Minerál olivín - peridot

Olivín (peridot) je krásně olivově zelený minerál, který krystaluje v kosočtverečné soustavě. Chemicky se jedná o křemičitan hořečnatoželeznatý, (Mg,Fe){SiO4} minerál s proměnlivým podílem hořčíku a železa v závislosti na podmínkách při jeho vzniku. Drahokamová odrůda olivínu se nazývá chryzolit.

Broušené trávově zelené olivíny

Olivínem označujeme všechny varianty mezi nerosty forsteritem (křemičitan hořečnatý) a fayalitem (křemičitan železnatý). Z mineralogického pohledu je tedy olivín přechodovým nerostem, obsahuje tak v různém poměru jak složku Fe, tak Mg.

Chemické, fyzikální a optické vlastnosti olivínu

Minerál je pojmenován podle své olivové barvy, drahokamový chryzolit má jméno z řeckých slov chrysos = zlato a lithos = kámen. Tvrdost má 6,5 až 7, hustotu 3,3 g/cm³ a jeho indexy lomu jsou a = 1,662,13 = 1,680 a y = 1,699. [1]

  • Další fyzikální vlastnosti neuvedené výše: křehký, hustota forsteritu je 3,27 g/cm³ a fayalitu 4,2 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {001}, nedokonalá podle {010}. Lom lasturnatý.
  • Optické vlastnosti: Barva: nejčastěji žlutozelená, olivová, dále žlutá, hnědá. Lesk skelný, mastný, průhlednost: průhledný, průsvitný, vryp bílý.

Olivín má silný dvojlom, díky kterému můžeme poměrně bezpečně olivín rozeznat od obyčejného skla, nebo jiných podobně zbarvených drahých kamenů. Správným vybroušením kamene se snaží brusiči silný dvojlom olivínu potlačit, ale i tak nám k odlišení od skla i od jiných nerostů podobné barvy postačí lupa.Pohledem přes lupu skrz broušený kámen jeví hrany na druhé straně dvojitě. 

  • Chemické vlastnosti: Složení: Mg 25,37 %, Fe 14,57 %, Si 18,32 %, O 41,74 % (při Mg:Fe = 4:1). Rozpustný v HNO3. Mg-členové se rozpouštějí i v ostatních kyselinách a před dmuchavkou se netaví. Fe-členové se taví v magnetickou kuličku.

Krystalové plochy olivínu

Olivín je častý horninový nerost některých tmavých vyvřelých hornin. V čedičích tvoří drobná zrna nebo velké shluky známé jako olivínové koule. Jsou to zrnité agregáty olivínu s menšími podíly pyroxenu a picotitu (složitý chromitý spinet). [1]

Ve velkých hloubkách zemského pláště mění olivín za vysokých tlaků krystalovou strukturu. Vznikají jeho vysokotlaké modifikace. Za hranicí 410 km pod povrchem se z něj stává wadsleyit a v oblasti 520-660 km pod povrchem ringwoodit.

Z historie těžby a užití olivínu

Již v dávných dobách přicházely krásné olivíny z Egypta. Podle ostrova Topazos v Rudém moři, kde se ve starověku vydatně těžil, se mu říkalo topazios. Takové označení užívali staří Římané. Vydatné starověké naleziště zapadlo však v zapomnění a prakticky po celý středověk se o něm nevědělo. Objevila se ale důstojná náhrada v českých chryzolitech z Kozákova u Turnova. Naše drahokamové olivíny neměly dlouho konkurenci. Ze zprávy BOETIA de BOOTA (1609) se dovídáme, že již tehdy byl dobře znám, obdivován a milován příjemně žlutozelený kámen, chryzolit, vyhledávaný na Kozákově a jeho svazích. Tento výhodný stav trval až do roku 1900, kdy byl v ostrově Zebirgetu (St. Johns) při egyptském pobřeží v Rudém moři poznán zapomenutý a ztracený bájný ostrov Topazos. Toto bohaté naleziště brzy obnovilo svou starou slávu. Egyptské olivíny jsou velmi čisté, a co je hlavní, většinou mnohem větší než naše. Zebirget je sopečný ostrůvek s výskytem silně přeměněných olivínovců, v jejichž dutinách se vyskytují nádherné průhledné sloupcovité nebo tabulkovité krystaly olivínu. Největší v poslední době nalezený kus dosáhl téměř 40 gramů. Také největší vybroušený chryzolit světa pochází ze Zebirgetu. Má 346,45 karátu a rozměr 45,6 mm x 40,4 mm a 23,2 mm. Největší kus kozákovského drahokamového olivínu byl nalezen spolu s jinými kusy v roce 1910. Po vybroušení má 15,67 karátu. Dnes je uložen ve sbírkách Národního muzea v Praze. [1]

Broušené olivíny - kapky - ovály

Zajímavostí je, že dně Rudého moře, kde vytéká magma do mořské vody (v oblasti riftu) a rychle se ochlazuje, krystalizuje olivín ve špičkové šperkařské kvalitě.

Nabídka broušených drahých kamenů pro šperkaře.

Využití

Pro vysoký bod tání (u forsteritu až 1890 °C) se používá na výrobu křemičitého technického skla. Dále se využívá ve slévárenství (cihly, formy pro odlévání), v chemickém průmyslu, při výrobě hnojiv a jako brusivo.

