Topaz, topas

Topaz (může se psát i topas) je jedním z nejznámějších a nejstarších drahých kamenů. Byl pojmenován podle ostrova Topazos v Rudém moři; jiní soudí, že jméno pochází ze sanskrtského slova tapas = oheň. Bývá čirý, bílý, žlutý, růžový, modrý, šedý, oranžový i jinak zbarvený. Topaz je jako průhledný kámen téměř vždy zpracováván ve tvaru fasetového brusu a používá se k výrobě šperků. Nejčastěji se brousí do oválného nebo hruškovitého tvaru, velmi oblíbený je také smaragdový brus.

Na foto: topazy z Brazílie, největší brus 116 ct

Zejména jeho čirost, poměrně značná velikost surových kamenů bez trhlin a jeho příjemné barevné tóny jsou hlavními příčinami, proč je topas tak všeobecně oblíben. Ani dnes nenajdeme klenotnice, která by se nemohla pochlubiti množstvím velkých, různě zbarvených a dokonale zpracovaných topasů z rozličných nalezišť. Příroda obdařila topas krásným tvarem v podobě nezřídka dokonale omezených sloupcovitých krystalů, jejichž hlava bývá ozdobena množstvím menších i větších ploch krystalových; zatím co plochy hranolové vynikají jemným svislým rýhováním a skelným leskem. [1]

Na foto: Tolik oblíbené modré topazy - sytě modrá barva je dosažena úpravami (ozařování a výpal)

Topaz tvoří dokonale omezené krystaly a jejich drúzy. Je známo až 150 jeho krystalových tvarů. Některé jsou zobrazeny na obrázku níže. Na sloupcovitých krystalech můžeme pozorovat jemné trhliny jdoucí napříč krystalem. Topaz je po těchto trhlinkách dokonale štěpný, což znesnadňuje jeho broušení. Na druhou stranu dokonalá štěpnost topazu usnadňuje jeho dělení před jeho finálním zpracováním. V každém případě je topaz citlivý na úder a i náhlé změny teplot mohou způsobit úlom kamene.

Na foto: Ukázka některých tvarů krystalů topazu.

Většina přírodních topazů je čirých, nebo medově žlutých. Čiré Brazilské topazy jsou nazývány "pingos d'agoa" tedy kapky vody. Odrůda pyknit bývá neprůhledná, obvykle nažloutlá, nazelenalá či růžová. K drahokamovému zpracování tak nepřichází v úvahu.

Topazy barevné

• bezbarvý a čirý (Japonsko, Mexiko, Ilmenské hory, valounky brasilské »pingos d'agoa«)
• nažloutlý až žlutý (Slavkov, Schneckenstein)
• medově žlutý (Brazílie)
• modrý (Ural)
• narůžovělý, krásně růžový až fialový (Brazílie)

Na foto.: barevné topazy, Minas Gerais, Brazílie

Zbarvení topazu jsou způsobena příměsemi některých kovů; žlutá barva je například podmíněna chromem, modrá železem a růžová až fialová vanadiem. Barvy jsou většinou zcela jemné, jen zřídka syté. Sytě zbarvené topasy na přímém světle slunečním dosti rychle vyblednou, neboť teplo působí na změnu barev topazů.

Na foto: Topaz z Pákistánu

Již v roce 1750 shledal pařížský klenotník Dumelle, že žluté brazilské topasy změní vypálením svou barvu v růžově červenou. Této pro obchod vítané vlastnosti bylo ovšem hned využito a většina dnešních velmi ceněných růžových topasů je tohoto původu. [1]

Nejčastěji těžený bezbarvý topaz se pomocí úprav (ozařování a následný výpal) mění v modrý. Takto vznikají různé odstíny topazu známé jako Sky Blue, Swiss Blue a London Blue. Třením nebo zahřátím se stávají krystaly elektrickými a u mnohých je také možno pozorovat pyroelektrické jevy. Pleochroismus (změna barvy podle úhlu, ze kterého kámen pozorujeme) se u topazu vyskytuje zřídka.

