Geoda a drúza

Geologické pojmy geoda a drúza jsou často zaměňovány, přestože označují dva odlišné, i když příbuzné jevy. Oba se týkají krystalů, které vznikají uvnitř hornin, ale liší se svou podobou a způsobem vzniku.

Geoda

Geoda je dutina uvnitř horniny, jejíž stěny bývají zpravidla pokryty menšími či většími krystaly minerálů směřujícími do jejího středu. Zvenčí působí geoda jako nevzhledná „hrouda“, uvnitř se však často skrývá skutečný „poklad“ v podobě nádherných krystalů a drúz.

Geoda a drúza

Geody mají velmi pevnou vnější stěnu, nejčastěji tvořenou křemenem a chalcedonem.  Tato stěna je odolnější vůči povětrnostním vlivům než okolní hornina (čedič, vápenec, dolomit, břidlice apod.). Mateční hornina časem podléhá erozi, zatímco geody zůstávají neporušené. Některé typy geod se těží přímo z mateční horniny, což je však poměrně nákladná metoda a často dochází k poškození samotných geod. Typickým takovým příkladem je těžba ametystových geod.

Geoda ametystu v původní hornině s výraznými fialovými krystaly uvnitř.

Ametystová geoda v mateční hornině. Autor: MoRDi CuaC CC BY-SA 2.0

Vznik a druhy geod

Geody nevznikají „všude“, a protože se často vyskytují ve velkém množství na jednom místě, musí zde panovat vhodné geochemické podmínky. Nejčastěji vznikají ve vrstvených sopečných ložiscích, jako jsou bazalty a tufy, nebo v uhličitanových usazeninách, například vápencích a dolomitech. Podle původu rozlišujeme geody na vulkanické a sedimentární. (Pozn.: Geody vznikají i v mnoha jiných prostředích, jejich výskyt je však pro účely tohoto článku zanedbatelný.)

Vulkanické geody

V horké lávě může být obsaženo až 12 % vulkanických plynů. Tyto plyny svým rozpínáním vytvářejí v lávě plynové bubliny. Některé z nich se však nedostanou až na povrch, a jak láva rychle tuhne, plyny vytěkají a zanechávají po sobě kulovité dutiny. Tyto dutiny se mohou díky hydrotermální nebo podzemní vodě postupně (částečně či zcela) vyplnit achátem, opálem, křemenem nebo jinými minerály a vznikají tak geody.

Vulkanické geody mohou dosahovat velikosti i několika metrů. Typickým příkladem jsou „trubkovité“ geody s ametysty, které vznikají v dutině (tunelu) po odtékající horké lávě. Dutina se následně vyplní ametystem, čímž vznikají typické ametystové geody známé z mineralogických výstav a obchodů s drahými kameny. Tyto geody se rozřezávají a doplňují těžkou betonovou základnou, aby mohly samostatně stát. Následně se stávají exkluzivním a velmi žádaným doplňkem interiérů.

Ametystové a citrínové geody s bohatou krystalizací a výrazným barevným kontrastem.

Na foto: Ametystové a citrínové geody. 

Sedimentární geody

Sedimentární geody se obvykle vyskytují ve vápencích, dolomitech a vápenatých břidlicích. V těchto usazeninách může jako základ budoucí geody posloužit jakýkoli volný prostor – například dutina po větvích, kořenech stromů či jiném organickém materiálu, který se snadno rozkládá. Takto vzniklá dutina může být následně vyplněna křemičitými, opálovými, achátovými či jinými minerály.

Sedimentární geody jsou obecně menší než geody vulkanické. Typickým příkladem jsou poměrně známé křišťálové geody z Maroka.

Velká sedimentární geoda z Maroka vyplněná čirým křišťálem, váha 10 kg.

Křišťálová sedimentární geoda z Maroka o hmotnosti 10 kg.

Naše nabídka křišťálu včetně sedimentárních geod z Maroka.

Ať už jde o vulkanické či sedimentární geody, poptávka po nich je stále vysoká. Některé země, jako Brazílie, Uruguay, Mexiko, Maroko a další, si vybudovaly celá průmyslová odvětví zaměřená na těžbu a následné zpracování geod. Výrobky produkují ve velkém množství a exportují je do celého světa.

