Definice minerálu (nerostu)

Co považujeme za minerál (nerost) a jaké jsou výjimky? V článku naleznete také historii vzniku systému pro klasifikaci.

Minerál čili nerost je prvek nebo sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická (s řadou výjimek*) a která vznikla jako produkt přírodních anorganických pochodů (geologické procesy). Minerály bez krystalické struktury nazýváme amorfní. Minerály, které mají obdobnou strukturu, ale odlišné chemické složení se označují jako izotypní a minerály se stejným složením, ale jinou strukturou se označují jako polymorfní modifikace.

* ryzí rtuť je kapalná a přesto se řadí mezi minerály, jantar je organického původu, opál je amorfní a meteority pocházejí z jiných kosmických těles atd.

Minerál (nerost) mimemit

V současnosti (2018) je známo asi 5400 minerálů. Počet však není konečný, protože každým rokem bývá objeveno a popsáno kolem padesáti dalších (nových) minerálů. Aktuální počet  naleznete na stránce mindat.org. Z těchto 5400 minerálů je "běžně se vyskytujících" kolem 300 druhů a pro tvorbu hornin je významných dokonce jen několik desítek.

Co se nepovažuje za minerál (nerost)?

  • voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
  • ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
  • antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
  • látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
  • biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
  • směsi minerálů
  • horniny - ty jsou obvykle mechanickou směsí různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu) [1]

Led - sněhová vločka

Systematická mineralogie

Zařazením, popisem a studiem jednotlivých minerálů se zabývá systematická mineralogie. První mineralogický systém založený na fyzikálních vlastnostech nerostů vytvořil v roce 1735 švédský přírodovědec a lékař, zakladatel botanické a zoologické systematické nomenklatury - Carl Linné. V roce 1750 vznikl další mineralogický systém, který minerály řadil podle chemických vlastností. Autorem byl Axel Fredrik Cronstedt (švédský mineralog a chemik, jeden ze zakladatelů mineralogie a také objevitel niklu). V roce 1854 přišel americký geolog James Dwight Dana s chemickým systémem klasifikace minerálů (zařazení 78 tříd).

V roce 1941 německý mineralog Karl Hugo Strunz zveřejnil dodnes jediný úplný princip třídění minerálů a to na základě krystalové struktury a chemického složení (tzv. systém krystalochemický). Strunzův mineralogický systém dělí nerosty do 10 tříd podle příbuznosti aniontů nebo aniontových skupin. Minerály se stejnou aniontovou skupinou mají podobné vlastnosti a vyskytují se ve stejných nebo podobných paragenezích. Třídy se dělí na oddělení podle poměru hlavních prvků, přítomnosti cizích aniontů nebo podle krystalové struktury. Oddělení mohou být rozdělena na minerální řady nebo skupiny minerálů podle podobného složení.Nejnižším stupněm dělení je minerální druh.

Strunzův systém klasifikace minerálů

  1. Prvky
  2. Sulfidy
  3. Halidy
  4. Oxidy a hydroxidy
  5. Karbonáty a nitráty
  6. Boráty
  7. Sulfáty
  8. Fosfáty
  9. Silikáty
  10. Organoidy

Pozn.: zcela mimo Strunzův systém stojí tektity - podrobný přehled Strunzova i Danova mineralogického systému naleznete zde.

Syntetická výroba minerálů

Krystalické látky o přesně známém chemickém složení (které většinou odpovídá nějakému minerálu) se v dnešní době běžně vyrábí synteticky a to za různými účely. Příkladem je kalibrace analytických přístrojů, při které je cenná ta vlastnost syntetického materiálu, že je přesně známého složení a struktury a tedy se dají jeho fyzikální vlastnosti předpovědět pomocí matematického modelování. Jinou aplikací umělé krystalické látky je použití např. diamantu na brusných nebo řezných nástrojích. Přestože syntetické látky nemohou být podle výše uvedené definice minerálem (ten je přírodní), běžně se používají spojení jako syntetický křemen nebo syntetický diamant. [2]

Syntetický minerál - diamant

Zdroj:

[1] Wikipedia - minerál (nerost) 
[2] Wikipedia - Syntetická výroba minerálů 

Zpět do slovníku pojmů

Aktuální článek: Definice minerálu (nerostu)

Starší články v kategorii

Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace