Minerál (nerost) definice

Minerál, čili nerost, je prvek nebo sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická (s několika výjimkami*) a vzniká jako produkt přírodních anorganických procesů (geologických pochodů).

* ryzí rtuť je kapalná a přesto se řadí mezi minerály, jantar je organického původu, opál je amorfní a meteority pocházejí z jiných kosmických těles atd.

Minerály bez krystalické struktury označujeme jako amorfní. Minerály s podobnou strukturou, ale odlišným chemickým složením nazýváme izotypní, zatímco minerály se stejným chemickým složením, ale odlišnou strukturou označujeme jako polymorfní modifikace.

Naše nabídka minerálů - nerostů.

V současnosti (k roku 2025) je známo přibližně 6100 minerálů. Tento počet však není konečný, protože každoročně dochází k objevům nových minerálních druhů – odborníci každým rokem popíší přibližně padesát nových minerálů. Aktuální počet naleznete na stránce mindat.org. Z těchto tisíců známých minerálů je však přirozeně se vyskytujících ve větším množství pouze kolem 300 druhů. Skutečně významných pro vznik a stavbu většiny hornin je pak jen několik desítek minerálů.

Co se nepovažuje za minerál (nerost)?

• voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
• ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
• antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
• látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
• biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
• směsi minerálů
• horniny - ty jsou obvykle mechanickou směsí různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

Syntetická výroba minerálů

Podle výše zmíněné definice minerálu nelze za minerál považovat látku vytvořenou uměle – minerály totiž vznikají výhradně přírodními procesy.

Přesto se dnes krystalické látky s přesně definovaným chemickým složením, často odpovídajícím přirozeně se vyskytujícím minerálům, vyrábějí synteticky pro různé účely. Typickým příkladem je jejich použití při kalibraci analytických přístrojů. Zde je klíčovou výhodou umělých materiálů právě jejich známé složení a struktura, díky nimž je možné přesně předvídat jejich fyzikální vlastnosti pomocí matematických modelů. Kromě vědeckého a technického využití hrají syntetické krystaly významnou roli i v průmyslu — například syntetické diamanty se běžně používají při výrobě řezných a brusných nástrojů kvůli své extrémní tvrdosti.

Ačkoli tedy umělé látky nesplňují přísná kritéria pro zařazení mezi minerály, protože chybí jejich přírodní původ, v praxi se často používá označení jako syntetický křemen nebo syntetický diamant.

Naše nabídka minerálů - nerostů.