Kouzelné vlastnosti drahých kamenů

Zajímavý článek o kouzelných kamenech jsem našel v knize Drahé kameny kolem nás. V úvodu je názor autora na léčivé kameny a pověry s nimi spojené, níže účinky historicky připisované drahým kamenů.

Podívejte se na současný seznam přisuzovaných účinků a vlastností drahých kamenů v sekci článků: Esoterické účinky kamenů

lecive-kameny

Ukázka z knihy Drahé kameny kolem nás - Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský : Zmínky o kouzelné moci kamenů nacházíme i ve starověkých spisech, zejména řeckých a římských filozofů a přírodovědců. O drahokamech podávají zprávy Hérodotos, Platón, slavný Aristoteles a jeho žák Theo-Frast. Římané zejména v císařské době používali drahokamy ve velké míře nejen jako šperky, nýbrž i k ozdobě šatu, rozmanitého nádobí i zbraní. Ve starověkých spisech se víra v léčivou moc drahokamů často spojuje s fantastickými zkazkami o jejich vzniku. U Plutarcha z Chaironei (50 až 120 n.l.), který podal souhrn tehdejšího vědění o nerostech, se setkáme s představou, že karbunkulus (dnes by pod tento pojem patřily rubíny, spinely i granáty) je žhnoucí oko odumřelého draka. První, kdo pozvedl hlas proti takovým povídačkám, byl na počátku našeho věku proslulý přírodovědec Gaius Plinius Secundus (23 až 79 n. L), známý jako Plinius Starší. Měl velké znalosti o nerostech a horninách. V obsáhlém díle o 37 knihách, Naturalis historia, napadá některé pověry o kamenech a rázně je vyvrací. O diamantu však praví, že je nepřekonatelný a nezničitelný. Kovadlinu, na kterou byl položen, a kladivo, jež na něj mohutným nárazem dopadlo, rozdrtí na drobné střepiny. Jen tehdy, byl-li diamant uložen v teplou ještě krev kozla, po šest neděl petrželí krmeného a vínem napájeného, změkne a ztrácí svojí nepřekonatelnost. I když mnohé popřel a na správnou míru přivedl, přece jen nestačil sám se oprostit ode všech bludů. Podobné bajky se udržovaly po celý středověk, ba mnohé se k nim ještě přidaly. A byly podporovány i hlavami učenými.

lecive-kouzelne-kamenyNa foto: ametystová drúza z Brazílie.

Mnohé středověké knihy pojednávají o léčebných účincích drahých kamenů. Stále se věří, že kameny mají za jistých okolností nadpřirozenou moc nad zdravím a životem člověka. Učený řezenský biskup Albertus Magnus (1193 až 1280) ve své knize De mineralibus et rebus metalicis libri V, zejména v druhém svazku O zázracích světa, popisuje léčivé účinky kamenů. Kniha sama je cenným souhrnem starých názorů na nerosty. Zároveň však pojednává o pověrách, což jen charakterizuje dobu a představy tehdejších lidí. Albertus Magnus uvádí účinky kamenů vskutku zázračné, až někdy zalitujeme, že tyto zázraky neplatí. Ani počátky věd na samém prahu novověku neodstranily pověry.

Rozvoj alchymie a astrologie ještě více prohluboval víru v kouzelnou moc kamenů. Hledal se „kámen mudrců" i „elixír života". Astrologie a alchymie s pověrami počítaly a na nich vlastně své metody i podvody stavěly. Ani osobní lékař Rudolfa II., vynikající znalec nerostů, Anselmus Boetius de Boot z Holandska (X 1634) se nezbavil pověr ve své knize Gemmarum et lapidum historia. Barevné nerosty se odlišují od běžných, převážně šedých kamenů, a proto se záhy staly nápadnými a byly jim přičítány zázračné vlastnosti (obr. 178). Bílé kameny bez rozdílu ochraňovaly prý oči a v Itálii se věřilo, že položeny na střechu ochrání dům proti úderu blesku. Červené kameny, zvané také kameny krve, se používaly k zastavení krvácení a k léčení ran. Hlavně se uplatňoval krevel. Černé kameny se prý znamenitě osvědčovaly proti melancholii a v Indii se dokonce nosily jako amulety proti uhranutí. Zelené kameny prý pomáhaly k dosažení plodnosti a ke zvýšení úrody. Indiáni na řece Orinoko v Jižní Americe' nosí dodnes na krku zavěšené kousky amazonitu na ochranu proti kouzlům a zlým silám. Na Jávě se věří, že fialové kameny chrání děti proti křečím a způsobují, že děti milují své rodiče. Všechny žluté kameny prý pomáhají chránit proti žloutence a žlučníkovým chorobám vůbec. Podle všech možných i nemožných pranostik byly jednotlivým kamenům přičítány tyto kouzelné vlastnosti:

achát - prý prodlužuje majiteli život, je talismanem umělců, získává přízeň lidí, zahání žízeň, vede k dosažení úspěchů. Acháty činí muže pro ženy přitažlivými. Asi je achát na všechno. Usnadňoval prý i porody. Mechový achát zaručoval dobrou úrodu na polích. Chránil proti zlodějům, uhranutí apod. Nelze se proto divit jeho značné oblibě od starověku po dnes. Babylóňané jej přisoudili jako šťastný měsíční kámen zrozencům ve znamení Býka, středověká astrologie Býku, Blížencům a Kozorohu

akvamarín - chrání podle pověr před nepřáteli a je oblíbeným kamenem námořníků. Přináší pevná přátelství, vede k přemýšlivosti a pomáhá k výřečnosti. V Byzantské říši jej astrologové přiřkli zrozencům ve znamení Ryb, ve středověku náležel znamení Vah

alexandrit - je symbolem života a jeho šťastných proměn. Byl přisouzen lidem zrozeným ve znamení Blíženců

ametyst - pochází z řeckého slova amethystos = neopojivý; chrání prý před opilstvím a otrávením. Středověk byl přesvědčen o jeho příznivém působení na rozum, obchod a podnikání vůbec, odvahu, velkorysost, zdraví, věrnost apod. Ještě dnes lidé věří, že jim může přinášet štěstí a zabránit výbuchům jejich hněvu. Astrologové jej přisoudili znamení Skopce (Babylóňané) nebo Kozoroha (Řekové)

beryl - odedávna byl používán jako amulet léčivý i ochranný. Starověk věřil, že beryl poskytuje zdraví, veselost, bohatství a štěstí. Pohanští kněží se jím zdobili, když chtěli věštit. Ve středověku byl nepostradatelnou pomůckou alchymistů. Přisuzovalo se mu také, že léčí játra, oči i žloutenku. Astrologové jej přisoudili zrozeným ve znamení Blíženců (podle Babylóňanů) a Lva (podle Reků);

diamant - podle Lapidáře „... kdo jej nosí, nebojí se nepřátel, ani zvířat lítých ani milného bojování". Ve starověku byli přesvědčeni, že překonává těžkosti, chrání před jedy a léčí otravy. Činí majitele bohatým. Také Plinius Staří věřil, že diamant všechno přemáhá. Ve středověku byl diamant kamenem proti všem nemocem a zraněním, prostě něco univerzálního. Podle horoskopů patři ke znamení Vah (Ba-bylóňané), či Raka (Řekové) nebo Skopce (Byzantinci).

Konec ukázky z knihy.

Celý text naleznete v knize: Drahé kameny kolem nás (Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský).