UPOZORNĚNÍ Od úterý 21.10. do neděle 26. 10. 2025 z důvodu zahraniční cesty neodesíláme zásilky. Provozovna ve Žďáře nad Sázavou bude ve výše uvedeném termínu uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Aurichalcit

Aurichalcit je karbonát zinku a mědi se vzorcem (Zn,Cu)5(CO3)2(OH)6. Jméno pochází z řeckého orichalkos, tedy „horská měď“ či „bronz“, a bylo zavedeno roku 1839 německým mineralogem Theodorem Böttgerem. Minerál obvykle obsahuje více zinku než mědi; jejich poměr se může pohybovat zhruba mezi 2:1 až 5:4.

Aurichalcit krystalizuje v monoklinické soustavě. Tvoří jemné, jehlicovité nebo lištovité krystaly uspořádané do paprsčitých trsů, vláken a „peříčkovitých“ povlaků. Často vytváří i souvislé krusty nebo měkké povlaky na horninách. Krystaly bývají velmi drobné a křehké.

Světlemodrý minerál aurichalcit s kalcitem z Bisbee, USA.

Na foto: světlemodré krystaly aurichalcitu s bílým kalcitem na hornině, vzorek z lokality Bisbee v Arizoně, USA

Jde o sekundární minerál, který vzniká při zvětrávání rud mědi a zinku v jejich oxidovaných zónách. Aurichalcit často doprovází minerály jako rosasit, smithsonit, hemimorfit, hydrozincit, malachit a azurit. Tyto minerály dohromady tvoří nápadné modrozelené agregáty, charakteristické pro oxidační pásma měděno-zinkových ložisek.

Vzhled a identifikace

Nejčastější barvy aurichalcitu jsou bledě zelené, modrozelené až nebesky modré. Minerál je průhledný až průsvitný, s perleťovým až hedvábným leskem. Má světle modrý vryp. Štěpnost je dokonalá podle směrů {010} a {100}, lom je nerovný. Tvrdost dosahuje pouze 1–2 na Mohsově stupnici, a proto je aurichalcit velmi měkký a snadno se poškodí. Hustota činí přibližně 3,96 g/cm³.

Typová lokalita a výskyty

Typová lokalita aurichalcitu se nachází v lokalitě Loktevskoye, v oblasti Altaje v Rusku. Kvalitní vzorky byly nalezeny také v USA, Mexiku, Maroku, Namibii, Španělsku a dalších zemích.

Detail světlemodrých jehličkových krystalů aurichalcitu.

Na foto: detailní záběr na jemné světlemodré jehličkové krystaly aurichalcitu

Využití a význam pro sběratele

Vzhledem ke své měkkosti a křehkosti není aurichalcit vhodný pro šperkařské zpracování. Je však velmi ceněn mezi sběrateli pro svůj jemný jehlicovitý habitus, nádherně modrozelenou barvu a zajímavé povlaky. Nejlépe vynikne jako přírodní ukázka na matečné hornině.

Rozpoznání a záměny

Pro podobnou barvu může být zaměňován s minerály jako rosasit, smithsonit, hemimorfit nebo chryzokol. Rozlišení napoví světle modrý vryp, nízká tvrdost a charakteristický vláknitý, jehlicovitý vzhled.