Nej.. ze světa drahých kamenů

Nejslavnější, největší, nejtřpytivější, nejvzácnější, nekrásnější a další ze světa drahých kamenů.

• diamant
• rubín
• safír
• smaragd
• akvamarín
• alexandrit
• turmalín
• granát
• drahý opál
• labradorit
• topaz
• křemen
• malachit
• tanzanit

Diamant

Diamant – drahokam, který si po staletí udržuje titul nejpopulárnějšího mezi všemi drahými kameny. Ne náhodou bývá nazýván králem mezi nerosty.

Nejtvrdší nerost na Zemi

Diamant je nejtvrdším známým přírodním materiálem, který dosahuje 10. stupně na Mohsově stupnici tvrdosti. Tento fakt je dobře známý, ale éně známé už je však absolutní měření tvrdosti, tzv. Rosivalova stupnice, podle které je diamant až 140x tvrdší než korund (tvrdost 9), 800x tvrdší než topaz (tvrdost 8) a neuvěřitelných 4 666 667x tvrdší než mastek (tvrdost 1).

Naleziště diamantů

Historicky nejznámější naleziště diamantů se nacházelo v Indii, která byla po staletí téměř jediným zdrojem těchto vzácných kamenů. Nejstarší evropské zprávy o indických diamantech pocházejí z roku 1665, kdy francouzský cestovatel Jean-Baptiste Tavernier navštívil indická území a popsal zdejší poklady.

Nejvýznamnější naleziště moderní éry

Když bylo roku 1871 objeveno diamantové naleziště v Jihoafrické republice, odstartovalo to největší diamantovou horečku v dějinách. Do roku 1920 poskytla tato oblast více diamantů než všechna ostatní světová naleziště dohromady za předchozí staletí.

Největší producenti diamantů

V současnosti (2023) patří mezi nejvýznamnější producenty šperkových diamantů tyto země:

1. Rusko (Alrosa) – cca 37,3 milionu karátů (33 % světové produkce)
2. Botswana – cca 25,1 milionu karátů (23 %)
3. Kanada – cca 15,98 milionu karátů (14 %)
4. Angola – cca 9,75 milionu karátů (8,75 %)
5. Demokratická republika Kongo – cca 8,35 milionu karátů (7,5 %)
6. Jižní Afrika – cca 5,89 milionu karátů (5,3 %)
7. Zimbabwe – cca 4,91 milionu karátů (4,4 %)
8. Namibie – cca 2,39 milionu karátů (2,1 %)
9. Sierra Leone – cca 0,525 milionu karátů (0,47 %)
10. Lesotho – cca 0,47 milionu karátů (0,4 %)

Na foto: ruské diamanty, zorné pole: 1,8 mm; Autor: Jerry Cone (PD)

Největší třpyt mezi drahými kameny

Po vybroušení má diamant nejvyšší brilanci ze všech přírodních kamenů. Právě díky své mimořádné schopnosti lámat a odrážet světlo nabízí nejintenzivnější hru světel a třpytu. To z něj dělá nejvyhledávanější drahokam pro výrobu luxusních šperků.

Nejvzácnější diamanty? Barevné!

Ačkoli čirý diamant je klasikou, mezi sběrateli a odborníky jsou nejvzácnějšími diamanty ty výrazně barevné. Díky moderním technologiím je dnes možné některé diamanty uměle přebarvit pomocí ozařování nebo vysokotlaké tepelné úpravy, čímž vznikají žádané odstíny, které jsou k nerozeznání od přírodních.

Největší diamanty ve sbírce Národního muzea

Česká republika má své diamantové poklady. Největšími diamanty ve sbírce Národního muzea jsou dva nažloutlé diamanty z Kimberley (Jihoafrická republika), v brusu brilant, s hmotnostmi 24,08 karátu a menším kamenem o hmotnosti 11,95 karátu. Tyto diamanty byly získány po druhé světové válce konfiskacemi.

Nejproslulejší diamantová sbírka světa

Za nejslavnější diamantovou kolekci světa bývá považován Diamantový fond bývalého Sovětského svazu, uložený v Kremlu. Obsahuje desítky historicky významných a obřích diamantů, které nemají ve světě obdoby.

