pyaung Gaung. Na tomto nalezišti se nacházejí krystaly olivínu ve zvětralých serpentinitech.

V roce 1994 bylo objeveno významné ložisko peridotu v Pákistánu, vysoko v západních Himalájích ve výšce přes 4500 metrů. Horníci mohou pracovat pouze v letních měsících kvůli sněhu, ale kvalita peridotu z této lokality patří k nejlepším na světě.

Zajímavostí je, že na dně Rudého moře, tam kde vytéká magma do mořské vody (v oblasti riftu), krystalizuje olivín ve špičkové šperkařské kvalitě.

V České republice nalezneme převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí, které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří. 

Největší kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen spolu s jinými kusy v roce 1910. Po vybroušení má 15,67 karátu. Dnes je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze.  

Na Slovensku olivín nalezneme v okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.

Z historie těžby

V dávné minulosti pocházely krásné olivíny z Egypta. Tyto drahokamy byly nazývány "topazios" podle ostrova Topazos v Rudém moři, kde byly intenzivně těženy v dobách starověku. Tento název používali starověcí Římané. Bohaté naleziště z té doby upadlo do zapomnění a během celého středověku bylo prakticky neznámé. Objevila se ale důstojná náhrada v českých chryzolitech (starší název pro drahokamové olivíny) z Kozákova u Turnova.

Naše drahokamové olivíny neměly dlouho konkurenci. Ze zprávy BOETIA de BOOTA (1609) se dovídáme, že již tehdy byl dobře znám, obdivován a milován příjemně žlutozelený kámen, chryzolit, vyhledávaný na Kozákově a jeho svazích. Tento výhodný stav trval až do roku 1900, kdy byl v ostrově Zebirgetu (St. Johns) při egyptském pobřeží v Rudém moři poznán zapomenutý a ztracený bájný ostrov Topazos. Toto bohaté naleziště brzy obnovilo svou starou slávu. Egyptské olivíny jsou velmi čisté, a co je hlavní, většinou mnohem větší než naše. [1]

Na foto: olivíny z Egypta, Přírodovědné muzeum Vídeň

Pallasity - meteorická železa s olivíny

Olivíny se vyskytují i v některých meteoritech. V roce 1749 dopadl na Sibiři meteorit, který místní Tataři uctívali jako božského posla. V roce 1772 jej objevil německý přírodovědec Petr Pallas a zjistil, že se jedná o meteorické železo obsahující velké olivíny. Tyto olivíny měly na povrchu malé krystalové plošky a některé byly vhodné k broušení. Později bylo podobných meteoritů nalezeno více a byly pojmenovány pallasity na počest Pallasova objevu.

Naše nabídka meteoritů.

Na foto: Olivíny v leštěném řezu meteoritu Fukang

Olivín ve šperkařství

Ve šperkařství je nejvíce ceněn olivín "trávově" zelený. Jedná se o olivín s převahou hořčíku a stopy chromu. Jeho zelená barva je krásná jak při denním, tak i umělém osvětlením.

Popularita olivínu roste a klesá v závislosti na módních trendech a oblibě zelených kamenů. Olivín je měkčí než křemen, a proto není vhodný pro šperky, které trpí otěrem. Přesto se olivín pyšní nádhernou žlutozelenou barvou a výrazným leskem, který je broušením ještě umocněn.

Zajímavostí je, že nejsou známé úpravy (běžné u jiných drahých kamenů, např. zahřívání, ozařování, voskování), které by olivínu vylepšovaly barvu nebo průhlednost.

Olivín je křehkým minerálem. Neměl být vystaven extrémním teplotním změnám nebo čištěn párou nebo v ultrazvukových čističkách.

Záměna s jinými kameny

V průběhu staletí se olivín stal předmětem mnoha omylů a záměn. Plinius měl pod jménem chrysolithos pravděpodobně na mysli především jiné zlaté kameny (např. žlutý topaz). Staří Římané ho nazývali "Topazos" podle místa jeho těžby, zatímco francouzští klenotníci později používali název "peridot". Dokonce i Kleopatřina slavná sbírka "smaragdů" mohla ve skutečnosti obsahovat olivíny.

Během středověku se záměna olivínu a smaragdu stala běžnou praxí. Dvousetkarátové "smaragdy" zdobící jednu ze svatyní v německé kolínské katedrále byly ve skutečnosti také olivíny. 

Peridot má bohatou historii sahající přes 4000 let, během níž byl často zaměňován s jinými zelenými drahokamy, jako jsou smaragdy, apatity nebo chromové turmalíny. A proto platí výstižné francouzské úsloví: "Máte-li dva olivíny, jeden z nich je určitě něco jiného".

Význam olivínu v esoterice

Olivín v esoterickém světě symbolizuje hojnost, prosperitu a osobní růst. Jeho zelená barva spojuje s přírodou a podporuje sebevědomí. Posiluje vztahy a údajně chrání před negativními energiemi. Věří se, že symbolizoval život a ochranu před zlem. Více informací v článku: Olivín - kámen spojení s přírodou

Chemické, fyzikální a optické vlastnosti olivínu

• Tvrdost má 6,5 až 7, hustotu 3,3 g/cm³.
• Křehký, štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}.
• Lom lasturnatý.
• Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá.
• Lesk skelný, mastný
• Průhlednost: průhledný, průsvitný
• Vryp bílý.
• Silný dvojlom.

Zdroj a citace:

• [1] Drahé kameny kolem nás - Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský (strana 92-94)
• [2] Krása nerostů - Karel Tuček  (strana 28)