Minerál křemen

Křemen je chemicky oxid křemičitý SiO2. Krystaluje v klencové soustavě. Jeho tvrdost je 7, hustota 2,6528 g/cm3 a indexy lomu jsou s = 1,55336, co = 1,54425, dvojlom 0,00911. Uvedené hodnoty platí pro čirý křemen. Křemen vyniká mastným nebo skelným leskem, je bez štěpnosti, má lasturnatý, nerovný lom a je dosti křehký.

Výskyt a vznik křemene

Křemen patří mezi nejrozšířenější nerosty. Zemská kůra obsahuje plných 12 % tohoto nerostu, k tomu je v nejrůznějších solích (křemičitanech - hlavní horninotvorné nerosty) něco přes 47 % oxidu křemičitého. Křemen je také nedílnou složkou mnohých vyvřelých i přeměněných hornin. Jen když si uvědomíme kolik je písku, a pískovcových skal. Jak trefně popisuje křemen A. Z. Hnízdo v knize Barevné poklady země: Inu skutečný všudybyl nerostné říše. Křemen vzniká v přírodě nejrozmanitějšími způsoby. Krystaluje v rozmezí od nejvyšších teplot sopečného magmatu až k obyčejným teplotám dnešního povrchu, z horkých roztoků i z roztoků poměrně chladných. Jeho krystaly vyplňují dutiny vyvřelých hornin, je součástí mnohých rudných žil a současně vytváří samostatné křemenné žíly. Pěkné krystaly, mnohdy gigantických rozměrů, bývají spojeny s pegmatity, v jejichž dutinách měl křemen příznivé podmínky ke krystalizaci.

Křemen

Jako nerost je křemen velmi odolný vůči větrání a rozkladu. Nacházíme křemen krystalovaný, zrnitý a kusový. Krystaly křemene jsou šesterečné hranoly zakončené dvěma klenci, které někdy bývají v rovnováze, jindy převažuje jeden nad druhým. Vnější úhel hran hranolových ploch je vždy 60°, ať je krystal seberůzněji vyvinut. Mnohem vzácnější jsou na křemenu jiné tvary. V případě, že jsou oba klence v naprosté rovnováze, vzniká vlastně šesterečný dvojjehlan a souměrnost křemene přechází na šesterečnou. Takové krystaly nacházíme v některých porfyrech, kde křemen vykrystaloval za teploty vyšší než 573 °C a zachoval si i po poklesu teploty vnější omezení vyššího křemene. Je pochopitelné, že na nalezištích je mnohem hojnější křemen zrnitý a kusový.

Křemen hvězdnatý - hvězdovec

Za velkou českou vzácnost je považován křemen hvězdnatý, někdy nazýván hvězdovec. Jedná se o tvarově velmi zajímavou ukázku krystalovaného křemene. Jediné a světově známé naleziště se nachází u nás v České republice, a to západně od Jilemnice v Podkrkonoší, nedaleko vrcholu Strážník nad Peřimovem. Vzorky hvězdovce z této lokality si našly místo ve všech velkých sbírkách nerostů v muzeích celého světa. Hvězdnatý křemen byl nalezen v 50. tých letech minulého století badatelem Emilem Porthem, který v Podkrkonoší pátral po rudních ložiskách. Hvězdovec je složen z paprsčitě uspořádaných klínovitých krystalů křemene barvy bílé, slabě žlutavé nebo šedohnědé, které ční do dutin krystalovými špičkami. Některé z hvězdic jsou značně velké a dosahují až 16 cm v průměru, zpravidla jsou však menší, a vždy velmi úhledně seskupeny. Zvláště krásné jsou ukázky hvězdovce, povlečené vrstvičkou oranžového hnědele. Křemeny hvězdicovitě vyvinuté známe i z cizích nalezišť hlavně v Německu (Freiberg, Schneeberg aj.) Žádné z těchto nalezišť neposkytlo však tak dokonalé ukázky, jako Strážník u Jilemnice.

hvězdovec - křemen hvězdový

na foto: Hvězdovec - křemen hvězdový - 9cm

Mléčný a železitý křemen

Zmínku si zaslouží ještě mléčný křemen - bílý, zakalený od uzavřených vzduchových bublinek, a hlavně křemen železitý. Kusový železitý křemen je znám z některých ložisek železných rud u Hořovic, Rokycan a Řevnic. Železité křemeny jsou skupinou křemenů, jejichž zbarvení je způsobené oxidy železa, mívá různé odstíny a různou kresbu. Vyskytují se v odstínech žluté, hnědé, červené, zelené a dalších.

Avanturín

Zvláštností je aventurín (z italského "aventura" = náhodou). Kolem r. 1700 se podařilo „náhodně" zhotovit sklo, které dalo podobně vypadajícímu nerostu jméno. Jde o kusový křemen s hojnými šupinkami slíd nebo hematitu. Minerál se proto třpytí.

Další polodrahokamové odrůdy křemene

Mikrokrystalickou odrůdou křemene je všem dobře známý achát a chalcedon. Chalcedon je nejčastěji šedomodrý, šedý, šedohnědý. Červeně zbarvený chalcedon je nazýván karneol, světle zeleně zbarvený chrysopras, tmavě zelený plasma, zelený okrový a červený jaspis, zelený s červenými skvrnami heliotrop. Kulovité agregáty tvořené vrstvičkami chalcedonu se nazývají acháty. Formou chalcedonu je i pazourek.

chalcedon - limonit, SR

na foto: chalcedon - limonit, SR, 20 cm

Některé křemeny jsou pěkně zbarvené, dají se dobře brousit i leštit, a užívá se jich proto v klenotnictví jako polodrahokamů a ozdobných kamenů. Mezi polodrahokamové odrůdy křemene patří ametyst, avanturín, citrín, křišťál, růženín, morion a záhněda. Zajímavé jsou také křemeny s různými vrostlicemi. Patří sem sagenit – Venušiny vlasy, křišťál s turmalínem.

Křišťál z Radenic, Vysočina

na foto: broušený křišťál z Radenic, Vysočina, cca 2cm

Další skupinu křemenů tvoří tzv. tygří oko, sokolí oko a kočičí oko. Při otáčení vyleštěného kamene přebíhá třpytivá světlá linka. Tygří oko je medově žluté, kočičí oko žlutohnědé až olivově zelené, sokolí oko je černomodré.

Související články:

achátametystaventurin, chalcedon, jaspiskřišťál, růženín, morion a záhnědaNení křišťál jako křišťál.. 


Odkazy – zdroj:

Zpět na seznam minerálů

Autor: Ondřej Synek

Zveřejněno: 13.6.2015


 

Vložit komentář

Jméno
Email ( email není zveřejněn )
Váš příspěvek
opiště kód
antispam
     Více informací
Copyright © www.malachit-obchod.cz, provozováno na systému tvorba e-shopu a pronájem e-shopu Shop5.cz

© www.malachit-obchod.cz

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie.   Další informace