Nejzajímavější nálezy – z vesmíru

A nakonec jedno opravdové kuriozní „nej“: nejpřekvapivější výskyt diamantů zaznamenali vědci v meteoritech. První důkaz o jejich přítomnosti byl objeven v roce 1886 u ruského města Penza. Tyto tzv. extraterestriální diamanty vznikly zřejmě při extrémních podmínkách kolizí ve vesmíru – a patří tak k nejzajímavějším přírodním nálezům dimantů vůbec.

Rubín

Sytě červené zbarvení, které činí rubín tak výjimečným, je výsledkem přítomnosti stopového množství oxidu chromitého v krystalové mřížce korundu. Právě tento prvek nahrazuje v krystalu hliník a způsobuje charakteristický odstín, který může sahat od světle růžové až po temně karmínovou.

Nejžádanější jsou kameny s hlubokou, sytě rudou barvou – tzv. „holubí krev“ (pigeon blood). Intenzita barvy vyniká zejména u kamenů zcela prostých vnitřních i povrchových vad, jako jsou inkluze či praskliny. Takové rubíny jsou nejen vizuálně nejpůsobivější, ale zároveň patří k nejvzácnějším a nejcennějším drahokamům na světovém trhu.

Nejzajímavější a klenotnicky vysoce ceněné jsou tzv. asterické rubíny. Jedná se o korundy broušené do kabošonu („hladký půlkulatý“ tvar), které obsahují orientované inkluze. Tyto inkluze odrážejí bodové světlo a vytvářejí na povrchu kamene charakteristický efekt hvězdy – tzv. asterismus: typicky šesticípou hvězdu vzniklou třemi směry inkluzí svírajícími úhel 60°, která se posouvá podle úhlu světla nebo natočení kamene.

V současnosti je největším producentem rubínů Mozambik. Odhady za rok 2024 uvádějí produkci téměř 4 miliony karátů, což znamenalo nárůst o 46 % oproti roku 2023. V roce 2025 se očekává další navýšení na více než 4,1 milionu karátů (+5 %).

Safír

Safír, modrá odrůda korundu, patří mezi nejvzácnější drahé kameny. Jeho modré zbarvení způsobují oxidy železa a titanu. Mineralogicky a sběratelsky nejcennější jsou krystaly dosud zarostlé v matečné hornině, protože nejčastěji se safíry vyskytují ve formě samostatných zrn v náplavech.

Nejzajímavější optickou vlastností se vyznačují asterické safíry – jev zvaný asterismus se u safíru projevuje častěji než u rubínu. Nejkrásnější safíry pocházejí ze srílanských rýžovišť. Mezi nejpestřejší patří exempláře z Austrálie, které se vyskytují nejen v modré, ale i žlutavé nebo nazelenalé barvě.

Safíry bývají větší než rubíny; krystaly korundu mohou dosahovat hmotnosti několika kilogramů.

Největší agregát safíru, zapsaný v Guinnessově knize rekordů, je Serendipity Sapphire – safír z Ratnapury na Srí Lance o hmotnosti přibližně 510 kg (2,5 milionu karátů).

Největší modrý asterický safír, Star of Adam, váží 1 404,49 karátu (280,9 g) a byl objeven na Srí Lance v srpnu 2015.

Za nejlepší evropské safíry jsou považovány ty z Jizerské louky v Čechách – některé z nich dosahují kvality srovnatelné se srílanskými.

Smaragd

Smaragd patří k nejvzácnějším a nejceněnějším drahokamům na světě. Jedná se o výrazně zelenou variantu berylu. Za jedny z nejkrásnějších exemplářů jsou považovány smaragdy z Kolumbie. Právě zde se nachází nejvýznamnější ložisko tohoto kamene v současnosti. Kolumbijské smaragdy se často vyskytují v bílém vápenci, do něhož jsou zarostlé.

Místní indiánské kmeny je těžily již dávno předtím, než do oblasti dorazili španělští conquistadoři. Ti se dolů zmocnili v roce 1537 a následně začali ve velkém množství převážet smaragdy do Evropy, především do Španělska. Vedle zlata se právě smaragdy staly jedním z nejcennějších pokladů, které kolonizátoři z Jižní Ameriky odváželi.