Velká poptávka však láká i podvodníky, kteří se snaží na tomto zájmu vydělat výrobou falešných geod. Typickým příkladem jsou i v ČR prodávané galenitové geody z Maroka– jedná se o uměle vyrobené geody s vrstvou jemných krystalů galenitu nalepených na keramickém základu.

Falešná galenitová geoda z Maroka s imitací přirozené krystalické struktury.

Na foto: falešná geoda galenitu, vyrobená v Maroku. Autor: Guy Courtois CC BY-SA 3.0

Drúza

Drúza je skupina krystalů nerostů narostlých na společné podložce (matrix), často také soubor krystalů nepravidelně srostlých ve větší celek. Široké veřejnosti jsou pravděpodobně nejznámější ametystové drúzy. Ty vznikají na okrajích plynových bublin, které zůstaly zachovány v chladnoucích horninách a na jejichž stěnách vykrystalizoval ametyst. Pokud zůstane zachována celá dutina s krystaly, označuje se jako geoda.

Drúza ametystu z Uruguaye o velikosti 7,5×5,5×4 cm a hmotnosti 217 g s lesklými krystaly.

Na foto: drúza krystalů ametystu z Urugaye o rozměrech 7,5 x 5,5 x 4,0 cm a hmotnosti 217 g

Drúza nebo drůza?

Správně česky se píše drúza s „ú“. Mnoho webů však používá tvar drůza — a ani my jsme nebyli výjimkou. Většina lidí totiž zadává do internetového vyhledávače dotaz na drůzy, nikoli na drúzy. Z pohledu SEO (dohledatelnosti na internetu) proto bylo výhodnější používat i nespisovnou variantu drůza. Google dnes obě varianty zpracovává stejně a nerozlišuje mezi nimi. A proto už píšeme správný tvar — drúzy s „ú“.

Agregát

Velké množství krystalů téhož minerálu soustředěné na jednom místě vytváří tzv. krystalický agregát. Jedná se o shluk vzájemně srostlých krystalů, které mohou mít různou velikost i tvar, avšak složením patří ke stejnému nerostu. Tyto agregáty vznikají během krystalizačních procesů, například při chladnutí magmatu nebo srážení minerálů z roztoků. Podle vzhledu rozlišujeme různé typy agregátů – např. zrnité, vláknité, paprsčité nebo lupenité. Agregáty hrají důležitou roli při určování minerálů.

Drúza záhnědy ze Švýcarska s lesklými hnědými krystaly tvořícími kompaktní agregát.

Drúza, agregát krystalů záhnědy ze Švýcarska

Drúza, geoda a pecka

Krystaly, které alespoň částečně vyrůstají do volného prostoru, například do dutin, puklin či jiných otvorů v hornině, označujeme jako krystaly narostlé. Pokud se takových krystalů vyskytuje více pohromadě, tvoří soubor, kterému říkáme drúza. Drúzy bývají často vizuálně velmi atraktivní.

Zvláštním typem drúzy je geoda, která vzniká tehdy, když krystaly narostlé na stěnách dutiny směřují svými hroty dovnitř, tedy do středu dutiny. Geody mají často kulovitý nebo oválný tvar a bývají uvnitř duté. Naproti tomu, pokud je dutina zcela vyplněna minerálními hmotami, vzniká tzv. pecka. Typickým příkladem jsou achátové pecky, které se nacházejí zejména v sopečných horninách a často vykazují výrazné barevné zonování.

Tři typy minerálních útvarů: drúza, geoda a pecka zobrazené vedle sebe pro srovnání.

Na obr.: Tři typy minerálních útvarů: a) drúza, b) geoda a c) pecka zobrazené vedle sebe pro srovnání

Ukázky drobných geod s peříčkovými acháty a výraznou strukturou v řezu.

Pěknými ukázkami malých geod jsou peříčkové acháty.

Fialová ametystová drúza z Brazílie s krystaly různých velikostí a lesklým povrchem.

Ametystová drúza z Brazílie

Stojící tmavé ametystové drúzy z Uruguaye s fialovými krystaly.

Ametystové drúzy z Uruguaye.