Odrůdy topazu:

• pyknit – žlutý, paralelní nebo radiálně stébelnaté agregáty krystalů
• zlatý topaz – průhledné krystaly vínově žluté barvy
• brazilský rubín – průhledný, narůžovělé barvy, naleziště na řece Rio Belmonte, Brazílie
• modrý topaz – průhledný, naleziště Murzinka na Uralu a Sibiř

Na foto.: modrý topas, Ural, Rusko

Vlastnosti topazu

• Tvrdost: 8
• Hustota: 3,5 g/cm³ (čirý broušený topaz se nerozezná hustotou od diamantu)
• Barva: bezbarvá, žlutá, modrá, růžová, fialová
• Krystalická soustava: kosočtverečná
• Vryp: bílý
• Lom: lasturnatý až nerovný
• Lesk: skelný
• Štěpnost: velmi dokonalá podle (001)
• Popsal: de Boodt v roce 1636

Topaz El-Dorado

Na foto: Topaz El-Dorado

Topaz El-Dorado je považován za největší opracovaný drahokam na světě. Nalezen byl v oblasti Minas Gerais v Brazílii. Surový kámen vážil 37 kg a po vybroušení (smaragdový tvar) vznikl kámen o hmotnosti 6,2 kg (31 000 ct). Své jméno dostal po legendárním městě zlata Eldoráda.

American Golden

Na foto: American Golden zdroj obrázku a další info zde (v angličtině)

Žlutý topaz American Golden byl stejně jako El-Dorado nalezen v Brazílii. Váží 4,6 kg ( 23 000 ct). Surový kámen vážil 11,8 kg a jeho opracování do finální podoby trvalo přes dva roky.

Naleziště topazu

Topaz je výrazným nerostem žul, v jejichž dutinách vykrystaloval za přispění sopečných plynů jako velmi čistý křemičitan hliníku s podílem fluoru. Při rozvětrání těchto matečných hornin se topasy dostávají do náplavů, kde byly jejich valounky člověkem také poprvé nalezeny, nejspíše při rýžováni zlata. Nejbohatší evropská naleziště topasů jsou na Urale, zejména v okolí Sverdlovsku (Murzinka s krystaly barvy sině modré). Na Sibiři jsou topasem velmi bohaté náplavy v poříčí řeky Urulgy a v okolí Nerčinsku s kusy až 15 kg těžkými. Odtud pocházejí i velké nahnědlé krystaly se zajímavými povrchovými nerovnostmi, které vznikly pozvolným rozpouštěním některých krystalů. Nejbohatší náplavy s topasy dnes těženými jsou na Ceyloně, avšak zemí nejkrásnějších a největších topasů je Brazílie. Je to opět drahokamy bohatý stát Minas Gerais, zejména okolí jeho hlavního města Ouro Preto, kde jsou topasy nacházeny již od roku 1760. Vynikají krásnou žlutou, hnědou až červenofialovou barvou, a některé z nich dosahují velikosti lidské hlavy. Takové kusy se však jen málokdy hodí ke zpracování, neboť mívají mnoho trhlin a bývají silně znečištěny různými příměsemi. V Čechách byl topas nacházen jen vzácněji v drobných nažloutlých, zpravidla nízkých sloupcích, obyčejně dobře omezených, hlavně na známých, nalezištích cínovce a wolframitu u Horního Slavkova v Krušnohoří. Hojnější byly podobně zbarvené krystaly na sousedních cínovcových ložiskách v Sasku, zejména u Schneckensteinu a Altenbergu. Některé z nich byly broušeny jako ozdobné kameny. [1]

Naše nabídka broušených šperkových kamenů.

Drobné krystaly se v malých množstvích vyskytují v některých světlých vyvřelinách. Jako horninotvorný minerál je topaz součástí autometamorfovaných cínonosných žul (greisenů), v ČR například na Krupce, na Cínovci a v Horním Slavkově; je také součástí křemenných žil v okolí těchto cínonosných žul. Sběratelsky velmi atraktivní ukázky pocházejí zejména z dutin žul, ryolitů a pegmatitů. Největší krystaly topazu, až 1 m dlouhé, byly nalezeny v pegmatitech na několika nalezištích v brazilském státě Minas Gerais; až 40 cm velké růžové a hnědé krystaly pocházejí z Ukrajiny. Topaz je odolný, takže se hromadí v náplavech. Pěkné až 3 cm velké žluté krystaly se vyskytují na lokalitě Schneckenstein sz. od Klingenthalu v Německu blízko německo-české hranice (ssz. od Kraslic v Krušných horách). Pěkné ukázky topazu pocházejí z cínového ložiska Horní Slavkov jjz. od Karlových Varů, pěkné krystaly obvyklé velikosti do 0,5 cm i větší lze nalézt na výchozu křemenného pně nad štolou Prokop v Horní Krupce s. od Teplic.[2]

Na foto.: drúza krystalů topazu z Ruska

Zdroje a použitá literatura:

[1] Krása nerostů - Karel Tuček
[2] Velebil - topaz 
Drahokamy - Boh. Ježek
Drahé kameny kolem nás - Vladimír Bouška, Jiří Kouřimský
Mindat.org - topaz