Zatímco kolumbijské smaragdy prosluly svou kvalitou a barvou, největší známé krystaly tohoto minerálu pocházejí z jihoafrického Transvaalu. Zde byly nalezeny exempláře dlouhé až 25 centimetrů, uložené ve svorové hornině.

Akvamarín

Akvamarín, modrozelená až světle modrá varianta minerálu berylu, patří mezi nejdéle používané drahé kameny, které lidstvo využívá už po staletí. Zejména jihobrazilské naleziště v oblasti Minas Gerais je proslulé výskytem mimořádně velkých a kvalitních krystalů akvamarínu. Tyto krystaly často dosahují drahokamové kvality a vyznačují se jemnou, světlou modří, která jim dodává mimořádný lesk i estetickou hodnotu.

V roce 1910 zdejší pegmatity vydaly mimořádný nález – téměř dokonale čirý zelenomodrý krystal akvamarínu, který měřil téměř 50 centimetrů a vážil přes 110 kilogramů. Právě lokalita Minas Gerais je z mineralogického hlediska považována za jednu z nejvýznamnějších na světě, protože kromě akvamarínu se zde vyskytují i další barevné varianty berylu, například smaragd či morganit, a to rovněž v drahokamové kvalitě.

Za pozornost stojí i slavný Dom Pedro – největší broušený akvamarín na světě. Tento jedinečný drahokam pochází rovněž z Brazílie a jeho původní krystal, vytěžený přibližně v roce 1980, vážil okolo 27 kilogramů a měřil 61 centimetrů na délku.

Alexandrit

Mezi všemi barevnými a průsvitnými variantami chryzoberylu vyniká svou vzácností tzv. alexandrit, drahokam pojmenovaný na počest ruského cara Alexandra II. Alexandrit je známý svým unikátním optickým efektem: při denním světle se jeví jako sytě zelený, zatímco pod umělým osvětlením získává purpurově fialový odstín. Právě díky této proměnlivosti se o něm traduje, že „přes den je smaragdem, večer ametystem“. Tento barevný přechod je způsoben tím, že minerál různě absorbuje složky světelného spektra v závislosti na typu světla.

Nejbohatší naleziště chryzoberylu se nacházejí především na Srí Lance a v Brazílii. Větší krystaly tohoto minerálu jsou velmi neobvyklé. Jeden z nejpozoruhodnějších nálezů alexandritu pochází z pohoří Ural v Rusku. Jedná se o drúzu 22 krystalů o celkové hmotnosti 5 kilogramů, která měří 25 x 15 centimetrů. Největší jednotlivé krystaly v této drúze dosahují délky až 6 cm a šířky 3 cm. Tento výjimečný alexandrit je vystaven v Mineralogickém muzeu Ruské akademie věd v Moskvě.

Turmalín

Ze všech drahých kamenů, které se dnes běžně používají ve šperkařství, se turmalín do Evropy dostal nejpozději. Do Evropy jej přivezli až na počátku 18. století nizozemští obchodníci ze Srí Lanky. Turmalín vyniká mimořádnou barevnou rozmanitostí, která předčí všechny ostatní známé minerály.

Nejrozšířenější variantou turmalínu je černý skoryl. Naprostým opakem je bezbarvý achroit - i když jde o nejvzácnější formu turmalínu, pro svou nevýraznost není jako drahokam příliš atraktivní. Nejcennější a zároveň nejčastěji používanou odrůdou turmalínu ve šperkařství je rubelit, který se pohybuje na škále odstínů od jemné růžové až po sytě červenou.

Jednou z unikátních vlastností turmalínu je jeho schopnost nést na jediném krystalu více různých barev. Tyto barevné přechody, které se často objevují ve formě nápadných pruhů, se označují jako zonální zbarvení. Kromě toho turmalín vykazuje i tzv. pleochroismus – optický jev, při němž krystal mění barvu podle směru, ze kterého se na něj díváme. U turmalínu je tento efekt patrný nejsilněji ze všech známých drahých kamenů.

Naše nabídka broušených kamenů.