Chryzolit jako šperkařský kámen pro ozdobné účely, kde se mu přisuzují magické ochranné vlastnosti proti zlým duchům.

Naleziště olivínu

Olivín známe jako poměrně levný kámen, což platí zejména u kamenů s hmotností pod 5 karátů (5ct). Olivínů nad 5ct jsou poměrně vzácné, jejich cena zároveň s hmotností velmi prudce stoupá. Zdrojem velkých olivínů (nad 10 ct) je v současnosti Barma, konkrétně naleziště Pyaung Gaung. Na tomto nalezišti se nacházejí krystaly olivínu ve zvětralých serpentinitech.

Nově byly kvalitní šperkové olivíny objeveny poblíž hory Nanga Parbat.

Asi nejznámější naleziště olivínů do 2 ct a současná jeho největší světová produkce šperkového olivínu pochází z USA z apačské rezervace San Carlos (Peridot Mesa).

Další výskyt:

  • Česko – převážně v oblasti Kozákova, kde se dá nalézt v podobě olivínových koulí (spolu s pyroxenem), které mají svůj původ ve svrchní části zemského pláště, odkud byly vyneseny proudem čedičového magmatu na povrch. Jedná se tedy o minerál, který krystalizuje ve vysokoteplotních podmínkách. Další naleziště jsou v mnoha oblastech Českého středohoří.
  • Slovensko - okolí Žiaru nad Hronom (Šibeničný vrch), Sedlic a Fiľakova.
  • Norsko, Brazílie, Nový Zéland, Egypt – ostrov Zebirget (St. John´s Island), kde je doložena těžba z doby 3 000 let před naším letopočtem.

Olivín z lokality Smrčí (ČR), velikost vzorku: 14cm

Pallasity - chrysolithy v meteoritech

Chrysolithy známe však také z některých povětroňů (meteoritů), zajímavých poslů z nesmírných dálek vesmírových. Kolem roku 1749 padl v Jenisejské gubernii na Sibiři povětroň, jemuž byla tamními Tatary vzdávána božská pocta jako poslu s nebes. Byl v roce 1772 objeven proslulým německým přírodopiscem Petrem Pallasem a později bezpečně určen jako meteorické železo, v němž k údivu tehdejších badatelů byly nalezeny také velké chrysolithy, z nichž některé byly dokonce schopny broušení. Většina zrn nesla na svém povrchu malé krystalové plošky, jinak byla však zcela zaoblená a neměla vůbec krystalových hran. Podobných povětroňů s chrysolithy bylo mnoho nalezeno později v různých částech země a byly nazvány souhrnným názvem pallasity, k uctění památky objevitele prvního z nich. Nejkrásnější pallasity jsou známy z některých míst v Severní Americe. Tak byl v roce 1885 nalezen v Kanszlsu přes 900 g vážící pallasit, známý pod názvem Brenham Township, a roku 1931 u města Springwateru v Kanadě 3 kusy podobného povětroně o úhrnné váze asi 68 kg, které obsahovaly četná, až 3,6 cm veliká zrna chrysolithu. Oba tyto nálezy jsou svým vzhledem i stavbou velice podobné původnímu Pallasovu železu ze Sibiře. [2]

Olivín ve šperkařství

Ve šperkařství je nejvíce ceněn olivín "trávově" zelený. Jedná se o olivín s převanou hořčíku a stopy chromu. Jeho zelená barva je krásná jak při denním, tak i umělém osvětlením.

Sekané a leštěné zrna olivínu navlečené na lanku.

Obliba olivínu, lépe řečeno jeho drahokamové odrůdy chryzolitu, nebyla nikdy stálá. Olivín je měkčí než křemen a nehodí se do šperků, které trpí otěrem. Předností je ale jeho krásná žlutozelená barva a silný lesk, který se broušením ještě zvyšuje. Záliba v olivínu klesá nebo vzrůstá také s módní oblibou zelených kamenů vůbec, jako je tomu konečně u většiny drahých kamenů. Olivín se nejčastěji vybrušuje do tvaru tabulkovce, stupňovce, briliantu a růžice. Zasazuje se do jehlic, spon, náušnic a přívěsků. Olivín se dá ve šperku působivě spojit s českým granátem. Velmi hezké jsou oválné nebo kruhovité větší olivíny vroubené malými českými granáty z dílny mistrovské turnovské školy. [1]

Zajímavostí je, že nejsou známé úpravy (běžné u jiných drahých kamenů, např. zahřívání, ozařování, voskování), které by olivínu vylepšovaly barvu nebo průhlednost.

Označení olivínu ve světě - peridot, chrysolith

Co je vlastně tedy olivín? Plinius měl pod jménem chrysolithos pravděpodobně na mysli především jiné zlaté kameny (např. žlutý topaz). Pro olivíny platilo tehdy označení topazios. Záměna jmen, možno soudit. Ale uralští kamenáři odedávna říkají místně ehrizolft tam, kde jde o démantoid. Je to prostě spletité a složité, a proto platí skutečně výstižné francouzské úsloví: „Máte-li dva olivíny, jeden z nich je určitě něco jiného.[1]

Broušené olivíny v plastových krabičkách

Zdroj a citace:

Zpět na seznam minerálů 

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek
opiště kód
antispam
     Více informací
Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace