Cinabarit

Cinabarit (rumělka) je minerál chemického složení HgS – sulfid rtuti. Je to nejdůležitější rudní minerál rtuti a současně jediná významná přirozená forma této kovové suroviny. V čistém stavu obsahuje přibližně 86,2 % Hg a 13,8 % S.

Na foto: minerál cinabarit (rumělka) z dolu Almadén, Castilla-La Mancha, Španělsko

Barva cinabaritu je jasně červená až cihlově červená, vryp červený. Lesk bývá adamantinový až matný, tvrdost 2,0–2,5 dle Mohse. Cinabarit je těžký – měrná hmotnost se pohybuje okolo 8,18 g/cm³. Na světle může cinabarit foto-oxidovat; na povrchu vznikají jemné kapičky kovové rtuti, které dávají minerálu stříbřitý lesk. Tento jev je omezený na povrch a nemění vnitřní barvu minerálu.

Cinabarit vzniká především v nízkoteplotních hydrotermálních žilách, často v blízkosti vulkanických oblastí nebo teplých pramenů. Běžně se vyskytuje spolu s ryzí rtutí, antimonitem, realgarem, pyritem, markazitem, dále s křemenem, kalcitem, dolomitem, barytem, chalcedonem či opálem.

Na foto: krystaly cinabaritu z provincie Hunan v Číně

Významné lokality

Nejproslulejší a historicky nejvýznamnější ložiska leží v Almadénu (Španělsko) a Idriji (Slovinsko) – obě lokality jsou dnes součástí světového dědictví UNESCO. Další známé výskyty jsou v Huancavelice (Peru), Mt. Amiata (Itálie), New Almaden a New Idria (Kalifornie, USA) i v Číně.

Využití a kulturní význam

Cinabarit je hlavní rudou rtuti, která se dříve používala v chemickém průmyslu a při amalgamaci drahých kovů. Od starověku sloužil také jako zdroj sytě červeného pigmentu rumělky (vermilionu), oblíbeného v malířství i lakové technice. Kvůli toxicitě rtuti je dnes jeho praktické využití silně omezené.

Na foto: červený minerál cinabarit (rumělka) z Rumunska vystavený v Národním muzeu v Praze

Bezpečnost a zacházení

Sulfid rtuti (HgS) je málo rozpustný a jeho toxicita je nižší než u jiných sloučenin rtuti, přesto vyžaduje opatrnost. Nebezpečné je vdechování prachu a především zahřívání minerálu, při kterém se mohou uvolňovat páry rtuti. Při manipulaci s cinabaritem je vhodné používat rukavice, vyhnout se broušení a po práci si vždy důkladně umýt ruce.

Etymologie

Původ názvu není zcela jednoznačný. Starověký řecký termín „kinnábari“ (Theofrastos, 4. st. př. n. l.) označoval červený prášek či „dračí krev“; jiné zdroje spojují název s perským nebo indickým původem. Současný tvar cinnabar / cinabarit vychází z latinského cinnabaris.