Granát

Ze všech drahých kamenů vynikají granáty svou rozmanitostí barev. Nejčastěji se vyskytujícím druhem je almandin, který má tmavě červený odstín s nádechem do fialova či hněda. Almandin je také historicky nejdéle používaným granátem ve šperkařství, a to zejména v zemích Orientu, odkud se po staletí dovážely jeho největší množství.

Nejznámějším a nejvíce ceněným granátem je bezpochyby pyrop, proslulý jako „český granát“ díky své sytě rudé barvě. Jeho nejvýznamnější naleziště se nachází v Českém středohoří, a právě zdejší pyrop získal mezinárodní věhlas. Dnes je český granát považován za národní drahokam a má u nás mimořádný význam.

Za nejvzácnější granát je považován démantoid – zelený odrůda granátu, která je mimořádně ceněna pro svůj brilantní rozklad světla, podobný diamantu. Odtud také pochází jeho název, odkazující na „diamantový vzhled“. Co se týče kvality a velikosti krystalů, nejdokonalejší a největší bývají často právě u almandinu.

Největší dosud známý broušený granát je uložen ve Smithsonian Institution ve Washingtonu. Jedná se o hvězdový almandin pocházející z Idaha v USA, vybroušený do čočkovitého tvaru a vážící 175 karátů. Největší exemplář českého pyropu je uložen v Muzeu českého granátu – jedná se o routu o hmotnosti 13,2 karátu a rozměrech 12,3 x 8,6 mm.

Drahý opál

Mezi všemi drahými kameny vyniká opál svou jedinečnou schopností proměny barev, známou jako opalizace. Tato barevná hra, která se mění podle úhlu dopadu světla, se doposud nepodařila zcela věrohodně napodobit žádným umělým způsobem. Právě díky této unikátní vlastnosti se opál řadí mezi nejvzácnější a nejceněnější drahé kameny.

Za nejpůsobivější odrůdu opálu je považován tzv. ohnivý opál. Tento kámen se vyznačuje průzračností a sytou hyacintově červenou barvou. Mimořádně nápadité jsou tzv. harlekýnové opály pocházející z Mexika, které se proslavily svou intenzivní a pestrou hrou barev.

Nejvzácnější variantou opálu je však černý opál — temně zbarvená odrůda, která zaujme živým a kontrastním barevným třpytem. Tato forma opálu byla poprvé objevena v Austrálii na konci 19. století.

Z mineralogického hlediska je nejpozoruhodnější variantou tzv. hydrofán — opál, který na suchém vzduchu vysychá a tím přichází o svou barevnou proměnlivost. Jakmile je však opět ponořen do vody, barvoměna se navrací, byť většinou jen dočasně.

Historicky nejvýznamnější naleziště drahého opálu se nachází u Dubníku poblíž Prešova na východním Slovensku. Největší dosud nalezený opál pochází právě z Austrálie a dnes je součástí sbírek Přírodovědeckého muzea v New Yorku. Tento obří kámen měří úctyhodných 50 x 15 centimetrů.

Labradorit

Mezi všemi minerály vykazujícími barvoměnu má nejširší uplatnění tmavě modrošedý živec známý jako labradorit, který se často vyskytuje i ve velmi velkých kusech. Nejvýznamnější a zároveň nejznámější ložisko tohoto minerálu se nachází v oblasti Saint Paul na pobřeží poloostrova Labrador v Kanadě.

Labradorit je také považován za jeden z nejefektnějších dekoračních kamenů díky svému jedinečnému optickému jevu zvanému labradorescence - zábleskům duhových barev, které se objevují při dopadu světla na jeho štěpné plochy. Nejintenzivnější labradorescence vykazují vzorky z Finska, kde se tomuto typu labradoritu říká spektrolit.

Topaz

Topaz patří k nejstarším známým drahokamům, které lidstvo objevilo a využívalo. V Evropě bylo nejproslulejším nalezištěm tohoto minerálu saské ložisko Schneckenstein, odkud pochází i nádherný topaz zasazený ve zlatém královském prstenu českého krále Přemysla Otakara I. Některé krystaly topazu vynikají svou mimořádnou velikostí. V Přírodovědeckém muzeu v New Yorku je například vystaven dokonale tvarovaný průsvitný krystal z brazilského regionu Minas Gerais, který váží úctyhodných 300 kilogramů a měří 80 x 60 x 60 centimetrů. Ve florentském muzeu mineralogického ústavu se nachází růžově zbarvený krystal ze stejného naleziště, jehož hmotnost činí 150 kilogramů.

Kromě surových krystalů se topaz uplatňuje i jako broušený drahokam. Výjimečným příkladem je Americký zlatý topaz (American Golden Topaz), který patří k největším broušeným drahokamům na světě. Tento impozantní kámen žluté barvy si dodnes drží světové prvenství jako největší fasetovaný topaz svého druhu – jeho hmotnost činí ohromujících 22 892,5 karátu, což odpovídá 4,58 kilogramu.

Křemen

Nejhojnějším minerálem zemské kůry je křemen, který zároveň zaujímá výjimečné postavení mezi drahými kameny díky neobyčejnému množství svých odrůd.

Největší oblibu si získal ametyst – kámen s výraznou fialovou barvou. Jeho nejvýznamnější naleziště se nacházejí v jižní části Brazílie ve státě Rio Grande do Sul a také v sousedních oblastech Uruguaye, odkud pochází mnoho vysoce kvalitních kamenů využívaných ve šperkařství.

Za nejcennější odrůdy křemene jsou považovány citríny, charakteristické svou žlutou barvou.

Avanturín představuje jednu z nejefektnějších odrůd křemene díky svému lesku a třpytu, který způsobují vločky slídy nebo hematitu. Tento křemen bývá zbarven do hnědočervených nebo zelených odstínů.

Mimořádný vizuální efekt – tzv. kolébavý lesk – se pak nejvíce projevuje u vláknitých odrůd křemene, jako jsou „kočičí oko“ (šedozelené), „sokolí oko“ (modrošedé) a „tygří oko“ (žluté až hnědožluté).

Největší dosud objevené krystaly křemene pocházejí ze Švýcarska, kde byly nalezeny obrovské křišťály dosahující hmotnosti až 700 kilogramů.

Na opačné straně spektra velikostí stojí chalcedon – odrůda křemene tvořená extrémně jemnými krystalky, které jsou viditelné pouze pod mikroskopem. Nejpopulárnějším typem chalcedonu acháty.

Malachit

Nejznámějším ozdobným kamenem, který je zároveň rudou, je zelený malachit. Malachit je dobře známý dekorativní minerál, který se nachází v povrchových zónách měděných ložisek. Ve starověku jej horníci označovali jako „skalní zeleň“. Významná naleziště malachitu se nacházely na Urale. Právě tam byl objeven i dosud největší kus malachitu, vážící úctyhodných 60 tun. Výjimečné příklady mistrovského zpracování malachitu lze obdivovat například v petrohradské Ermitáži, kde je jím např. vyzdoben známý malachitový sál.

V současnosti pochází největší množství kvalitního malachitu z provincie Shaba v dnešní Demokratické republice Kongo (dříve Zair), odkud se vyvážejí vysoce ceněné tmavozelené desky využívané v umění i řemeslech.

Tanzanit

Tanzanit je považován za nejmladší z drahých kamenů, neboť byl objeven teprve v roce 1967 poblíž města Arusha, ležícího v oblasti obývané Masaji na jihozápadním úpatí Kilimandžára. Objev tohoto kamene vyvolal v letech 1967 až 1969 značný ohlas a přitáhl pozornost světových médií, přičemž některá z nich ho označovala za „modrý poklad Afriky“.

Zpočátku však panovaly nejasnosti ohledně jeho mineralogického zařazení. Pozdější výzkumy ukázaly, že se jedná o specifickou modrou variantu minerálu zoisitu. Typické sytě modré zabarvení tanzanitu je pravděpodobně výsledkem přítomnosti stroncia a často se ještě zvýrazňuje tepelným opracováním. Před objevem tanzanitu byla známá pouze růžová forma zoisitu, označovaná jako thulit, která se rovněž využívá ve šperkařství.

Naše nabídka šperkových kamenů.

##PRODUCT-WIDGETS-26896##